Dnes je 20. ledna 2019

7:51 16:35

VFR noc aneb za soumraku do nebes

20. 2. 2011 10 příspěvků

Do kdy vlastně smíte lítat, když nemáte kvalifikaci NIGHT? Odpověď není tak snadná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pojďme si to ujasnit!

„A do kdy teda smím být ve vzduchu?“ snažil jsem se získat odpověď na celkem prostou otázku, foukaje přitom na zasychající inkoust na svém čerstvém PPLku, pouze s kvalifikací SEP land. „No ve dne. Do tmy.“ „Do západu.“ „Do soumraku.“ „Do večerníčka…“ Přistálo u mě tolik názorů, kolik sedělo okolo lidí. Diskuse se začala nápadně podobat hospodským přetahovaným, a tak jsem raději vysloužilé letce opustil a šel jsem hledat odpověď na vlastní pěst.

Pakliže jste hrdým držitelem noční kvalifikace, nedej bože IR, následující slova se vás až tak moc netýkají. Přesto je ale mezi piloty celá řada těch, kteří NIGHT v průkazu vyryto nemají, nebo ovládají stroje ultralehké či bezmotorové, které v noci po vzoru slušných lidí zásadně spí. Mým cílem bude poodkrýt tajemství podmínek VFR den a VFR noc, přesněji řečeno těch druhých slovíček, protože právě ta jsou pro ty méně hrdé (však víte, jak to myslím :)) klíčová.

Ačkoliv vás mohl titulek článku naladit lehce poeticky, předmětem mého povídání bude vesměs suchá teorie. Jenže jak se ukázalo, co člověk, to názor. A tak je ta teorie zapotřebí.

Předpisy…

… zjednodušeně říkají, že pro létání v noci je potřeba mít kvalifikaci NIGHT. Stejné předpisy říkají, že noc je „doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný podobný časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad“, a dodávají, že „občanský soumrak končí večer, když střed slunečního disku je 6 stupňů pod horizontem, a občanské svítání začíná ráno, když je střed slunečního disku 6 stupňů pod horizontem“.

Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale předpis je předpis, a ten je pro nás závazný. Abychom tedy vyvrátili mylné domněnky některých zasloužilých letců (kteří v tom jsou nevinně, protože co platí dnes, neplatilo odjakživa), je třeba utřídit několik pojmů.

Den a noc

Přestože paní učitelka na základní škole tvrdila, že opakem ke slovu den je noc a obráceně, neměla tak úplně pravdu. Ale to nám vysvětlili zase na střední škole. Z předpisu již víme, že pro letecké účely se dnem myslí doba od začátku občanského svítání do konce občanského soumraku, což jsou momenty, kdy se střed slunečního kotouče nachází 6 ° pod horizontem.

Už v tomto bodě nastává drobný problém. Hledal-li by zvědavý žáček definici občanského soumraku a svítání v leteckých učebnicích, našel by v jedné (celkem tlusté) knize, že občanský soumrak/svítání nastává, když „je Slunce 6° pod horizontem“. K tomu si samozřejmě každý snadno dosadí, co se mu zlíbí, tedy někdo horní okraj, někdo kýžený střed, někdo spodní okraj. Naštěstí, vzato v úvahu, že průměr slunce činí v našich očích 32 úhlových minut, bude rozdíl soumraků dle různých okrajů Slunce něco okolo 2 časových minut (1 úhlový stupeň rotace odpovídá 4 časovým minutám), což můžeme s relativním klidem v duši zanedbat.

Horizont

Horizont není v letectví nikterak neznámý pojem. V našem případě se horizontem rozumí de facto rovina tečná k Zemi v místě našeho pozorování. Musíme ale druhým dechem upřesnit, že se jedná o horizont skutečný, neboť fyzika si s námi trochu hraje. Vlivem lomu světla v atmosféře totiž skutečný horizont neodpovídá přesně místu, které bychom jako horizont označili, a tak zde vzniká pojem další – vizuální horizont.

