Složení posádky není nezajímavé, byť dříve prosakovaly zprávy, že členem první trojice na stanici, létající v automatickém režimu od 28. dubna, bude i žena.
Takže seznamte se: Jde především o ostřílené vojenské piloty, každý z nich má nalétáno přes 1 000 hodin, velitel pak 1 400. Hlavním operátorem (řekněme – palubním inženýrem v ruském pojetí) je podplukovník Liou Po-ming (54), který se zúčastnil mise lodi Šen-čou 7 jako účastník prvního výstupu Číňana (Čaj Č'-kang) do volného vesmíru. Benjamínkem je pětačtyřicetiletý „operátor“ plukovník Tchang Chung-po. Pro něj je tříměsíční výprava do vesmíru premiérou.
Plukovnické osádce ovšem velí ostřílený šestapadesátiletý (!) generál čínského letectva Nie Chaj-šeng, veterán z letů Šen-čou 6 a 10, který už má nalétáno 19 dní a 10 hodin v kosmu.
Vyznamenal se už jako mladý pilot v červnu 1989, když při letu ve výšce 4 kilometrů došlo k výbuchu v motoru jeho stíhačky. Přes to se snažil stroj zachránit a katapultoval se až v kritické výšce 500 metrů, což bylo samozřejmě oceněno vysokým vyznamenáním. Po kosmickém letu na Šen-čou 10 byl povýšen do generálské hodnosti a byl po něm pojmenován i asteroid 9517 - Niehaisheng…
Každopádně lze říci, že výběr první posádky zárodku čínské orbitální stanice svědčí o tom, že věk dnes ve vesmíru nehraje roli a vedení CNSA (Čínská národní kosmická agentura) klade důraz spíše na životní zkušenosti tchajkonautů, než na svěží a nadšené mládí. Hodnosti ale v kosmu nemusí znamenat nic – důležitá je souhra posádky.
Co skrývají útroby Tchien-che
První pohled do nitra centrálního modulu napovídá, že interiér je mnohem modernější a sofistikovanější, než jsme byli zvyklí u sovětských stanic Saljut či modulu Mir (Zarja u ISS). Připomíná spíše moduly americké a vévodí jim displeje počítačů (viz přiložená foto). Vnější rozměry Tchien-che jsou sice odvozeny od sovětských stanic, ale je to o něco větší bumbrdlíček – hmotnost 22,5 tuny (Mir 21 t), délka 16,6 metrů (13,13 m), největší průměr 4,2 metry (4,15 m). Vnitřní prostory, rozdělené do tří sekcí, nabízí 50 krychlových metrů obytného prostoru, který zahrnuje nejen řídicí, orientační a navigační centrum stanice, ale především systémy zajišťující životní podmínky pro tříčlennou posádku. Tchajkonauti zde mají i kuchyňský kout, toaletu a jakousi ložnici. V úložných prostorách řady tzv. racků mají k dispozici aparatury pro vědecké experimenty. Servisní, nehermetizovaná sekce, zahrnuje energetické centrum, zásoby vody (mj. se bude doplňovat vodou z recyklované moči) a motorickou sekci, kde jsou rovněž mimo kapalinové hlavní motory pro úpravy oběžné dráhy i čtyři stabilizační iontové (!) motory.
Za třetí sekci je označován oválný spojovací hub. Ten umožní připojení až pěti jak pilotovaných, tak nákladních lodi a v průběhu příštího roku i dvou laboratorních modulů. U něj je také umístněná robotická ruka odvozená od ruského manipulátoru „Ljapa“, která se osvědčila na stanici Mir při připojování či přemisťování modulů. Její délka je ovšem 15 metrů a dokáže pracovat v sedmi osách. Energii mají dodávat solární panely, umístněné na každém ze tří plánovaných modulů i na dopravních lodích.
Co čeká a nemine posádku
Dopravní loď Šen-čou 12 se připojila ke střednímu uzlu spojovacího modulu čítajícím celkem 5 dokovacích zařízení, ke kterým v příštím roce přibydou další dva tzv. laboratorní moduly téměř stejných rozměrů a s obdobnými „nebeskými“ názvy – Wen-tchien, tedy Pátrání po nebesích, a Meng-tchien čili Snění o nebesích, čímž by měla být kompletace Nebeského paláce (Tchien-kung III) dokončena. Šestý spojovací uzel se nachází na opačné straně, u motorické (servisní) sekce, kde je už měsíc připojena nákladní loď Tian-čou.
Na http://en.cmse.gov.cn se můžete účastnit i virtuální prohlídky Tchien-che.
Trojici ve vesmíru nečeká jednoduchý úkol. Především je potřeba oživit všechny systémy
Tchien-che a převést jej z automatického do pilotovaného režimu. A také vyložit potřebné věci z už zakotvené nákladní lodi Tian-čou, která už před měsícem dopravila k modulu 4,69 tuny pevného nákladu v hermetizované sekci a necelé 2 tuny paliva pro potřebné korekce dráhy.
Tchajkonauti Nie Chaj-šeng, Liou Po-ming a Tchang Chung-po stráví podle plánu v kosmu 90 dní, což bude nový čínský rekord. Mimo jiné je čeká několik i dlouhodobých výstupů do volného vesmíru v rámci dovybavení stanice, až – podle prvního Číňana v kosmu, Jang Li-weje, který je v současnosti ředitelem Čínského úřadu pro kosmické inženýrství pilotovaných letů (China Manned Space Engineering Office), získají potřebnou rutinu pro dostavbu celé stanice Tchien-kung III.
Předpokládaná životnost čínské orbitální stanice je 10 let a byť bude po dohotovení obytnou plochou 110 krychlových metrů třikrát menší než ISS (388 m3) či ruský Mir (350 m3), poskytne tchajkonautům a potenciálně čínským vědeckým pracovníkům dostatek pohodlí pro jejich činnost. Navíc CNSA nevylučuje, že časem se Tchien-kung rozšíří o další dva vědecké moduly. Snad i proto se Čína – oficiálně – nebráni širší mezinárodní spolupráci. V úvahu spadá nejen Rusko, které se zapojilo i do čínského lunárního programu, ale např. Indie či takové Lucembursko. Nabídka platí i pro státy sdružené v ESA (European Space Agency).
Vzhledem k tomu, že NASA se soustředí na svůj lunární projekt Artemis a cislunární stanici Gateway a Rusko možná ani Roskosmosem ohlašovanou národní orbitální stanici po roce 2025 finančně nezvládne postavit, může se stát, že po ukončení činnosti ISS v roce 2028 bude na oběžné dráze kolem Země pouze čínská stanice Tchien-kung. To by pro tuto asijskou velmoc, která se snaží být do roku 2030 jednou ze dvou hlavních kosmických mocností, představovalo obrovský úspěch.
Číně nejde jen o vědeckou, ale také o politickou prestiž etablující se supervelmoci.
V plánu má pak nejen Měsíc, ale i – Mars.
