Dnes je 21. května 2019

5:07 20:49

ČVUT představilo unikátní UL-39, ultralehkou zmenšeninu Albatrose

4. 4. 2016 12 příspěvků

Dlouhých 17 let trval vývoj unikátního ultralehkého letadla s vlastnostmi stíhacího letounu UL-39 Albi, jehož prototyp dnes v dopoledních hodinách poprvé vzlétnul na budějovickém letišti. Na jeho stavbě se podílelo více než 200 lidí, převážně studentů a pedagogů Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. V budoucnu může stroj nalézt uplatnění při výcviku armádních pilotů nebo jako netradiční sériově vyráběný letoun; k jeho pilotování postačí průkaz pilota ultralehkých letounů.

Kromě zmíněného průkazu bude zájemce k pilotování stroje potřebovat ještě „nějaké zkušenosti, letoun se totiž bude chovat trošku jinak než normální letadla,“ prozradil pro Českou televizi Roman Jabůrek ze společnosti Jihlavan Airplanes, která se na vývoji rovněž podílela. Hmotnost letounu bez pasažérů lehce přesahuje 320 kilogramů a spadá tak do kategorie ultralightů. Oproti nim však nabídne vyšší výkony a díky integrovanému padákovému systému i vysokou míru bezpečnosti, zaujmout by měl zejména skupinu leteckých nadšenců toužících po netradičním stroji. Se svým rozpětím 7,5 metru a délce 7,2 metru pojme až dva za sebou sedící piloty.


UL-39 Albi pražského ČVUT se připravuje na první vzlet

„Unikátní je i v tom, že je to první letoun v České republice vyrobený speciální technologií - autoklávovou - to znamená, že je vypečen v peci za vyšších teplot a tlaků,“ dodává vedoucí Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze Ing. Robert Theiner, Ph.D. v rozhovoru pro Českou televizi. Díky tomu by měl mít letoun s vytvrzeným uhlíkovým laminátem lepší materiálové charakteristiky, než letouny vyrobené standardní technologií.

„Využívá pohonu sestávajícího z ventilátorového stupně, který je poháněn pístovým motorem, ale současně k tomu je celý pohon uzavřen v trupu, který se podílí na vzniku tahu,“ popisuje pan Theiner stručně princip pohonu letounu.

Na vzniku letounu se kromě ČVUT podílely společnosti La Composite a Jihlavan Airplanes. Jeho vývoj stál celkem 60 milionů korun a kromě státu univerzitě na projekt finančně přispěly rovněž soukromé společnosti.

Současný letoun je prvním prototypem, do začátku sériové výroby zbývají stále ještě přinejměnším tři roky usilovné práce a testů. Ačkoli jsou jeho přesné výkonové charakteristiky neznámé, měly by se minimálně vyrovnat těm nejlepším UL letounům, které dnes létají, uzavírá pan Theiner.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

To je teda propadák :-)

4. 4. 2016 v 22:59 Petr

Několikrát jsem viděl model Albatrose i Gripena s klasickou turbínou, lítal s elektrickým dmychadlem ... ale tohle je teda opravdu hračka, která stála hromadu času i peněz a bohužel nic nikam neposunulo. Přetlakové nebo vakuové technologie výroby (sklo, uhlíko, kelaru) laminátu jsou známé a dávno se používají. Fén se spalovacím motorem i modeláři opouštějí a hledají spíš výrobce, kteří jsou stavu vyrobit klasickou turbínu - na elektriku, kde to teprve začíná být "zajímavé" bohužel technika zatím nedospěla :-( Takže mnoho povyku pro nic :-(

Odpovědět

ČVUT

5. 4. 2016 v 7:22 Radek V.

No, hlavně je to školní projekt. Na ultralightu se kvůli letovým omezením pilotní žáci (hlavně vojáci) učit nemůžou. Taky je dost těžký - 320 kg znamená 155 kg pro palivo plus posádku - dva lehcí piloti po 70 kg znamená 15 kg paliva - to je málo, těžší instruktor a porušujete předpisy. Dmychadlo má nižší účinnost než moderní vrtule, letové vlastnosti jsou otázkou (malé ocasní plochy). Pozitivní je celokompozitová konstrukce - škola a studenti získávají zkušenosti.