Vizuální horizont se během rána a večera nachází zhruba 34 úhlových minut pod skutečným horizontem, což je časově pro naše účely opět zcela zanedbatelné. Z hlediska dalších popisovaných pojmů ale musíme tento rozdíl vnímat.

Východ a západ

Pochopitelně nemyslím ani ty na kompasu, ani ty v ideologických spisech. Řeč je stále o Slunci. Na rozdíl od soumraku a svítání, východ a západ již nejsou tak jasně definované pojmy. Dokonce i odborné publikace se liší. Nejčastěji ale převládá popis, že východ a západ Slunce je moment, kdy se sluneční kotouč dotýká svým horním okrajem vizuálního horizontu. Je tedy ve skutečnosti již pod skutečným horizontem, ačkoliv jej stále vidíme.

Jednoduchou matematikou si každý určí, že je-li rozdíl mezi horizonty 34 úhlových minut a „poloměr“ Slunce 16 úhlových minut, je v momentě západu a východu střed slunečního kotouče 50 úhlových minut pod horizontem (skutečným). Porovnáním s předpisem a jeho definicí konce občanského soumraku (6 ° pod horizontem) je rázem vyvrácen jeden mýtus, a sice že se smí létat jen do západu.

Sami si opět snadno dopočítáte, že úhlový rozdíl mezi západem a koncem občanského soumraku je 5°10‘ úhlových, tedy více než 20 minut časových. V našich zeměpisných šířkách dokonce až zhruba od 33 minut. A to už přeci jenom je docela významný časový údaj.

Na druhou stranu, 30 minut se považuje za minimální bezpečnou časovou rezervu při plánování delších tratí, a tak počítat s časovými hodnotami západů a východů coby s limity není zase tak na škodu. Každopádně, když přešvihnete a sednete lehce po západu, ÚCL vám hlavu neutrhne. Tedy nemělo by. Je ale nutné dodat s vykřičníkem, že z hlediska světla není západ slunce moment, kdy nastává úplná tma. Ve skutečnosti je ještě velmi slušně vidět, a tím se nesmí člověk nechat zmást.

Soumraky a svítání

Pojďme tedy na závěr rozseknout otázku soumraků. Padlo cosi o občanském soumraku a také cosi o solidním světle po západu Slunce. Oboje snad ozřejmí následující pasáž.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že soumrak, potažmo svítání, není moment, ale různě dlouho trvající (záleží na zeměpisné šířce) časový úsek. Kromě soumraku občanského (nebo také civilního) existuje ještě soumrak nautický (námořní) a astronomický.

Občanský soumrak

Pro nás piloty pojem nejdůležitější. Jeho počátek je se západem slunce, tedy když je střed slunečního kotouče 50‘ pod skutečným horizontem, a končí, když je střed kotouče 6° pod horizontem. Na rovníku trvá při rovnodennosti 21 minut, v našich šířkách kolísá během roku mezi 35 až 45 minutami. Lze během něho při denním světle bez obtíží číst apod. Na nebi jsou vidět větší planety a nejjasnější hvězdy. Po jeho konci smí létat pilot pouze s kvalifikací NIGHT, protože začíná noc.

Nautický soumrak

Začíná, když střed slunečního kotouče opouští 6° pod horizontem a končí, když je střed na 12° pod horizontem. Člověk bez umělého osvětlení rozezná venkovní obrysy. Tato doba sloužila (a pravděpodobně i nadále slouží) především námořníkům k navigaci podle velkých a jasných hvězd. Během nautického soumraku už jsou dobře vidět hvězdy, ale zároveň lze rozeznat nebe od mořské hladiny.

Astronomický soumrak

Mezi 12° a 18° polohy středu slunečního kotouče nastává astronomický soumrak. Přestože ještě není černočerná tma, nevidíme bez umělého osvětlení zhola nic. Na nebi svítí i méně jasné hvězdy. Po astronomickém soumraku nastává tzv. astronomická noc, která ale v našich šířkách nenastává vždy. Vlivem pootočení osy zemské rotace zhruba od 50. rovnoběžky výše neklesne Slunce nikdy pod 18° pod horizont, a tak soumrak splyne se svítáním. Na severu se tak děje okolo letního slunovratu, na jihu okolo zimního.

