Bojovali za vlast, která je odmítla. Před 70 lety se vraceli piloti RAF

14.08.2015

Když 7. května Rudá armáda odmítla pomoc československých letců při bojích na území Prahy, již podruhé za sedm let nám někdo před očima kradl zemi; poprvé v září roku 1938 po Mnichovské konferenci. Nejenže se 2 500 českých letců v RAF nedočkalo poděkování, poúnorový režim se je snažil vyštvat stejně jako ten nacistický. Před 70 lety se první z nich vraceli domů.

Piloti, kteří před vstupem do britského letectva pomáhali silám Francie či Polska, pod hlavičkou RAF zformovali tři ryze československé stíhací perutě a jednu bombardovací - třistajedenáctku. Další z celkem dvou a půl tisic českých letců, kteří chtěli v roce 1939 bojovat, ale nemohli, doplnili řádné britské perutě. Po celou dobu pobytu v exilu snili o návratu do svobodné vlasti, Rudá armáda však byla rychlejší.

Už šest dní po konci druhé světové války v Evropě měli českoslovenští piloti vypracovaný detailní popis přeletu z Británie domů. „Už jsme měli namalované naše znaky, všechno bylo připravené. Rusové nás tady ale nechtěli, tak se to oddalovalo, až se to oddálilo do ztracena. Čekali jsme, kdy se vůbec vrátíme do republiky. Válka skončila 8. května a my jsme odstartovali teprve 7. srpna 1945," popisuje stíhač RAF brigádní generál Emil Boček snahu ruského vedení, aby zásluhy "sklidila" Rudá armáda, nikoli tuzemští letci.


Stíhaci pilot Emil Boček / Foto archiv Emila Bočka

Teprve 25. července na Ruzyni přistál první bombardovací letoun 311. perutě. Zprávy, jež se postupně dostávaly do Anglie, však mnohé odradily od návratu. Čtyřiapadesát spitfirů po mnoha komplikacích včetně meteorologických dosedlo v Praze až třináctého srpna, další stíhači je následovali o týden později. Z dvou tisíc pěti set letců pětina válku nepřežila, přibližně deset procent se jich po skončení bojů do země nevrátilo. Po přeletu do Československa však do jednoho roku perutě zanikly a daly základy novému letectvu.

Ačkoli letce do roku 1948 veřejnost oslavovala jako hrdiny, po změně režimu se potýkali s diskriminací, ztrátou zaměstnáni v armádě a vykonstruovanými procesy. Vzpomínka na ně se však uchovala navzdory čtyřicetiletému mlčení, sametová revoluce pak naplno rehabilitovala jejich odkaz.

Vzdát hold dvěma a půl tisíci statečných mužů se snaží i akce pořádané k sedmdesátému výročí jejich návratu. Na Hradčanském náměstí bude dnes a zítra k vidění maketa legendárního stíhacího letounu Spitfire Mk.IX, kterou zde vystaví "Křižovníci s červeným srdcem - CYRIACI", kteří "usilují o jednotu všech Křesťanů a lidí dobré vůle bez ohledu na národnost, rasu nebo náboženské vyznání". Hodnoty, za které nejen čeští letci platili krutou daň.

Osmnáctého srpna bude v Muzeu města Ústí nad Labem zahájena výstava fotografií věnovaná obětem bombardování evropských a japonských měst v průběhu druhé světové války. Fotografie Paula Saviana návštěvníkovi až do konce září zprostředkovaně nabídnou hrůzy, které se před sedmdesáti lety rozhořely za zdmi starého kontinentu a na šest let pohltily vyspělou část světa.

V červenci a v září je to také 75 roků od vzniku tří ze čtyř slavných českých perutí v náruči britské RAF, mimo jiné i 310. stíhací perutě. Jejich vznik se snaží mapovat putovní výstava v Moravském zemském muzeu v Brně, kterou zde můžete navštívit do 13. září.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář