Za doktorem Valníčkem

03.10.2021

Málokdo měl na rozvoj tuzemské kosmonautiky takový vliv, jako pan Boris Valníček. Věnujme krátkou vzpomínku muži, který navždy odešel ve středu ve věku 94 let.

Bylo léto roku 1985, roku, kdy dvě meziplanetární sondy VEGA (Veněra-Galej) prolétaly kolem populární Halleyovy komety, která po létech zase prolétala v blízkosti Země. Na obou sondách s mezinárodním přístrojovým vybavením pracovala i tzv. orientační plošina ASP-G, na které byly ty nejdůležitější aparatury, které naváděly přístroje přímo na jádro komety.

Obě plošiny byly, díky astronomovi RNDr. Borisi Valníčkovi, československé výroby. Když totiž Sověti přišli s požadavkem na zhotovení takovéto plošiny na Francouze, kteří se na sondách též podíleli, netroufli si takové zařízení zhotovit. Valníček věřil, že naši lidé to dokáží.

Povedlo se. 

Boris Valníček
RNDr. Boris Valníček, CSc., spoluzakladatel a vůdčí osobnost československého
kosmického výzkumu a rentgenové astronomie

11. června 1985 prolétla sonda VEGA 1 úspěšně kolem komety a 15. června se k ní blížila sonda druhá, VEGA 2. Bohužel ale selhalo tzv. televizní navádění (maďarské provenience) sondy na cíl a kometa utíkala ze zorného pole. Pak se sonda náhle vzpamatovala a všichni, kteří průběh letu sledovali v Moskvě, jásali a vrhli se k doktoru Valníčkovi.

Ano, byl jsem tehdy jako novinář u toho. Dodnes mám schovaný první diapozitiv jádra této slavné komety. Bylo vyfotografováno a analyzováno díky tomu, že Valníček pro jistotu přidal k navigaci i svůj detektor tzv. zornicového navádění, který zaskočil za ono televizní a zachránil tak drahý mezinárodní experiment, jakým sondy byly. A dodnes vím, že Boris Valníček zůstal nadále skromným a pracovitým vědeckým pracovníkem.

Byl to totiž on, jeden z iniciátorů naší účasti na kosmickém výzkumu, počínaje družicí Interkosmos 1 z října 1969, kde byl umístěn jeho fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr. Přístroje Astronomického ústavu ČSAV pak pracovaly na celé řadě těchto družic a kromě uvedených meziplanetárních sond VEGA a také Phobos (rentgenový sluneční fotometr RF-15, rentgenový sluneční dalekohled Těrek) se objevily i na družicích Prognoz, na družicové stanici MIR (spolu s plošinou ASP-G) a výškových raketách Vertikal.

Jeho podíl na československém kosmickém výzkumu je natolik významný, že i díky jemu se do vesmíru dostal náš zatím jediný kosmonaut, Vladimír Remek.

Boris Valníček byl i výborným popularizátorem astronomie a kosmického výzkumu v rozhlase a televizi a jsem rád, že jsem měl tu čest s tímto rozšafným a milým vědcem především v rozhlase spolupracovat.

Astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček nás 29. září opustil v krásném věku 94 let.

Doktore, jak jsem Vám měl tu čest říkat – díky za všechno a přeji Vám mír mezi hvězdami!

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je i autorem několika knih: Kosmonautika za oponou (2015), Kosmonauti Nula (2017), nejnověji pak Hvězdné války - Jak velmoci bojovaly o vemír (2020), dále science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction (Ivan Adamovič, Praha 1995), povídek (viz Ikare či výběr Kříšťálové sféry) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář