Dnes je 16. července 2018
5:11 21:05

Letíme na výlet: Za kulturou u tuzemských letišť

7. 4. 2018 1 příspěvek Tento článek je součástí seriálu Letíme na výlet

Zima je pryč a dny už jsou výrazně delší. Využít toho můžeme pro leteckou návštěvu zámků, muzeí, galerií, kláštera, skanzenu a řady dalších zajímavých míst.

Klášter s rukopisem Santiniho

Letiště Plasy (LKPS) najdeme na vyvýšeném místě mezi lesy nad městem stejného jména rozprostírajícího se v údolí řeky Střely. Během příletu, zejména pak z jižních směrů, si patrně povšimneme výrazného krajinného prvku situovaného asi čtyři kilometry jihozápadně od letiště – kaolinky u Kaznějova. Pokud se k letišti blížíme od východu, nebo tudy budeme pokračovat v další cestě, pěkné letecké výhledy nabízí Berounka meandrující v širokých obloucích pod strmými stráněmi a to zhruba od místa, kde se do ní vlévá Střela. Nad jednou z říčních zátočin si ze vzduchu můžeme prohlédnout také zříceninu hradu Krašov.

Vodní systém je nedílnou součástí kláštera Plasy
Vodní systém je nedílnou součástí kláštera Plasy / Foto Klaster-plasy.eu

Travnatá dráha letiště Plasy je 100 metrů široká a přes 800 metrů dlouhá a na obou koncích ještě s travnatým předpolím. Ve směru dráhy 21 mírně stoupá, výrazněji na jihozápadním konci. Rozdíl výšek prahů dráhy je necelých deset metrů. Od níže položeného prahu je to k prvním domům ve městě asi 400 metrů. Odtud budeme sestupovat cestou dál a zhruba po jednom kilometru dorazíme do středu města. Místní dominantou je klášter založený roku 1144. Architektem konventní budovy postavené v první polovině 18. století je známý Jan Blažej Santini Aichel. Když během prohlídky zvednete na záchodě poklop, uvědomíte si, že tahle stavba je opravdu mimořádná. Otvorem uvidíte hluboko pod sebou vodní tok. Konvent je totiž postaven důmyslným způsobem na bažinách a má svůj vlastní podzemní vodní systém a také systém termoregulační, který v létě přirozeným způsobem interiér chladí a v zimě ohřívá.

V budově bývalého pivovaru v těsné blízkosti konventu můžeme navštívit také západočeskou pobočku Národního technického muzea – Centrum stavitelského dědictví Plasy. Pokud se budeme chtít trochu projít a blíže se seznámit s místním krajem, lze se vydat po naučné stezce s devíti zastaveními. A přestože Plasy nemají ani 3 000 obyvatel, najdeme tu i malou zoologickou zahradu.

Historická technika a galerie

Necelých deset kilometrů jižně od Tábora můžeme přistát na ploše pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení Želeč. Blízkosti města Tábor lze využít k jeho letecké prohlídce. Staré město vystavěné na kopci nad údolím řeky Lužnice k tomu přímo vybízí. Mějme při tom na paměti, že nad velkou část Tábora zasahuje ATZ tamního letiště. Z Želče je to také letecky blízko na dvě bývalá vojenská letiště. Něco málo přes deset kilometrů severně si můžeme ze vzduchu prohlédnout aktuální stav a využití plochy ve Všechově a v podobné vzdálenosti jihozápadním směrem plochy u Bechyně.

Travnatý k jihu stoupající přistávací a vzletový pás v Želči je dlouhý přes 500 metrů, přičemž standardně sekaná je část o rozměrech cca 450 x 10 metrů. Na ploše a v její blízkosti se můžeme setkat s racky, kteří našli útočiště na blízké skládce.

Expozice zemědělské techniky ve špejcharu Želeč
Expozice zemědělské techniky ve špejcharu Želeč / Foto Spejcharzelec.cz

Do vesnice to je asi kilometr a naším cílem bude Muzeum zemědělských strojů. Rozměrná budova bývalé sýpky ve svých útrobách skrývá více jak sto exponátů historické zemědělské techniky. V patře pak najdeme v netradičním prostředí rekonstruovaného špejcharu v obci s necelou tisícovkou obyvatel galerii se stálou expozicí Podobizna, předsíň duše a také různé aktuální výstavy nejen obrazů. V těchto dnech si zde můžete prohlédnout mimo jiné třeba staré školní plakáty.

