Mezi provozovateli a piloty na letišti v Líních začíná rezonovat velice nepříjemná informace – dle návrhu usnesení vlády ČR mají být zlikvidovány letištní pozemky o celkové výměře 391 ha, což znamená celé území letiště včetně dráhy, pojezdového systému a přilehlých budov a úkrytů. Prakticky to znamená konec nejvyužívanějšího letiště v západních Čechách a obrovský útlum letectví v Plzeňském kraji. To vše ještě v letošním roce.
Pozemková situace na letišti v Líních není úplně jednoduchá. Menšinovou část vlastní okolní obce, většina po odchodu armády připadla do správy společnosti Plane Station, s. r. o., která dále pronajímá objekty letiště dalším subjektům. Leteckým školám, podnikatelům v oblasti strojírenství a zemědělství a dalším. Aktuálně je na líňském letišti bázováno na 60 letadel v pěti leteckých školách a dvou aeroklubech. Do tohoto výčtu patří také hojně navštěvovaná a vzácná expozice muzea Classic Trainers včetně letuschopných exemplářů. To vše by během několika měsíců mělo skončit, letadla se přestěhovat nebo prodat.
Téměř každý kraj v ČR, snad s výjimkou Vysočiny, má k dispozici letiště se zpevněnou plochou o minimální délce 1 500 metrů. Taková dráha umožňuje bezproblémové přijetí letounů s maximální vzletovou hmotností přesahující 10 tun – tedy velkých dopravních turbovrtulových letounů, velkých bizjetů apod. Jeden příklad za všechny – vzpomeňme dopravu fotbalistů na důležitá utkání Ligy mistrů. O tuto možnost by Plzeň jako jediný kraj přišla. A to bez jakékoli náhrady. Žádné letiště v rozumném dosahu v okolí Plzně nesplňuje požadavky pro takový provoz, nehledě na to, že rozprostřít 75 letadel do okolních letišť nepřipadá v úvahu už jen z kapacitních důvodů. A to nemluvím o vysokých investicích všech nájemců do vlastního zázemí a techniky. Argumenty, že se jedná o minimálně využívané letiště, jsou prachsprostou lží. Průměrně 18 000 pohybů ročně, včetně několika stovek mezinárodních letů, rozhodně nespadá do kategorie minimálně využívaného letiště.
Předkládací zpráva návrhu usnesení vlády ČR uvádí zahájení demoličních prací ještě v letošním roce, naproti tomu však zmiňuje, že podmínkou pro realizaci projektu „Revitalizace brownfieldu a přípravy a výstavby strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně“ je prověření cen pozemků v zájmové lokalitě a zpracování detailních studií proveditelnosti. Pokud se prokáže nemožnost dojednat akceptovatelné kupní podmínky, nerealizovatelnost projektu z technického hlediska apod., nebude projekt v navazujících fázích realizován a z dotačních prostředků budou spolufinancované pouze náklady vynaložené v rámci přípravy.
V nejčernějším scénáři (který často bývá ten nejpravděpodobnější) to znamená, že dojde v první řadě k demolici dráhy a pojezdového systému, aby se vláda zbavila největších odpůrců. A pak teprve bude přemýšlet a vytvářet studie o tom, co tam vlastně postaví a jestli to vůbec bude možné.
Při veřejném projednávání územního plánu přilehlé obce Nová Ves (kde mimochodem o zmiňovaném návrhu usnesení patrně nepadlo ani slovo) vystoupil zástupce ministerstva obrany Petr Míka s tím, že požaduje zachovat letiště jako zájmové území pro obranu státu. Právě armáda má na využívání letiště nezanedbatelný podíl kvůli umístění letecké záchranné služby, která v západních Čechách operuje s armádními vrtulníky W-3A Sokol. Součástí zprávy je jakási finanční položka zahrnující přemístění stanoviště LZS, ale kromě dalšího neznáme ani úmysl s jejím dalším využitím. Jestli se přemístí stávající LZS, nebo jestli se přemístí LZS s tím, že z nového stanoviště už budou startovat vrtulníky civilních provozovatelů a s armádou se v kraji do budoucna už nepočítá. Nechtěl bych zapomenout ani na fakt, že z hlediska vývoje geopolitických událostí posledních měsíců mi přijde demolice letiště jakožto strategické oblasti, využitelné v případě nouzového nebo válečného stavu, jako naprosto nesystematická, podrývající už tak chatrnou obranyschopnost našeho státu. Nicméně armáda, tím méně velení letectva, v této akci má maximálně hlas poradní (spíše ani ten ne), nikoli rozhodující, stejně jako ve všech ostatních otázkách, které se jí týkají.
