Aeroklub Nové Město nad Metují organizoval ve zmíněný termín soustředění, kterého se účastnili také pilotní žáci. Pilotka 1. srpna odstartovala na kluzáku typu VT 116 v aerovleku. Podle vyjádření pilota vlečného letadla „ze začátku do cca 200 metrů vlála.“
Závěrečná vyšetřovací zpráva následně citovala instruktora pilotky, který uvedl, že s ní byl u větroně VT 116. Když do něj nastupovala, po psychické stránce byla podle instruktora v pořádku a vše probíhalo normálně. Let v aerovleku nevykazoval žádné známky chyb. Téměř do samotného přiblížení tak vše probíhalo, jak mělo. Kritická fáze letu přišla právě v poslední zatáčce, kde měla být pilotka ve výšce 100 až 150 metrů.
Instruktor uvedl, že v tento moment svou žákyni instruoval k manévru provedení skluzu pro rychlou ztrátu výšky tak, aby přistávací plochu nepřelétla. Na tento pokyn nedostal žádnou odpověď, byť vysílačka byla funkční. Přišel tak další pokyn vrátit se do třetí, předposlední zatáčky a manévr zopakovat. Podle instruktora jej musela pilotka slyšet, protože provedla pokus o zatáčku, kdy následně letadlo přešlo do levotočivé vývrtky. V této chvíli pak zakřičel do vysílačky, ať potlačí a vývrtku vybere.
Následně svědci pozorovali pokus o vybrání, kdy se zastavila rotace letounu a pokles přídě na zem, ovšem během tří vteřin letoun opět přešel do levotočivé vývrtky s následným nárazem.
Zpráva také citovala svědky nehody, kteří byli v den incidentu na místě přítomni. Jeden z nich uvedl, že jako jeden z problémů viděl například v absenci vestavěné radiostanice a pilotka tak musela používat radiostanici ruční, což do jisté míry mohlo odvádět pozornost od pilotáže.
ÚZPLN následně v dokumentu uvedl celkový nálet pilotky, který činil od zahájení praktického výcviku na typu L-13A 20 hodin a 56 minut. Deník samotného letounu neobsahoval od svého založení zápis od posádky o jakékoli závadě. V den nehody bylo polojasno až oblačno, místy přeháňky.
Úřad zmínil závěry šetření. Jako jeden z kritických bodů se zdá být pilotčina prodleva s létáním na VT 116 více než 10 měsíců. Kluzák prošel pravidelnou roční prohlídkou 22. 4. 2022. Den před incidentem byly s kluzákem provedeny dva lety bez závad.
Komise zmínila, že pracovala jak s písemnými, tak verbálními informacemi od svědků. Výpovědi se podle ní lišily protichůdnými, rozpornými až konfliktními informacemi, jejichž věrohodnost nebylo možné s určitostí prokázat.
Jako finální příčinu ÚZPLN uvedl pád do vývrtky ze zatáčky o 360 stupňů, který nastal na pokyn instruktora pro úpravu výšky na přistání po čtvrté okruhové zatáčce. Pilotce se vývrtku vzhledem k malé výšce vybrat nepodařilo. Spolupůsobícími faktory byly rozdílná odezva na zásah pilotkou do podélného řízení kluzáku typu VT 116 na rozdíl od typu L-13A, na které prováděla převážnou část výcviku, a její přestávka mezi lety na typu kluzáku VT 116 byla delší než 10 měsíců.