Pevnostní město

Zamíříme-li do východočeské Jaroměře, lze si již z letadla prohlédnout vodní nádrž Rozkoš. Se svými více jak tisíci hektary plochy může posloužit i jako orientační bod. Její střed je od letiště Jaroměř (LKJA) vzdálený necelých deset kilometrů severozápadním směrem. Pokud se vydáme od letiště osm kilometrů severovýchodně, z paluby našeho stroje můžeme shlédnout na pod námi se rozprostírající barokní komplex Kuks, o kterém jste si mohli přečíst v prvním díle. A v neposlední řadě si s ohledem na polohu pod ATZ můžeme letecky prohlédnout pevnostní město Josefov, náš pozemní cíl, jehož opevnění se rozprostírá až do vzdálenosti cca 500 metrů od letištních budov.

Letiště Jaroměř je prostorné s travnatou dráhou téměř kilometr dlouhou. Po zaparkování letadla se vydáme vlevo Novoměstskou ulicí, na křižovatce odbočíme vpravo a za chvilku se ocitneme ve specifickém prostředí pevnostního města. Dost možná budete mít pocit, že jste se posunuli v čase zpět a ještě na nějaké docela zvláštní místo. Výstavba Josefova byla započata v druhé polovině 18. století. Architektura je přísně podřízena účelu. Budovy jednotného vzhledu a předepsané výšky vytvářejí svůj vlastní strohý svět. Pokud zajdete do nějaké boční zatím příliš neopravené uličky, můžete nabýt pocitu, že to osmnácté století a vojenské využití města není zas tak daleko.

Pevnost Josefov
Pevnost Josefov / Foto Karelj

Pro návštěvníky je zpřístupněna řada objektů. Můžeme vstoupit do rozsáhlého podzemního obranného systému, postupovat chodbou sloužící k podzemnímu umísťování náloží nebo se podívat do trojúhelníkového ravelinu, jednoho z obranných prvků pevnostního města, v kterém je i stálá expozice věnovaná historii Josefova. Zhlédnout lze také obytné kasematy, výstavu kanónů a dělostřelecké munice, ale také např. lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna. Další a nikoliv poslední josefovskou prohlídkovou destinací může být např. bývalá sýpka s výstavou věnovanou armádním zdravotnickým službám za světových válek a historické dokumentaci související s výstavbou pevnostního města.

A budeme-li mít chuť i na něco jiného než Josefov, stačí jím projít směrem k centru Jaroměře, přejít po mostech Metuji a Labe a pokračovat k nádraží, kde najdeme Železniční muzeum výtopna Jaroměř a v něm např. elektrickou akumulátorovou lokomotivu z roku 1916, několik lokomotiv parních a řadu dalších strojů a předmětů spjatých s železniční historií.

Hanácké Atény

Místem, kde lze přistát relativně blízko centra města, navíc takového, jehož některé části jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je letiště Kroměříž (LKKM). Hanácké Atény, jak je někdy toto město u řeky Moravy nazýváno, si můžeme prohlédnout s ohledem na pravidla provozu v ATZ ze vzduchu již během příletu. Při této činnosti si patrně povšimneme některých míst, kam se po přistání vydáme. Např. Květná zahrada je ze vzduchu dobře rozpoznatelná a pohledem na ni z výšky si můžeme udělat obrázek o její celkové kompozici a struktuře.

Necelých 800 metrů dlouhou travnatou dráhu najdeme v blízkosti Hrubého rybníka v jihovýchodní části města. Přímo podél této vodní plochy směrem k železniční trati vede cesta směrem do centra. Druhou možností, pokud se např. budeme chtít vrátit jinudy, je vydat se po modré turistické značce podél řeky Moravy. K té přiléhá jedna z památek UNESCO – Podzámecká zahrada. Založena byla již počátkem 16. století u Arcibiskupského zámku, který je taktéž na Seznamu světového dědictví UNESCO. Na 64 hektarech hned vedle centra Kroměříže můžeme relaxovat v krajinářském parku s více jak 200 různými druhy stromů, mezi květinami, vodními plochami a romantickými stavbami.

