Polský prezident Andrzej Duda nedávno vyjádřil podporu tomu, aby Polsko využilo současně jaderného deštníku NATO i nezávislého francouzského jaderného odstrašení. Podle Dudy se obě tyto možnosti vzájemně doplňují a přispívají k posílení polské národní bezpečnosti.
Duda podporuje souběžné využití jaderných záruk NATO a Francie
"Věřím, že můžeme přijmout obě řešení. Tyto dva koncepty nejsou protichůdné ani se vzájemně nevylučují," uvedl prezident Duda 18. dubna 2025 v rozhovoru pro Bloomberg.
Umístění amerických jaderných zbraní jako posílení obrany východního křídla NATO
Dříve již prezident Duda vyzýval Spojené státy americké k rozmístění jaderných zbraní na polském území. Zdůvodňoval to tím, že infrastruktura Severoatlantické aliance by měla odpovídat realitě rozšířených východních hranic NATO. Rozmístění amerických jaderných sil by podle něj výrazně zajistilo bezpečnost celého regionu, zejména s přihlédnutím k předchozímu kroku Ruska, které v roce 2023 umístilo své taktické jaderné zbraně v sousedním Bělorusku.
Tusk a Macronova iniciativa: Francie jako záruka evropské bezpečnosti?
Stejně jako prezident Duda, i polský premiér Donald Tusk projevil ochotu zabývat se návrhem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na rozšíření francouzského jaderného odstrašení směrem k dalším zemím Evropské unie. Tato iniciativa rezonuje s obavami některých evropských států ve vztahu k možnému omezení angažovanosti USA na evropském kontinentu. Tusk prohlásil, že jeho vláda "pečlivě" prozkoumá tento návrh v rámci širší debaty o posilování strategické autonomie Evropy.
Francie jako jediná členská země EU disponuje nezávislým jaderným arzenálem, který tvoří přibližně 290 jaderných hlavic. Zásadní rozdíl mezi francouzským jaderným odstrašením a jaderným sdílením v rámci NATO spočívá v tom, že francouzské síly jsou plně samostatné a nezávislé na americké technologii nebo regulacích ITAR (International Traffic in Arms Regulations). Nosným prostředkem francouzských jaderných zbraní jsou například strategický letoun Dassault Rafale, který je technologicky i provozně zcela nezávislý na Spojených státech.
Posilování polské armády: cesta k vojenské dominanci v regionu?
V reakci na bezpečnostní hrozby ze strany Ruska usiluje Polsko o významnou modernizaci a rozšíření svých ozbrojených sil. Premiér Tusk uvedl, že ambiciózním cílem země je vybudování armády o síle 500 000 vojáků, což by Polsko učinilo jednou z vojensky nejsilnějších zemí Evropské unie. Již v současnosti patří polská armáda – se svými 200 000 vojáky – k největším v rámci NATO, za USA a Tureckem.
Vedle navýšení počtu vojáků podniká Polsko od podzimu 2022 kroky k posílení obrany východních hranic včetně výstavby obranných bariér proti potenciálním hrozbám z Běloruska a Ruska.
Strategická autonomie Evropy a role Francie v budoucnosti obrany EU
Zvyšování nejistot ohledně budoucí role Spojených států v evropské obraně posilují diskuse o významu strategické autonomie a samostatnosti Evropy. Francie v této souvislosti dlouhodobě deklaruje připravenost diskutovat, jak by její vlastní jaderný arzenál mohl přispět k efektivnější obraně kontinentu. Právě na tomto pozadí získávají slova prezidenta Macrona o ochotě sdílet francouzské prostředky jaderného odstrašení na evropské úrovni zásadní význam.
Polsko hledá vyvážený přístup k jaderné bezpečnosti
Současné strategické úvahy Polska jasně odrážejí komplexní a dynamický charakter bezpečnostní krajiny Evropy tváří tvář ruským hrozbám. Země pečlivě zvažuje různé varianty posilování bezpečnosti – od spolupráce se Spojenými státy přes alianční rámec NATO až po možné využití francouzského jaderného potenciálu v rámci EU. O dalším vývoji této debaty budou rozhodovat především praktické kroky spojenců a vývoj aktuální geopolitické situace.
Zdroje: AeroTime, Bloomberg, Nuclear Threat Initiative - France Profile
