Králové nebes ani vývoj motoru nemusí vždy skončit dobře

Stalo se tak při další z besed Českého svazu letectví pořádaných v posluchárně Dopravní fakulty ČVUT dne 21. ledna 2026.

PhDr. Daniel Švec v sobě nezapře pedagoga a tak svým - dle jednoho z posluchačů nazvaným - hereckým přednesem dokáže strhnout publikum jakéhokoli věku a zaměření. Nejinak tomu bylo také tentokrát. Tématem bylo Československé letectvo první republiky a Daniel se podrobně pověnoval alespoň některým z nezapomenutelných osobností.

Rudý ďábel. Jeho letadlo bylo na obloze nepřehlédnutelné. Nejen kvůli červené barvě, ale především díky akrobatickému umění pilota. Se svou Avia B.21 štábní kapitán František Malkovský dokázal na obloze neuvěřitelné věci. Umíte si s tímto dvouplošníkem představit například obrácený přemet? Provedl ho jako celkově pátý pilot na světě a teprve druhý v Evropě.

Od roku 1921 působil jako letecký pozorovatel a od listopadu 1922 jako pilot dvoumístných letounů v československé armádě. Stíhací výcvik úspěšně dokončil roku 1925 a v následujícím roce byl jmenován velitelem Letky 10 1. leteckého pluku Praha.

Létání se mu stalo osudným, v r. 1930 se zřítil se svým letounem v Karlových Varech při leteckém dnu. Na místním letišti má pamětní desku.

Dalším ze zmíněných králů vzduchu je Josef Hubáček. Tento český letec byl členem legendární předválečné trojice akrobatů Novák, Široký, Hubáček, mistrů světa v letecké akrobacii.

Absolvent Vojenské školy leteckého dorostu se v r. 1930 stal stíhacím pilotem. Noví piloti nacvičovali na vojenském letišti i skupinovou akrobacii. Josefa Hubáčka okouzlila jak sólová, tak skupinová. První akrobatické vystoupení předvedl s ohromným úspěchem při leteckém dni v Praze roku 1932. Při posledních závodech v r. 1937 v Praze získal Hubáček prvenství v sólové akrobacii.

Ve válečných letech se J. Hubáčkovi podařilo dostat se přes Polsko do Francie, kde se v Chartres setkali znovu s Františkem Novákem. Létat se učili na letounech Morane-Saulnier a Curtiss.

Následně se J. Hubáček dostal do Anglie a začal létat v 310. (československé) stíhací peruti pod velením Alexandra Hesse.

V r. 1941 absolvoval přeškolovací kurz na dvoumotorová letadla a stal se zalétávacím pilotem. Mimo jiné jako jediný přeletěl Atlantik na Catalině.

Po návratu do vlasti jej, jako mnohé další piloty, čekalo perzekvování. Zemřel v r. 1988.

Některé životní příběhy by vydaly na knihu, a tak příběh tohoto muže zpracoval dle jeho vlastnoručně psaných poznámek právě Daniel Švec v knize Bojující král vzduchu F/Lt Josef Hubáček, AFC.

Již v textu zmíněný František Novák, člen akrobatické skupiny po boku J. Hubáčka, byl také stíhacím pilotem (výcvik absolvoval v Chebu v r. 1925).

V r. 1928 poprvé zvítězil na armádních závodech v akrobacii se strojem Avia BH-21. Poslední akrobatický závod absolvoval roku 1938 v Paříži.

V r. 1939 opustil ilegálně protektorát a ve Francii se připojil k letectvu. Byl natolik obávaným stíhačem, že na jeho sestřelení byla samotným Hitlerem vypsána odměna 100 000 říšských marek.

Onemocněl však zhoubnou žaludeční chorobou, po prodělané operaci ale po nedostatečné rekonvalescenci (3 dny) usedl příliš záhy do kokpitu a oslabený organismus zátěž nevydržel. Zemřel v r. 1940 a v r. 2002 byly jeho ostatky za vojenských poct uloženy v rodné obci Sokoleč.

Jistě by se dala zmínit mnohá a mnohá další jména legendárních letců a o spoustě z nich by PhDr. Daniel Švec díky svému mnohaletému studiu dokázal vychrlit spoustu faktů a zajímavostí, my se však již pojďme podívat na druhou část večera.

Překvapením dne měl být křest knihy „Vývoj a výroba leteckého dvojprúdového motora DV-2 na Slovensku alebo smutný koniec špičkových techonológií“ autorů plk.v.v. doc. Ing. Ivana Koblena, CSc. a Ing. Pavla Ando. Poněkud neplánovaně se zvrtnul v zajímavou přednášku s bohatou fotogalerií.

Dvouproudový turbokompresorový motor DV-2 byl vyvíjen a konstruován v Považských strojírnách na Slovensku ve spolupráci s ukrajinskou konstrukční firmou Ivčenko-Progress. Písmena v názvu odkazují na „Dunaj“ a „Váh.“ Motor úspěšně prošel veškerými zkouškami a certifikací.

V průběhu let 1982–1987 bylo v ukrajinsko-československé spolupráci vyrobeno 16 prototypů. Sedmnáctý kus byl v r. 1987 vyrobený v Československu.

První sériové motory DV-2 byly použité u cvičných proudových letadel L-39MS, které absolvovaly vojenské zkoušky u leteckých útvarů československého vojenského letectva.

Motor byl provozován na letadlech L-59E v Egyptě a L-59T v Tunisku a dále na letadle Jak/AEM-130 a L-15 v Číně.

Technické parametry, informace o vývoji, zkouškách, ale i o Považských strojírnách či faktory mající hlavní vliv na ukončení projektu DV-2 a letecké výroby v Považské Bystrici mohou čtenáři nalézt ve zmíněné knížce, kterou je možné si objednat na webu Flying Revue.

Její český křest proběhl autory dovezeným slovenským vínem, role kmotra se ujal vedoucí Katedry letecké dopravy doc. Ing. Jakub Kraus, Ph.D. Křtilo se přesně na den po 2 měsících od křtu na Slovensku (tehdy leteckým petrolejem) v Považské Bystrici.

Zdroj: PhDr. Daniel Švec, Leteckemotory.cz, Flying Revue, Wikipedia