Rozlehlý barokní Arcibiskupský zámek byl postaven v druhé polovině 17. století. Původně zde stál zámek renesanční zbudovaný z gotického hradu v době odpovídající založení Podzámecké zahrady. Během třicetileté války však byl zničen. Zámecký komplex je tvořen desítkami sálů, knihovnami čítajícími desetitisíce publikací, hudebním archivem, jednou z nejvýznamnějších obrazáren v České republice a řadou dalších prostor. Jeho prohlídku lze absolvovat po několika různých okruzích.

Květná zahrada v Kroměříži
Květná zahrada v Kroměříži

Již zmíněná Květná zahrada, známá též jako Libosad, je třetí kroměřížskou památkou UNESCO. Geometricky upravené květinové záhony, labyrinty, kašny, sochařská výzdoba, kolonáda, rotunda, historické skleníky. Vše dohromady tvoří celosvětově významnou ukázku zahradního umění. Libosad najdeme ve vzdálenosti necelého kilometru od Arcibiskupského zámku na opačné straně než Podzámeckou zahradu. A cestou se můžeme podívat třeba do Biskupské mincovny, Arcibiskupské vodárny nebo do galerie současného umění Orlovna.

Slovácko včera a dnes

Pokud poletíme z Kroměříže dál podél proudu řeky Moravy, dostaneme se až k jihovýchodní hranici České republiky. Nedaleko od ní v Dolnomoravském úvalu pod Bílými Karpaty lze pro další pozemní zastávku využít ultralehké letiště Strážnice, které disponuje hned dvěma travnatými vůči sobě téměř kolmo orientovanými drahami. Zaujme-li nás ve vzduchu nejvyšší vrchol Bílých Karpat Velká Javořina – místo pravidelných přátelských setkání Čechů a Slováků – můžeme si ho zaletět prohlédnout blíže. Od Strážnice je vzdálený lehce přes 25 kilometrů. A při pohledu z letadla si možná všimneme také Baťova kanálu, který u nedalekého Rohatce ústí do řeky Moravy.

Během přiblížení na zhruba 500, resp. 700 metrů dlouhou travnatou dráhu plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení Strážnice počítejme s poměrně blízkou přítomností několika elektrických vedení. Po přistání se vydáme podél železniční tratě směrem k městu. Na křižovatce se objeví žlutá turistická značka, která nás přes železniční přejezd dovede až k strážnickému skanzenu a zámku. Na náměstí je to od letadla asi dva kilometry, ke skanzenu pak ještě asi 500 metrů a k zámku necelý kilometr.

Ve skanzenu máme možnost se na ploše 16 hektarů seznámit s životem dřívějších generací v různých částech Slovácka. Více jak 60 objektů je rozděleno do několika areálů věnovaných nejen běžnému životu s typickými řemesly a zvyky, ale i speciálním oblastem jako jsou např. vinohradnictví, luční hospodářství nebo vodní technické stavby.

Skanzen Strážnice
Skanzen Strážnice / Foto Palickap

Areál zámku Strážnice s parkem, kterým protéká již zmiňovaný Baťův kanál, je hned na druhé straně silnice. Vznikl postupnými úpravami původního vodního hradu z 13. století a dnes si ho můžeme prohlédnout v novorenesanční podobě. V jeho prostorách je také historická knihovna a expozice věnovaná nástrojům tuzemské lidové hudby. V zámeckém parku se pak lze projít i v evropském měřítku výjimečnou platanovou alejí.

A pokud by nám to nestačilo, můžeme si ještě prohlédnout jednu z nejstarších dochovaných staveb Strážnice – Průžkův mlýn, zajít do městského muzea nebo z přístaviště u skanzenu pokračovat dočasně v putování nikoliv vzdušmo, ale po vodní hladině Baťova kanálu.

Mohlo by vás zajímat

Tomáš Doležal

Aviatik sedlající různé létající aparáty od paraglidu po akrobatické letouny. Zkušební pilot ultralehkých letounů. Fyzik s širokým spektrem zájmů. Jedním z nich je psaná tvorba a jelikož se autor věnuje létání nejen mezi oblaky, ale i v informačním moři, můžete na Aerowebu nalézt stopy jeho činnosti.



Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Květná zahrada - doplnění

10. 4. 2018 v 10:42 Zbyňa

V kroměřížské Květné zahradě je k vidění ještě jedna zajímavost - Foucaltovo kyvadlo.

http://www.kromeriz.eu/trasy/detail/234-Foucaultovo-kyvadlo.html

Odpovědět

Přidat komentář