Chci si vyzkoušet být pilotem aneb zkušenost k nezaplacení

16.05.2009 933 přečtení

Michal Kozlok byl jedním z účastníků akce Aerowebu "Chci si vyzkoušet být pilotem", který měl možnost vyzkoušet nový letoun Cirrus Perspective. Jak tato nakonec neplánovaně lehce dobrodružná akce probíhala se dozvíte v jeho článku.

Můj první let

První let s Martinem Kubou a Cessničkou 172 OK-TOY jsem absolvoval 1.3. 2009 na Velikonoční pondělí a bezesporu to pro mě byla nezapomenutelná zkušenost. Do této akce jsem šel pouze s teoretickou znalostí letadel z fyzikálního a MS flight simulátoru. Rychlá akce: briefing, sluchátka na hlavu, take-off checklist a už jsme pojížděli na dráhu. Po vzletu jsem měl jasno, první čtyři hodiny v autoškole jsem se bál více než první 3 sekundy v tomto malém letadle. Hukot motoru mě po chvilce dostal do jakéhosi rytmu a já jsem dostal do rukou řízení. Člověk ho nejen slyší ale i cítí... První chvíle jsem nespustil oči z přístrojů. Pak už se to ale jenom zlepšovalo, ve chvíli, kdy Martin posunul trimem pro vyvážení, letadlo v podstatě letělo samo. Byl to neskutečný pocit. Díky tomu, že jsme letěli jen dva, vyžádal jsem si touch-and-go na Letňanech. Pak už následoval jen okruh okolo letiště a konečné přistání, kde jsem samozřejmě předal řízení kapitánovi :). Ani na chvíli jsem však nemyslel na nějaký tragický scénář, to ve mně budilo stále silnější pocit po dalším létání. Po pár dotázcích jsem se s Martinem rozloučil a sám jsem uvažoval, že půjdu do dalšího výcviku. Zatím kvůli času podobná aktivita nehrozí.


Hangár aeroklubu Letňany z perspektivy pojezdové čáry :)

Cirrusek

Ve čtvrtek 23. dubna mi přišel mail, jestli se nechci opakovaně zúčastnit akce "Chci si vyzkoušet být pilotem", tentokráte ne s Cessnou 172, ale s nejmodernějším letadlem Cirrus Perspective. Ani minutu jsem neváhal a na akci jsem se přihlásil. I když jsem student, podobné akce si hradím sám, a tak nezazněly ani námitky ze strany rodičů :).

Do Letňan MHD

Díky tomu, že bydlím kousek od letňanského letiště, pro mě nebylo problém i přes nedělní jízdní řády MHD dorazit včas. Před osmou hodinou už jsme se začali scházet, první účastníci akce byli na stanovišti přesně podle GPS z mailu :). Po krátkém čekání dorazil i pilot Dobroslav s velmi očekávaným Cirrusem Perspective. Po krátké diskusi jsme se vydali na cestu. První letěl Filip. Já a Tomáš jsme seděli vzadu na velmi pohodlných kožených sedačkách. Před letem nastavil kapitán potřebné parametry, díky nejmodernější avionice se i checklisty provádí pomocí jedné ze dvou velkých obrazovek v cockpitu.

Letadlo jako takové se ovládá sidestickem, přímo na sidesticku je čtyřmístný trim. Létání je tak velmi pohodlné a při troše tréninku nevyžaduje téměř žádné úsilí :)...


Posádka Tomáš a Filip

Cirrus Perspective

Byl jsem unešen, kam až sahají hranice komfortu u takto malého letadla, interiér komplet v kůži, nouzový padák, gps systém na obrazovkách a vše okolo. Dokonce i IR kamery jsou tady. Cena odpovídá kvalitě, ve srovnání s Cessnou je ovládání o poznání jednodušší a prožitek lepší. Od předletové konfigurace přes akceleraci až po přistání. Letadlo je certifikováno pro IFR provoz, z fotky dole je to celkem patrné, posuďte sami :). Dvě velké obrazovky s nezbytnými informacemi... Už kvůli motoru bych jej přirovnal k něčemu jako luxusní Audi mezi auty.


Avionika v letadle... Už z displayů je vidět, že  v podstatě nic nechybí.

První výměna posádky

Filip, člen naší čtyřčlené posádky letěl z Letňan až do Mnichova Hradiště, kde jsem do pravé ovládací pozice usedl já.