Analogicky toto vše platí pro svítání (světe div se, označuje se také jako ranní soumrak).

Kdy teda smíme lítat bez NIGHT?

Všechno je to hezké, ale jak tedy poznáme, kdy přesně nastává a končí den, tedy období mezi počátkem občanského svítání a koncem občanského soumraku, kdy už se smíme vznést k nebesům opět bez noční kvalifikace? Jde to spočítat, ale není třeba podruhé objevovat Ameriku. Nejjednodušší je podívat se do tabulky, potažmo používat zdravý rozum.

Osobně doporučuji používat odkaz níže. Do jednoduchého formuláře si zadáte polohu daného místa a počítač vám do tabulky vyplivne východy, západy a všechny soumraky na celý rok, podle toho, co si vyberete. A jak jsem zjistil, většina jiných zdrojů z těchto dat americké armády čerpá také.

http://aa.usno.navy.mil/data/docs/RS_OneYear.php

Sečteno a podtrženo, když vám někdo bude do očí tvrdit, že po západu nesmíte lítat, můžete ho decentně poučit, že se mýlí. Rozhodně je to ale jeden z těch omylů, které život spíš zachraňují, než berou.

Na závěr bych si přece jenom dovolil doporučení na základě vlastní zkušenosti. V letadle může snadno vzniknout stres z čehokoliv. Není tedy nutné si ještě přidávat hendikep v podobě limitně se blížícího soumraku. Spěch v tomhle případě není nikdy k užitku, tak si plánujte své lety ideálně tak, abyste nejpozději se západem dosedali na svém cílovém letišti. Nikdy totiž nevíte, kdy se vám ta zbývající půlhodinka bude hodit.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

den/noc

20. 2. 2011 v 1:14 Martin

Velmi pěkně napsaný článek a na vlmi zajímavé téma, kterým jsem se v minulosti také hodně zabýval. Když jsem před osmi lety začínal s plachtařinou, tak bylo v aeroklubovém předpise P-1 (v podstatě je to upravený výtažek z L-2) napsáno, že den je definován jako doba od východu slunce -30min do západu slunce 30min a noc zase naopak. Jak přeně to tenkrát bylo v L2 nevím. V roce 2007 či 2008 (už si to přeně napamatuji), přišel někdo s blbostí, že se změnily předpisy a že den je nově od východu slunce do západu slunce. Dokonce to říkali zkušení inpektoři a instruktoři na zimním školení. Byla to samozřejmě blbost nicméně všichni tomu věřili a když jsem se ozval, že je to jinak tak se do krve hádali. Již v té době to bylo definováno jak píše pan Zuska v článku. Proto děkuji za pěkný článek, který tuto problematiku objasní všem. Ještě bych chtěl podotknou, že i když je možné po západu létat VFR den jak objasňuje tento článek, tak většina aeroklubových letišť má svůj provozní řád, který lety před východem a po západu slunce zakazuje, takže když někde přistanete 5 min po západu, tak je to sice dle předpisů v pořádku, ale můžete mít velký problém s provozovatelem letiště. Toho je třeba se vyvarovat. Také je třeba dávat pozor na lety do zahraničí, kde být doba mezi VFR den a VFR noc definována jinak. Například na Slovensku, jak jsem na vlastní kůži zjistil.

Odpovědět

soumrak

20. 2. 2011 v 10:42 Milan

No myslím si, že nejjednodušší je to kliknout si na stránku http://aisview.rlp.cz/ kde je tento čas pro jednotlivá letiště uveden.

