Dnes je 16. prosince 2018

7:55 16:00

Gander: záchrana na cestě přes oceán

17. 9. 2018 1 příspěvek

Existují letiště, která nikdy nebudou na předních místech statistik, nebo se z nich nedostanete do desítek míst ve světě. A přesto jsou nesmírně důležitá. Patří mezi ně také kanadský Gander.

Do povědomí všeobecné veřejnosti se taková letiště dostala v posledních letech hned několikrát při incidentech, které naštěstí skončily dobře. Například v únoru loňského roku zavítal neobvyklý návštěvník ze Švýcarska, Boeing 777, na kanadské letiště Iqualit, které slouží jako „záloha“ pro lety na polárních linkách. Fakt, že obrovský Boeing kvůli technickým problémům přistál na letišti, kterým ročně projde asi 120 tisíc cestujících, neušel pozornosti světových médií. A tak jsme mohli vidět celou řadu zajímavých fotografií a videí z přistání, pobytu i odletu letadla. Nejde však o ojedinělou a neobvyklou událost. Tyto situace čas od času nastávají a z důvodu bezpečnosti jsou nezbytné.

Gander International Airport
Gander International Airport / Foto Globalnews.ca

Největší letiště na světě

Jedním z nejznámějších podobných „záložních“ letišť je také kanadský Gander, ležící na východě země, který letos slaví jubilejních 80 let od svého otevření. Ten se do historie letecké dopravy zapsal hned několikrát. Dnes jej obsluhují letadla pouze pěti komerčních dopravců, avšak od počátku svého provozu hrál několik důležitých rolí, a to nejen v rámci transatlantické letecké přepravy, ale také třeba v bojích druhé světové války nebo bezprostředně po 11. září 2001.

Dvouleté stavební práce na ganderském letišti započaly v roce 1936 a o dva roky později zde již přistál první letoun. V následujících letech se aerodrom mohutně rozšířil a disponoval dokonce čtyřmi drahami. Ve své době tak byl největším letištěm na světě. Díky své výhodné pozici a probíhající válce na druhé straně Atlantiku jej v roce 1940 začalo využívat kanadské letectvo, ke kterému se o rok později přidaly i vojenské stroje jižního souseda. Letiště fungovalo například jako výchozí stranice pro transport nových letadel do Evropy či jako základna leteckých patrol vyhledávající obávané německé ponorky.

Gander International Airport
Gander International Airport / Foto Clarechampion.ie

Důležitá zastávka pro palivo

Takřka bezprostředně po skončení druhé světové války začala druhá éra ganderského letiště. Opět díky výhodné pozici nedaleko polárního kruhu jej světové aerolinky začaly využívat jako letiště pro doplnění paliva na letech mezi Evropou do Amerikou. V září 1945 zde poprvé přistál v rámci testovacího letu dopravní letoun Douglas DC-4 známé společnost Pan Am. O měsíc později pak stejný typ v barvách American Overseas Airlines už na pravidelné komerční lince. Od té doby až zhruba do počátku 90. let se zde střídaly letouny všech světových aerolinek, a to bez ohledu na fakt, zda pocházely z východu či západu. „Kliku od dveří“ si zde v různých desetiletích podávaly na jedné straně posádky Aeroflotu, Interflugu či Československých aerolinií, na druhé pak třeba Air France, KLM, Pan Am, Sabeny, SAS či TWA.

Constellation TWA
Constellation TWA / Foto ganderairporthistoricalsociety.org

Ruku v ruce s rozvojem proudových dopravních letounů s delším doletem v 60. letech, u kterých nebylo nutné vykonat na transatlantickém letu mezipřistání, začala ale důležitost Ganderu jako nezbytné zastávky klesat. I přesto, že zde letouny některých dopravců přistávaly i nadále, role letiště se změnila a nově působilo zejména jako záložní. Důležité bylo ale i nadále, protože bylo sídlem místního střediska letového provozu, které hraje výraznou roli v rámci transatlantické dopravy.

Pro mnohé první dotek Ameriky
Pro mnohé první dotek Ameriky / Foto Scandinaviantraveler.com

Brána svobody

Jak jsem uvedl výše, ve své době zde přistávaly i stroje z východní strany železné opony. Letiště se tak několikrát stalo i vstupní bránou ke svobodě. Například v době, kdy byla linka Praha-Havana operována ještě vrtulovými Iljušiny Il-18 ČSA, bylo technické mezipřistání zpravidla nutné. A protože pasažérům bylo umožněno opustit letadlo, právě na kanadské půdě se často stávalo, že zde někteří požádali o azyl. Ne všem takový plán vyšel. Jsou známy případy, kdy si celé rodiny zakoupily zájezd na Kubu s tím, že získají nový domov v Severní Americe. Žádost o azyl však chtěli podat až na zpáteční cestě do Prahy poté, co absolvují dovolenou na Kubě. K jejich smůle však vlivem příznivých okolností občas docházelo k vynechání mezipřistání na zpáteční cestě a všichni cestující tak letěli přímo do Evropy.

V mnoha případech nešlo pouze o Čechoslováky. Podle dostupných informací podobným způsobem o azyl požádaly například sovětský šachista a pianista Igor V. Ivanov (letěl s ČSA), kubánský olympionik Rafael Polinario nebo také vietnamská žena známá jako „Napalm girl“, a to díky velmi smutné fotografii, která vznikla během vietnamské války bezprostředně po americkém útoku na místní vesnici.

