Vstříc nehodě vzlétl s dopravním letounem do microburstu pilot bez kvalifikace

27.02.2019

Vstříc nehodě vzlétl s dopravním letounem do microburstu pilot bez kvalifikace
Vstříc nehodě vzlétl s dopravním letounem do microburstu pilot bez kvalifikace (Zdroj: Aeroweb.cz)

Pilot bez kvalifikace pro létání s jakýmkoli proudovým strojem vzlétl jako pilot letící (Pilot Flying – PF) s letounem Embraer ERJ 190 s více jak stovkou osob na palubě. Potvrzuje to závěrečná zpráva vyšetřovatelů loňské nehody v mexickém Durangu z tohoto měsíce.

Loni v září jsme psali o microburstu, který poslal dopravní letoun společnosti Aeroméxico krátce po vzletu k zemi. Náhlá změna počasí se silným střihem větru zůstává nadále zásadním faktorem stojícím za ztrátou kontroly nad strojem a jeho nehodou. Nicméně závěrečná zpráva poukazuje také na několik pochybení na straně posádky i na straně letištního řízení letového provozu.

Vyšetřovatelé již loni zmiňovali aktivní účast třetího pilota na řízení. Byť na simulátoru zkoušelo za daných povětrnostních podmínek vzlétnout několik posádek a žádné z nich se to úspěšně nepodařilo, ovládání letounu pilotem bez řádné kvalifikace nyní jmenují jako jednu ze spolupůsobících příčin.

Embraer ERJ 190 ještě před nehodou / Foto Max Effect – https://www.flickr.com/photos/maxefct/37072476925/
Embraer ERJ 190 ještě před nehodou / Foto Max Effect – https://www.flickr.com/photos/maxefct/37072476925/

Pilot letící byl držitelem oprávnění pro létání s turbovrtulovými letouny Beechcraft King Air, nikoliv pro létání s proudovými stroji Embraer. Účastnil se sice typového výcviku na E-Jet, v jeho rámci měl ale dle vyšetřovatelů v době nehody evidovaných pouze přes 60 hodin na simulátoru bez závěrečného vyhodnocení, a tím pádem ani jednu evidovanou minutu ve skutečném letounu. Kapitán, který v rozporu s předpisy svěřil řízení nekvalifikovanému pilotovi, převzal dle závěrečné vyšetřovací zprávy kontrolu nad letounem až pět sekund před havárií.

Mezi dalšími spolupůsobícími příčinami závěrečná zpráva uvádí např. snížení situačního povědomí v důsledku navození nestandardní situace v kokpitu, nezaznamenání výkyvů hodnot na rychloměru během rozjezdu, nedodržení provozních postupů při náhlé změně povětrnostních podmínek a také nedostatečné podávání informací o významné změně meteorologických podmínek ze strany řízení letového provozu.

Mohlo by vás zajímat

Témata

Nehody letounů


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář