Čína zabydluje vesmír

22.06.2021 1 příspěvek

Čínská orbitální stanice „Nebeský palác III“ ožila. Po necelých sedmi hodinách od startu dopravila 16. června kosmická loď Šen-čou na její palubu tři astronauty – trefněji řečeno – čínské tchajkonaty. V základním modulu stanice Tchien-che alias Harmonie nebes stráví trojice bývalých vojenských pilotů tři měsíce.

Členové I. expedice na zárodek Tchien-kung III / Foto CNSA

Složení posádky není nezajímavé, byť dříve prosakovaly zprávy, že členem první trojice na stanici, létající v automatickém režimu od 28. dubna, bude i žena.

Takže seznamte se: Jde především o ostřílené vojenské piloty, každý z nich má nalétáno přes 1 000 hodin, velitel pak 1 400. Hlavním operátorem (řekněme – palubním inženýrem v ruském pojetí) je podplukovník Liou Po-ming (54), který se zúčastnil mise lodi Šen-čou 7 jako účastník prvního výstupu Číňana (Čaj Č'-kang) do volného vesmíru. Benjamínkem je pětačtyřicetiletý „operátor“ plukovník Tchang Chung-po. Pro něj je tříměsíční výprava do vesmíru premiérou.   

Plukovnické osádce ovšem velí ostřílený šestapadesátiletý (!) generál čínského letectva Nie Chaj-šeng, veterán z letů Šen-čou 6 a 10, který už má nalétáno 19 dní a 10 hodin v kosmu.

Vyznamenal se už jako mladý pilot v červnu 1989, když při letu ve výšce 4 kilometrů došlo k výbuchu v motoru jeho stíhačky. Přes to se snažil stroj zachránit a katapultoval se až v kritické výšce 500 metrů, což bylo samozřejmě oceněno vysokým vyznamenáním. Po kosmickém letu na Šen-čou 10 byl povýšen do generálské hodnosti a byl po něm pojmenován i asteroid 9517 - Niehaisheng…

Každopádně lze říci, že výběr první posádky zárodku čínské orbitální stanice svědčí o tom, že věk dnes ve vesmíru nehraje roli a vedení CNSA (Čínská národní kosmická agentura) klade důraz spíše na životní zkušenosti tchajkonautů, než na svěží a nadšené mládí. Hodnosti ale v kosmu nemusí znamenat nic – důležitá je souhra posádky.

Hlášení čínskému lidu z paluby Harmonie nebes / CNSA

Co skrývají útroby Tchien-che

První pohled do nitra centrálního modulu napovídá, že interiér je mnohem modernější a sofistikovanější, než jsme byli zvyklí u sovětských stanic Saljut či modulu Mir (Zarja u ISS). Připomíná spíše moduly americké a vévodí jim displeje počítačů (viz přiložená foto). Vnější rozměry Tchien-che jsou sice odvozeny od sovětských stanic, ale je to o něco větší bumbrdlíček – hmotnost 22,5 tuny (Mir 21 t), délka 16,6 metrů (13,13 m), největší průměr 4,2 metry (4,15 m). Vnitřní prostory, rozdělené do tří sekcí, nabízí 50 krychlových metrů obytného prostoru, který zahrnuje nejen řídicí, orientační a navigační centrum stanice, ale především systémy zajišťující životní podmínky pro tříčlennou posádku. Tchajkonauti zde mají i kuchyňský kout, toaletu a jakousi ložnici. V úložných prostorách řady tzv. racků mají k dispozici aparatury pro vědecké experimenty. Servisní, nehermetizovaná sekce, zahrnuje energetické centrum, zásoby vody (mj. se bude doplňovat vodou z recyklované moči) a motorickou sekci, kde jsou rovněž mimo kapalinové hlavní motory pro úpravy oběžné dráhy i čtyři stabilizační iontové (!) motory.

Spojovací uzel (hub) čínského základního modul

Za třetí sekci je označován oválný spojovací hub. Ten umožní připojení až pěti jak pilotovaných, tak nákladních lodi a v průběhu příštího roku i dvou laboratorních modulů. U něj je také umístněná robotická ruka odvozená od ruského manipulátoru „Ljapa“, která se osvědčila na stanici Mir při připojování či přemisťování modulů. Její délka je ovšem 15 metrů a dokáže pracovat v sedmi osách. Energii mají dodávat solární panely, umístněné na každém ze tří plánovaných modulů i na dopravních lodích.