Po vzletu jsem dostal do ruky sidestick. Bohužel se mi nedařilo udržet letadlo v rovině a to kvůli celkem silným turbulencím, a také kvůli tomu, že jsem příliš rychlými reakcemi nedokázal letadlo dostatečně vytrimovat a vyvážit. Díky instruktáži a hlavně pomoci pilota se stroj dostal do rovnováhy a já si let začal konečně vychutnávat. Protože čas nahoře utíká nečekaně rychle, ani jsem se nenadál a už jsem předával řízení k přistání. Kapitán započal přiblížení na Panenský Týnec.


Počasí na objednávku :)

Problém

Po velmi pěkném přistání na Panenském Týnci se ovšem stalo něco, co nikdo nečekal. Na rozhraní runwaye a počátku pojezdové dráhy nám prasklo levé kolo. Zde už bylo jasné, že se z místa nehneme, dokud se prasklá pneumatika nevymění. Na hodinách bylo něco kolem jedenácté. Naštěstí díky zdejší komunitě jsme měli možnost posedět v teple a ještě s občerstvením. Po chvíli sezení bylo jasné, že zdržení bude okolo 5-ti hodin. Čas mezi příjezdem mechaniků s náhradním kolem jsme věnovali náležitému rozboru a diskusi na téma letectví. Byl zde také prostor na dotazy ohledně výcviků a ATPL teorie.  Obecně to byl pro mě, asi po letu samotném, jeden z největších přínosů, protože jindy není tolik času na záludné otázky. Velmi přínosná byla poznámka našeho pilota Dobroslava: "Lepší závidět ze země těm, co jsou ve vzduchu, než ze vzduchu závidět těm, co jsou na zemi". Věta byla pronesena v době, kdy jsme čekali na mechaniky a opravu a taknějak jsme si říkali, jak se asi mají ostatní, kteří takové problémy nemají.


V pneumatice byla cca 1cm dlouhá trhlina

Pomoc dorazila

Čas uběhl jako voda a pomoc dorazila. Po odmontování aerodynamické „bačkory“ z kola se zjistilo, že v duši je cca 1cm velká trhlina. Mechanici v rekordním čase kolo vyměnili, za cca 40 minut a to je opravdu chválihodné, když jsem sledoval kolik úkonů je třeba provést. A naše posádka se tak po cca 5-ti hodinách vydala na vodochodské letiště.


Letadlo na hever, sundat bačkoru, vyměnit kolo a letí se dál


Prostě profíci... vědeli kam šáhnout

Konec dobrodružství

Letiště Vodochody, tady naše cesta skončila. Kvůli povětrnostním podmínkám to s letadlem celkem slušně házelo, a tak nezávidím Tomášovi návrat na letiště ve Vodochodech. Některé propady byly opravdu silné, turbulence s malým Cirruskem házely pěkně. Přistání ve Vodochodech však proběhlo bez problémů, a tak jsme se s Dobroslavem rozloučili a pokračovali k terminálu, kde na nás čekal nouzový odvoz do Letňan. Dobrodružství skončilo.

Na závěr

I přes tuto nepříjemnost byla tato akce jednak nezapomenutelnou a jednak velmi přínosnou, protože takovéto situace se prostě nedají simulovat, člověk to musí zažít na vlastní kůži. Obdivuji pilota, že dokázal v této jednoznačně stresující situaci udržet chladnou hlavu a o všechno se postaral. Naučil jsem se, jak se zvládá situace podobného charakteru, dozvěděl jsem se důležité věci o ATPL. Je mi líto druhé party, která už si v Cirrusku nezalétala. Je to zážizek, na který se jen tak nazapomíná. Rád bych také poděkoval kapitánovi posádky Dobroslavu Chrobákovi, naší posádce a také týmu Aerowebu, který celou akci zajistil. Akci "Chci si vyzkoušet být pilotem" můžu jen doporučit!

Pro každého, kdo má zájem o letectví je to bezpochyb nejlepší cesta, jak ozkoušet svoje možnosti, nadání a hranice schopností. Jednoznačně to jde nejlépe přirovnat k testovací jízdě v autě, které si chcete koupit. Buďto ho koupíte, nebo ne. Myslím tím, že buďto je to pro Vás impuls k dalšímu výcviku, nebo jen nezapomenutelný zážitek. Můj batůžek zkušeností se začíná pomalu u dna naplňovat :)

Takže piloti, neváhejte a hned se přihlašte, nebudete litovat!

Mohlo by vás zajímat