Starosta obce Nová Ves Miroslav Sedlák (BEZPP), která má v oblasti velký počet pozemků, se do článku pro Seznam Zprávy ze dne 16. 6. 2022 vyjádřil takto: ,,Územní plán se připravuje čtyři roky, sjezd tam určitě není kvůli té fabrice, o níž se mluví ani ne dva měsíce.“ O továrně zatím nemá informace. „Pro nás by to nebylo dobré. Kde ubytují zaměstnance? Dobřany, Líně i Zbůch jsou plné. Dále jsou třeba školy a školky. A přítok vody má mít průtok 300 litrů za vteřinu, chtějí ji brát z Borské přehrady,“ řekl. „Lidé se obávají, že tam budou jezdit stovky kamionů, bojí se o vodu ve studnách, cizinců a kvůli sjezdu z D5 navrhovali referendum.“
S tím je spojený fakt, že areál nemá dostatečnou kapacitu žádného energetického zdroje a není napojen na žádnou přepravní síť. Hejtman Plzeňského kraje p. Špoták (Piráti) odhadl investice do infrastruktury – dopravní, vodohospodářské a energetické – na 10 až 20 miliard korun. Kraj bude prosazovat, aby byly nejdříve vybudovány školy, školky, silnice, napojení na dálnici, železnici a další. A teprve pak aby vznikla továrna. Ale podle návrhu usnesení mají páni politici jasno – rozbijeme letiště a uvidíme co dál. Proč se tedy nejprve neřeší ta infrastruktura, proč se začíná od prostřed? A hlavně proti vůli občanů v oblasti? Továrna se dá teoreticky postavit kdekoliv, ale nové letiště o parametrech toho líňského už tady v ČR nikdy nevznikne. Každý kraj v ČR, s výjimkou Libereckého, má na svém území letiště se zpevněnou plochou o délce minimálně 1 500 metrů. Plzeň, která za minulých vlád a hejtmanů s letištěm počítala i do budoucna, o tuto možnost nenávratně přijde. O tom, že by podobná plocha měla patřit mezi kritickou infrastrukturu státu, nechce nikdo „nahoře“ ani slyšet.
Názor občanů okolních obcí, pokud vůbec někdy existovala snaha je o tomto informovat, je kapitola sama o sobě. Výsledkem protihlukových postupů a vcelku zodpovědného chování pilotů v prostoru letiště došlo v minulosti pouze k jednotkám případů stížností na hluk letadel. Jednoduše řečeno, okolní obce s letištěm celkem v pohodě koexistují, zatímco myšlenka vybudovat průmyslový park se setkává s všeobecným odporem. A to jak z důvodu dopravního zatížení obcí (včetně zvýšeného hluku, prachu, atd.), tak příchodu několika tisíc zaměstnanců, které Plzeň už teď nemá. A nemá je ani kde ubytovat. Tedy opět by se dováželi pracovníci z jiných zemí, o jejichž kvalifikovanosti se vzhledem k počtu montoven a jejich zaměstnanců v okolí Plzně dá jen silně pochybovat.
Otázkou zůstává, komu to prospěje a kdo z toho co má? Piloti, provozovatelé a občané z toho nic mít nebudou. Proč se ve všeobecné a v některých případech i vynucované tichosti tlačí do vlády návrh bez veřejného slyšení, když povaha návrhu implikuje minimálně důkladné seznámení veřejnosti, zejména všech dotčených obcí a subjektů? Proč vládu nezajímá, že lidé tady žádnou továrnu nechtějí? Skutečně se nebojím zmínit veřejné referendum. Ale ne až jako prostředek k zastavení důsledků něčího neobjektivního a nekompletního řešení, ale jako první věc, která zamezí, aby se veřejností nechtěná změna vůbec provedla. Zodpovědní lidé totiž dobře vědí, co si o zamýšleném průmyslovém parku myslí naprostá většina veřejnosti, a vědí také dobře, proč nechtějí, aby se o tom vědělo dřív, než pro nás bude pozdě.
Nevlastním žádný majetek na území letiště. Obyčejně se nepletu do politiky. Nejsem žádný velký spisovatel. Nejsem žádný velký pilot. Jsem prostě jen pilot, kterému vadí, že napřesrok nebude mít kde létat. Ale za mnou jsou další desítky a stovky lidí, kteří přijdou o živnost nebo živobytí. A další, kteří bez náhrady přijdou o místo k provozování svých zálib. Ale také tisíce lidí, kteří tady prostě žádnou továrnu nechtějí. A to – znovu opakuji – za naprostého ticha ze strany navrhovatelů usnesení v přesvědčení, že pak budou moci říct: Ale to už je schválené vládou, to jste měli přijít dřív. Tak jsme tady dřív, i když patrně za minutu dvanáct. A možná marně, ale přece budeme bojovat za to, aby letiště Líně zůstalo.
Letiště Plzeň-Líně:
- veřejné vnitrostátní letiště / neveřejné mezinárodní letiště
- betonová dráha o rozměrech 1450 x 60 m
- nejvyužívanější letiště v Plzeňském kraji
- jako jediné se dá využívat celoročně
- jediné v Plzeňském kraji má zpevněnou plochu
- nejzápadnější letiště této velikosti
- cca 60 letadel
- 6 leteckých škol
- letecké muzeum (tisíce lidí ročně)
- dva aerokluby
Tento text je vlastním názorem autora, nikoli webu Aeroweb.cz