Odpovědět

dodatek

20. 2. 2011 v 10:52 Tomáš

Než používat kalkulátor doporučuji spíš tento odkaz: http://www.timeanddate.com/worldclock/astronomy.html?n=204&month=2&year=2011&obj=sun&afl=-13&day=1 jedná se nejenom o informace o soumracích, ale vlastně vše co se může našinci hodit pro létání nejen doma ale i ve světě z pohledů, časů, pásem, datumů atd. U článků bych ocenil ještě o něco vyšší informační hodnotu. Například, že VFR Night bez IR není dovoleno létat ve většině zemí s vyjímkou Něměcka, UK apod.

Odpovědět

Doplnění

20. 2. 2011 v 20:50 Štěpán

Doplním předchozí příspěvky: Nejdůležitější odkaz v ČR ohledně východů/západů a občánských svítání a stmívání je AIP GEN 2.7 - zde http://lis.rlp.cz/ais_data/aip/data/valid/g2-7.pdf . Tam jsou uvedeny přesně časy pro řízená letiště a protože řízená letiště jsou celkem pravidelně rozprostřena od západu k východu není takový problém si vždy domyslet vlastní SS nebo TE. A jak už zde padlo, většina menších letišť má v AIPu uvedeno, že lety po SS jsou buď zakázány nebo jinak omezeny. Má to jednoduchý důvod, jelikož velká většina letišť není oplocena a slouží často i k dalším aktivitám než je lítání, můžete po setmění potkat na dráze kohokoliv a když přistáváte pár minut před TE, tak nevidíte už skoro nic a setkání s houbařem, jezdcem na koni, cyklistou, srnkou nebo jakýmkoliv člověkem na dráze nemusí být příjemné.

Odpovědět

RE: Doplnění

20. 2. 2011 v 20:58 Adam Zuska

Náš AIP GEN 2.7 také vychází z odkazu v článku, dokonce je to v něm napsané...

Odpovědět

VFR night

22. 2. 2011 v 13:04 Pavel

článek je to dobrý a pro piloty ULL přínosný. Jenže ten kdo má PPL není snad jednodušší si dodělat kvalifikaci VFR night či rovnou IR ? To zaprvé, za druhé ačkoliv je zde velmi slušně a fundovaně vysvetleno kdy začíná soumrak či svítání, v tom prvním případě, pokud je horší počasí, je nutno brát v úvahu i záložní letiště či jiné varianty přistání, absence IR či alespoň night vás může neblaze začít limitovat v jinak bezpečném dokončení letu, nehledě na ona záložní letiště, neboť letišť je u nás dost, osvětlených málo. Takže pro ULL a ty co nemají kvalifikaci je lepší se těmto mezním podmínkám či hranicím rovnou vyhnout a nezkoumat, zda je střed slunce 6° pod či nad horizontem, je-li přes mraky vůbec něco vidět :-)

Odpovědět

RE: VFR night

22. 2. 2011 v 22:41 Tomas

Pavel: Ne kazdy ma koule litat VFR night na SEP stroji. Ne kazdy ma na litani na MEP stroji. Ne kazdy ma na IR. Ne kazdy ma na udrzovani IRu.

Odpovědět

Za usvitu do nebes

24. 2. 2011 v 10:38 Honza Jurek

Velice vyborne napsane a dokumentovane, Tohle se skoro hodi na malinkej seminar. Gratuluji.

Odpovědět

užitečný odkaz

26. 2. 2011 v 18:42 Martin Mareček

pouzivam i tento odkaz, ze ktereho je jasny i smer zapadajiciho slunce vuci draze. http://www.suncalc.net/ nebo konkretne: http://www.suncalc.net/#/49.7192,14.099,14/2011.02.26/18:35 Jinak situaci po zapadu slunce jeste ponekud komplikuje pozadavek na osvetleni letadla. MM

Odpovědět

Tohle vám spočítá vše

13. 8. 2012 v 10:30 TeX

Tohle vám spočítá vše odd východů a západů přes měsíc, konstelaci hvězd a přelety družic http://www.heavens-above.com/

Odpovědět

Přidat komentář