Odpovědět

Fan Trainer

5. 4. 2016 v 9:08 Tačmud

jako technologický demonstrátor a generátor diplomek to marný neni, ale jinak je to jako koncept beznadějně zastaralý viz https://en.wikipedia.org/wiki/RFB_Fantrainer

Odpovědět

RE: ČVUT

5. 4. 2016 v 11:58 Lukáš Z.

Myslím, že by se to mohlo certifikovat do třídy ELSA do 600kg, tzn. hmotnost by takový problém být nemusel. Celkově souhlasím s tím, že je to především školní projekt, na kterém studenti získávají zkušenosti a praxi, které jsou tipuji v oboru dost cenné. L.

Odpovědět

RE: ČVUT

5. 4. 2016 v 13:32 pks

Malé ocasní plochy - výškovka je plovoucí, takže by mohla mít dostatečně velkou účinnost. S účinností dmychadla mohou ještě zkusit experimentovat - mě ty obdélníkové lopatky moc ideální nepřipadají. Uvídíme, zda se někdy přiblíží té rychlosti 300km/h. Proti RFB_Fantrainer je to 3,5x lehčí a jen o 117km/h pomalejší. Pokud by se vykašlali na omezení kategorií ULL, tak mohou zkusit i nějaký výkonnější pohon. Po zvednutí minimálních rychlostí by to mohlo unést podstatně více. Už v této konfiguraci by se to dalo použít s jedním pilotem v PVO při vyzbrojení jednou raketou typu IGLA - pokud se potvrdí deklarované STEALTH parametry.

Odpovědět

RE: Fan Trainer

5. 4. 2016 v 14:01 Tomáš

Vtipné, zrovna jej tu někdo prodává :)) http://www.aeroweb.cz/bazar/default.asp

Odpovědět

Turbína

5. 4. 2016 v 22:10 Petr

Moc nechápu proč tam nedali plnohodnotnou turbínu. Takových malých turbín je na trhu docela dost. Asi byl cílem i vývoj dmychadla...

Odpovědět

Turbína

6. 4. 2016 v 8:12 Michal

Základní problém je ten, že pro ultalight je předepsaný jeden pístový spalovací motor. Tudíš s turbínou nebo vícemotorákem (a to včetně mikroletadla Cri-cri) nelze legálně létat v ULL kategorii. A vlastně to nelze ani s elektroletem.

Odpovědět

turbína - proč ne?

6. 4. 2016 v 20:29 Ivo Pujman

Turbína, třeba z Býteše, by byla ideální, ve světě se běžně užívá, jen v Česku s tím mají úředníci pro ULL problém. A už dlouho....

Odpovědět

re turbína

7. 4. 2016 v 6:58 showpilot

Potencionální konstruktér však nemusí stát při zdi, může svoji lehkou rouru postavit v kategorii experimental. pamatuji doby, kdy tato kategorie nebyla k mání a díky právě snaze některých lidí posunout své výrobky za hranice ULL byla vytvořena, buďme za ní rádi. je spousta zemí, kde mají velký problém postavit ultralight, no a o experimentálu si mohou nechat jen zdát.

Odpovědět

RE: re turbína

7. 4. 2016 v 23:20 Dalibor

Avšak experimentál má, jak známo, jednu docela zásadní nevýhodu, kterou konstruktéři patrně brali v potaz. Nelze na něm provádět výcvik.

Odpovědět

RE: RE: ČVUT

8. 4. 2016 v 22:22 Karel

Přes ne tohle navrhoval britskému letectvu před lety konstruktér CFM Shadow který se 135 kg vlastni hmotnosti jako dvoumístný ultralight mohl nést sámona vadecí raketu... stovky vycvičenych a rozletanych pilotů s takovými "komplety" přijdou na mnohem méně peněz než jedna jedina klasicka moderni stihacka

Odpovědět

Přidat komentář