Co čeká a nemine posádku

Dopravní loď Šen-čou 12 se připojila ke střednímu uzlu spojovacího modulu čítajícím celkem 5 dokovacích zařízení, ke kterým v příštím roce přibydou další dva tzv. laboratorní moduly téměř stejných rozměrů a s obdobnými „nebeskými“ názvy – Wen-tchien, tedy Pátrání po nebesích, a Meng-tchien čili Snění o nebesích, čímž by měla být kompletace Nebeského paláce (Tchien-kung III) dokončena. Šestý spojovací uzel se nachází na opačné straně, u motorické (servisní) sekce, kde je už měsíc připojena nákladní loď Tian-čou.

Číňané si mohli prohlédnout věrnou maketu základního modulu jejich stanice už na Zemi/Foto CNSA
Na http://en.cmse.gov.cn se můžete účastnit i virtuální prohlídky Tchien-che.

Trojici ve vesmíru nečeká jednoduchý úkol. Především je potřeba oživit všechny systémy

Tchien-che a převést jej z automatického do pilotovaného režimu. A také vyložit potřebné věci z už zakotvené nákladní lodi Tian-čou, která už před měsícem dopravila k modulu 4,69 tuny pevného nákladu v hermetizované sekci a necelé 2 tuny paliva pro potřebné korekce dráhy.

Tchajkonauti Nie Chaj-šeng, Liou Po-ming a Tchang Chung-po stráví podle plánu v kosmu 90 dní, což bude nový čínský rekord. Mimo jiné je čeká několik i dlouhodobých výstupů do volného vesmíru v rámci dovybavení stanice, až – podle prvního Číňana v kosmu, Jang Li-weje, který je v současnosti ředitelem Čínského úřadu pro kosmické inženýrství pilotovaných letů (China Manned Space Engineering Office), získají potřebnou rutinu pro dostavbu celé stanice Tchien-kung III.

Předpokládaná životnost čínské orbitální stanice je 10 let a byť bude po dohotovení obytnou plochou 110 krychlových metrů třikrát menší než ISS (388 m3) či ruský Mir (350 m3), poskytne tchajkonautům a potenciálně čínským vědeckým pracovníkům dostatek pohodlí pro jejich činnost. Navíc CNSA nevylučuje, že časem se Tchien-kung rozšíří o další dva vědecké moduly. Snad i proto se Čína – oficiálně – nebráni širší mezinárodní spolupráci. V úvahu spadá nejen Rusko, které se zapojilo i do čínského lunárního programu, ale např.  Indie či takové Lucembursko. Nabídka platí i pro státy sdružené v ESA (European Space Agency).

Vzhledem k tomu, že NASA se soustředí na svůj lunární projekt Artemis a cislunární stanici Gateway a Rusko možná ani Roskosmosem ohlašovanou národní orbitální stanici po roce 2025 finančně nezvládne postavit, může se stát, že po ukončení činnosti ISS v roce 2028 bude na oběžné dráze kolem Země pouze čínská stanice Tchien-kung. To by pro tuto asijskou velmoc, která se snaží být do roku 2030 jednou ze dvou hlavních kosmických mocností, představovalo obrovský úspěch.

Číně nejde jen o vědeckou, ale také o politickou prestiž etablující se supervelmoci.

V plánu má pak nejen Měsíc, ale i – Mars.

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je i autorem několika knih: Kosmonautika za oponou (2015), Kosmonauti Nula (2017), nejnověji pak Hvězdné války - Jak velmoci bojovaly o vemír (2020), dále science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction (Ivan Adamovič, Praha 1995), povídek (viz Ikare či výběr Kříšťálové sféry) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Vesmír


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Stanice

23.06.2021 v 14:14 Radek

Kulový stykový modul má 4 stykové uzly pro připojení lodí, 5. nahoře slouží pro výstupy do prostoru - je tam zábradlí pro tchajkonauty a není vybaven pro spojení s lodí. Po zaplnění dvou bočních uzlů velkými vědeckými moduly tak stanice bude mít tři uzly pro připojení nákladních/osobních lodí - dva v ose a poslední na spodní straně kulového modulu. Čína nemusí říkat, že chce být velmocí číslo 2, vypuštěním vlastní stanice a dalšími úspěchy (Měsíc, Mars) se jí reálně stává už letos.

Relativně vysoký věk tchajkonautů je hlavně dán pomalým postupem v minulých letech. Číňané vybrali 14 členný tým v roce 1998 (doplnili 2010).  Pilotované lety ovšem následovali velmi pomalu, s dvou a tříletými mezerami (2003, 05, 08, 12, 13 a 16, pak 4 roky nic. Takže týmy jim rychle stárnou. Z prvních 14 letělo jen 8 a zbývající mají jen málo šancí.

Odpovědět

Přidat komentář