11. května 2021 obdržel Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) oznámení o pozemní letecké nehodě na pražském letišti Letňany. Pilot Cessny během pojíždění po přistání narazil dvakrát koncem levé poloviny křídla do stojícího vrtulníku Robinson R44. Závěrečná zpráva ÚZPLN uvádí, že nedošlo k žádnému zranění zúčastněných osob, avšak letoun i vrtulník byly poškozeny.
Během vyšetření události a všech souvisejících okolností byla využita výpověď pilota Cessny - žáka ve výcviku - a jeho instruktorky, dále výpovědi svědků, záznamy Policie ČR, video z letištního kamerového systému a nahrávka radiokorespondence ze stanoviště Letňany RADIO.
Zmizet co nejrychleji
Žák ve výcviku cizí národnosti popsal dění prostřednictvím písemné výpovědi v anglickém jazyce. Závěrečná zpráva ÚZPLN přináší volný překlad jeho výpovědi: „Po přistání na RWY 05R na LKLT a opuštění dráhy jsem dostal od dispečera na věži pokyn k urychlenému pojíždění směrem k čerpací stanici z důvodu očekávaného přistání parašutistů. Při nájezdu na pojezdovou dráhu, kde byla na jejím okraji zaparkována helikoptéra, jsem sledoval žlutou čáru, podle které jsem letoun vedl. Neodhadl jsem však vzdálenost od helikoptéry a levým křídlem jsem do ní narazil.“
Z výpovědi žáka vyplynulo, že se vracel se ze sólového letu a po obdržení pokynu od služby Letňany RADIO k opuštění oblasti v blízkosti dopadové plochy chtěl co nejrychleji instrukcím vyhovět. Zamířil se svým letounem na zpevněnou plochu veden žlutým vodorovným značením osové čáry, na které stál z jeho pohledu po levé straně vrtulník. Žák se mylně domníval, že projede bezpečně vedle vrtulníku, došlo však ke vzájemnému kontaktu obou strojů. Náraz letoun následně vychýlil ze směru jízdy směrem k vrtulníku a v důsledku toho se oba stroje střetly znovu.
Zaměstnanec provozovatele vrtulníku – technik přistavil vrtulník Robinson R44 k plánovanému letu a událost osobně neviděl. Dle svých slov odstavil vrtulník 10 minut před plánovaným odletem na kraj plochy za benzinovou pumpou, protože heliport byl tou dobou obsazený. Domníval se, že prostor na ploše je dostatečný a odstavený vrtulník nebrání průjezdu letadel.
Při ohledání na místě letecké nehody bylo zjištěno u letounu Cessna F152 poškození levé poloviny křídla o délce zhruba 50 cm. „Poškozená byla náběžná hrana, levý koncový oblouk křídla a konstrukce konce křídla,“ uvádí zpráva vyšetřovatelů.
Na vrtulníku došlo dvěma nárazy konce levého křídla letounu k poškozením velkého rozsahu. Závěrečná zpráva uvádí, že na levé horní části kabiny byl zaznamenán vryp o délce cca 60 cm, z ocasního nosníku byl ulomen zábleskový antikolizní maják a došlo k protočení vyrovnávacího rotoru při zabrzděném nosném rotoru v důsledku nárazu konce levého křídla do ocasního vyrovnávacího rotoru.
Pravidla pojíždění
VFR Příručka ČR, část VFR-AD Letiště, LKLT uvádí v čl. 2 Doplňující informace: „2.2 Velitelé pojíždějících letadel jsou odpovědni za dodržení bezpečné vzdálenosti mezi letadly. Pokud si velitel letadla nebude jist, bude provedeno přetlačení nebo přetažení letadla na bezpečné místo pro přípravu na odlet.“
Letištní řád letiště Praha Letňany č. LKLT-SMS-05 (Verze 5), čl. 3, odst. 3.2. Pojíždění letadel uvádí: „Pojíždění letadel bude prováděno s dostatečnou bezpečnostní rezervou mezi letadly za plné a výhradní odpovědnosti PIC. Pokud si nebude PIC jist při pojíždění, pojíždění bude provedeno přetažením, nebo přetlačením letadla. PIC má při pojíždění přednost před osobami i vozidly pohybujícími se po provozních plochách s tím, že PIC musí kontrolovat během pojíždění pohyb na provozních plochách letiště. PIC musí zabránit střetu s jakoukoliv překážkou, která je v neveřejné části letiště. Letadlo předjížděné jiným letadlem a předjíždějící letadlo musí udržovat dostatečnou vzdálenost od předjížděného letadla.“
Z výše uvedeného vyplývá, že i přes nevhodné umístění vrtulníku nese velitel letounu odpovědnost za vzniklou nehodu, protože měl zajistit bezpečné objetí jiného letadla, nehledě na značení pojezdové dráhy.
Závěry z vyšetřování nehody
Snaha o urychlené uvolnění plochy spolu s nevodným postavením vrtulníku vedly u žáka k chybnému rozhodnutí o místě vjetí na zpevněnou plochu letiště. Vrtulník byl postaven nevhodně na okraj zpevněné provozní plochy, protože jeho poloha vzhledem k vodorovnému značení pojezdové dráhy vyvolávala dojem možnosti bezpečného průjezdu ostatních letounů. Nicméně žák při pojíždění nedodržel pravidla pro pojíždění uvedená ve VFR příručce ČR, část VFR-AD Letiště, LKLT a postupy pro pojíždění stanovené Letištním řádem letiště Praha Letňany č. LKLT-SMS-05 (Verze 5), čl. 3, odst. 3. 2. – Pojíždění letadel.
Vrtulník nebyl v době střetu označen jako překážka, ač byl tou dobou již překročen časový limit 15 minut využití „Plochy omezeného stání letadel a jiných dopravních a mechanizačních prostředků (3-A)“, stanovený Letištním řádem letiště Praha Letňany č. LKLT-SMS-05 (Verze 5).
Příčinou letecké nehody byla dle závěrů ÚZPLN kombinace nedodržení pravidel při pohybu letadel na zemi během pojíždění letounu a spolupůsobící příčinou bylo nevhodné postavení vrtulníku neoznačeného jako překážka na zpevněné ploše.
Co z toho plyne za ponaučení?
Nejedná se o první a pravděpodobně ani poslední pozemní střet dvou (či více) letadel. Na druhou stranu, tato kolize není případ, kdy „jeden neviděl druhého“, ale kdy pilot Cessny spíše spoléhal na něco, na co se 100% nikdy spolehnout nelze - v tomto případě na vlastní odhad vzdálenosti.
Pravidla provozu „za vidu“ nekončí dosednutím na dráhu, mysleme na to i při pojíždění po letištních plochách.
Létejme opatrně!