Slavnostní křest repliky letounu inženýra Jana Kašpara

V expozici pardubického letectví nám byla představena replika letounu J. K. systému Blériot, vlastněná a provozovaná Sdružením Aviatické pouti. Od originálu se liší pouze v detailech. První let originálu se uskutečnil 23. dubna 1911. Původní motor samozřejmě sehnat nelze, a tak je namontován motor novodobý. Klonění je, oproti originálu, řešeno standardními křidélky, neboť systém kroucení profilu na koncích křídel má účinnost řekněme ne příliš dobrou. Zajímavostí je, že letoun je, stejně jako originál, postaven jako dvoumístný, ovšem vzhledem k jeho vlastnostem bude provozován pouze jako jednomístný. V původním stroji byl totiž 6. prosince 1911 uskutečněn mezi Mělníkem a Prahou první let cestujícího – pana redaktora Jaroslava Kalvy, rodáka z Chrudimi.

Nutno podotknout, že stroj navrhl a postavil – po zkušenostech s typem Blériot XI – přímo Jan Kašpar. Řešení je sice podobné, ale letadlo je větší a má mnoho konstrukčních vylepšení a úprav, zejména v ocasní části. Do Technického musea pro Království České se dostalo již v roce 1913 a dnes je již mnoho let k vidění v hlavní hale Národního technického muzea.

Vedle, v expozici, stojí ještě jeden stroj – ultralehká replika 1:1 Blériotu XI, navrženého původně konstruktérem Raymondem Saulnierem. Oba stroje stavěl pan Václav Vondrášek z Českého Brodu, dokončeny byly v roce 2010, poté byly uloženy do depozitu a v únoru 2024 je získalo Sdružení Aviatické pouti.

První vzlet Jana Kašpara z vojenského cvičiště na místě dnešního sídliště Dukla se uskutečnil právě na Blériotu XI dne 16. dubna 1910. Let byl dlouhý cca 2 km. Notoricky známý je pak let Pardubice–Praha, respektive do Velké Chuchle, dne 13. května 1911. Traduje se, že na místě zamýšleného přistání byla přítomna kráva, a tak, donucen k vyhnutí se zvířeti a opakování okruhu, se Jan Kašpar naučil zatáčet.

Podobná situace nastala v Kuněticích, kdy byla při startu přítomna srna. Víme ovšem, že pilot Jan „Kašpar“ Rudzinskyj zatáčet umí, takže k ohrožení zvířete nedošlo.

Jak již bylo řečeno, počasí bylo létání poměrně nakloněno až do chvíle vytlačení letounu na dráhu. V okamžiku motorové zkoušky začal vanout vítr, bohužel místy nárazový, takže po druhém pokusu o vzlet byl tento – zhruba ve dvou metrech nad zemí – pilotem přerušen a letadlo zamířilo zpět do hangáru. Vzápětí se vítr uklidnil a začalo pršet.

Byla alespoň příležitost si oba stroje detailně prohlédnout. Od představenstva Sdružení Aviatické pouti – paní Marie Schillerové, pánů Josefa Piňose, Petra Kolmanna a Jana Rudzinského – jsme se dozvěděli detaily nejen o Blériotech, ale i o ostatních exponátech v muzeu. Mimochodem, letka A.P. má nyní již šest strojů, z nichž pět létá.

Byl nám také představen program Aviatické pouti, na které se – spolu s dalším velmi nabitým programem – s Kašparovým letounem setkáme.

Nemá asi smysl vyjmenovávat vše, co nás na letošním ročníku Aviatické pouti čeká. Ve dnech 7. a 8. června si na své přijdou všichni návštěvníci – rodiny s dětmi i milovníci historické i moderní techniky.

Uvidíme nejen letecké ukázky, ale i simulátory pro děti i dospělé, tematické expozice, stylové rekvizity a – v rámci energetické bilance a dodržení pitného režimu při teplém a slunečném počasí – bude nepochybně hodna pozornosti i gastronomická zóna.

Aviatická pouť je již po třiatřicáté skvělou připomínkou letecké historie a mezinárodní událostí s vzdělávacím i kulturním přesahem.

Autor fotografií a článku: Ilja Petřík