Velký provoz i tragické nehody

Bohužel, hustší provoz či složité klimatické podmínky s sebou přinesly i několik tragických nehod, přičemž ta z roku 1985 se do historie kanadského civilního letectví zapsala jako jedna z nejtragičtějších. 12. prosince ráno zde vykonal své celkové druhé technické mezipřistání na letu z Káhiry letoun Douglas DC-8 společnosti Arrow Air na charterovém letu s americkými vojáky. Ti se vraceli domů po půlroční misi na Sinaji a těšili se, jak si užijí Vánoce se svými blízkými. Naneštěstí krátce po startu došlo zřejmě vlivem špatného počastí a pravděpodobně i chyby pilotáže k tragické havárii, při které zemřelo všech 256 osob na palubě.

Památník smutné události
Památník smutné události / Foto Ganderairporthistoricalsociety.org

Tragická nehoda zde o několik let dříve potkala také Iljušin Il-18 Československých aerolinií. Stroj registrace OK-WAI, starý pouze čtyři měsíce, v Ganderu havaroval nedlouho po půlnoci 5. září 1967 na své pravidelné lince z Prahy přes Shannon a Gander do kubánské Havany. K nehodě došlo asi půl minuty po startu a zahynulo při ní nebo později v jejím důsledku 37 osob. Dvaatřicet osob na palubě tragédii přežilo, a to zejména díky rychlému a profesionálnímu zásahu záchranářů. Tragédii dnes v Kanadě připomíná pomník a také budova československého pavilonu ze světové výstavy Expo 1967, kterou naše země věnovala městu Gander po nehodě, jako vyjádření díků za pomoc.

Po tragické nehodě Československých aerolinií
Po tragické nehodě Československých aerolinií / Foto Ganderbeacon.ca

Operace Yellow Ribbon

Mezinárodní letiště Gander se zapsalo do historie velmi tlustým písmem i po přelomu tisíciletí. Sehrálo totiž obrovskou roli bezprostředně po teroristických útocích v září 2001. Vzhledem k nejasné situaci, kdy si nikdo nemohl být jistý, zda se teroristům nepodařilo unést ještě další letouny, přistoupily USA a následně i Kanada k bezprecedentnímu zavření severoamerického vzdušného prostoru. Všechna civilní letadla ve vzduchu tak musela okamžitě přistát. Ta s dostatkem paliva se mohla vrátit na výchozí letiště, ostatní byla nucena divertovat na to nejbližší.

Cílem zahájené kanadské operace Yellow Ribbon bylo převzít i potenciálně nebezpečná letadla, jejichž piloti měli nařízeno z bezpečnostních důvodů nedivertovat na velká (zalidněná) letiště, ale byly směrováni například do oblasti východní Kanady, tedy i do Ganderu. Celá situace postihla podle dostupných informací 30 až 45 tisíc cestujících. Počet letadel, která byla nucena předčasně přistát na kanadské půdě, je odhadován až na 250, přičemž v Ganderu se jich díky jeho velikosti objevilo 38. Zdejší letiště, které se během chvíle proměnilo v „parkoviště“, bylo nuceno najednou přijmout více než 6 000 pasažérů a skoro 500 členů posádek. Na palubu se mohli vrátit až o dva dny později.

Nejistá budoucnost důležitého letiště

Dnes letiště Gander žije poklidným životem. Od roku 1996 jej provozuje nezisková společnost Gander International Airport Authority a plochy sdílí s kanadským letectvem, které zde má základnu. Stále těží ze své výhodné geografické pozice a funguje velmi často jako záložní letiště pro dvoumotorová letadla letící přes oceán. Na svých internetových stránkách se pyšní tím, že je otevřené 24 hodin denně, může odbavit jakékoliv letadlo, a to včetně Airbusu A380 či nákladního Antonova An-225. To vše během rekordně krátké doby; odbavení jednoho velkokapacitního stroje zvládne už za 60 minut.

Horší je to s destinacemi, do kterých se z něj cestující mohou dostat. Je jich pouze osm, z čehož dvě jsou navíc sezonní. V loňském roce odbavilo ganderské letiště více než 177 tisíc pasažérů, což v porovnání s roce 2016 znamenalo tříprocentní růst. Dle vyjádření ředitele letiště, pana Rega Wrighta, zaznamenalo letiště v uplynulých 12 měsících čtvrtý největší počet odbavených pasažérů ve své historii. Přesto se letišti nevyhnuly finanční problémy, což vyústilo v plán na uzavření původního terminálu z 50. let a výstavbě menšího, jehož provoz by nebyl tak nákladný. Plán však stále nebyl realizován.

Budoucnost „známého-neznámého“ letiště Gander tak může být ještě velmi zajímavá…

Původní vzhled terminálu letiště Gander
Původní vzhled terminálu letiště Gander / Foto Thestar.com

Mohlo by vás zajímat


Témata

Letiště


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

ATC

18. 9. 2018 v 10:58 Podotek

Chválím za pěkný článek. Ano, Gander a Shannon jsou mezníky při transatlantických letech, i když dneska opravdu už záložními. Jejich Air Radio a VOLMETy na krátkých vlnách jsou ještě stále v záloze pro spojení s posádkami uprostřed oceánu.

Odpovědět

Přidat komentář