Pilot v den události podle záznamu z aplikace SkyDemon provedl v dopoledních hodinách dva lety v čase od 10:57 do 13:45, kdy je zaznamenáno vypnutí motoru. Ke srážce došlo až kolem 13:30, pilot popisoval situaci takto: "Letěl jsem směrem k městu Havířov, když jsem nad polem asi 1 000 metrů od místa vzlétnutí ucítil náraz, tedy škubnutí do pedálů, které se projevilo jako by to byl náraz větru. Ovládání vrtulníku nebylo nijak znesnadněno."
Vrtulník následně pokračoval v letu, jeho pilot necítil žádné ohrožení a nebylo zcela jasné, k jakému incidentu mohlo nad polem dojít. V době nárazu neznámého předmětu byl vrtulník ve výšce asi 200 metrů nad povrchem země a rychlost letu byla 180 až 200 km/h. Před nárazem údajně nebyl ve vzduchu vidět žádný předmět, letadlo, dron ani podobný objekt.
„Po přistání jsem zjistil, že zadní vrtule vrtulníku je poškozena, když jedna část vrtule byla asi do dvou třetin skrz celé kovové tělo rozříznuta. Byla poškozena neznámým předmětem během letu nad polem, kde jsem cítil náraz," stojí ve finální zprávě ÚZPLN slova pilota letounu.
Po zjištění rozsahu poškození pilot telefonicky kontaktoval stanoviště ŘLP na ostravském letišti (LKMT) s dotazem, zda byl v prostoru jeho trasy hlášen provoz. Bylo mu sděleno, že nikoliv. Pilot se následně odebral na předpokládané místo události a na nedalekou modelářskou plochu Hohenegger, která se nachází více než půl kilometrů jihovýchodně od předpokládaného místa události. Probíhala tam akce leteckého modelářského klubu. Následně kontaktoval Policii ČR a vyčkal jejího příjezdu.
Podle výpovědi pilotů RC modelů a dronů nikdo ve zmíněném místě na ploše Hohenegger nelétal. Vrtulníku, který proletěl v bezpečné vzdálenosti okolo jejich modelářské plochy v čase cca 11:30, si někteří účastníci všimli, ale nic zvláštního nezaznamenali. Policejní hlídka pak provedla kontrolu a dokumentaci RC modelů, ale žádný z jejich pilotů model nepostrádal a nenesl známky poškození.
Policie provedla také fyzickou kontrolu kukuřičného pole, které pilot označil jako místo možného střetu a následného dopadu modelu, který měl vrtulník poškodit. V daném místě ale žádné stopy po srážce nalezeny nebyly.
Následné testy potvrdily, že na poškozené vrtuli se po střetu nacházely prvky barya s titanem, které by odpovídaly ochrannému nátěru, dále také hliník, měď, hořčík a mangan (potahový plech z duralu).
Ve finální zprávě komisaři uvádějí, že pilot měl pro let platnou kvalifikaci a byl zdravotně způsobilý. Z hlediska dovedností měl dlouhodobé pilotní zkušenosti s létáním na typu a meteorologické podmínky plně vyhovovaly pro let VFR. Pochybení se ale dopustil při letu nad vodní hladinou Žermanické přehrady v čase 11:49, kdy letěl ve výšce nižší než 150 metrů (500 ft) nad vodou, což bylo v rozporu s pravidly pro VFR let. Pilot při výpovědi tvrdil, že nízký průlet nad vodní hladinou souvisel s nácvikem nabírání vody. To však komisaři označili jako nepravdivé tvrzení.
Finální vyšetřovací zpráva také uvádí jako nezodpovědné a nebezpečné jednání pilotův přelet nad pláží rekreační zóny nedaleko přehrady. Tím ohrozil bezpečnost letu, ale také případné osoby nacházející se v této oblasti. Zpráva dále zmínila, že absence dílčích poškození v oblasti ocasní části vrtulníku společně s chemickou analýzou poškozeného místa ocasní vrtulky nenasvědčují o střetu vrtulníku s RC modelem nebo dronem. Jako pravděpodobnou příčinu komisaři uvedli kontakt jednoho listu vrtulky s kovovým předmětem, vyčnívajícím nad terénem při nesprávně provedeném přistávacím manévru přes překážku. Žádné bezpečností doporučení ÚZPLN nevydal.
Poničení vrtulníku tak, jak jej po přistání zdokumentoval pilot:
