Za projektem stojí výzkumná organizace SESAR Joint Undertaking, která začátkem roku 2025 vyhlásila novou výzvu pro předkládání návrhů výzkumných projektů. Výzva je financována z programu Horizon Europe a její rozpočet činí 254 milionů eur. Termín odevzdání návrhů je stanoven na 16. září 2025.
Nejde o vizi, ale o konkrétní témata
Výzva, oficiálně nazvaná Digital European Sky Exploratory Research 03, se zaměřuje na několik konkrétních oblastí. Mezi nejvýraznější patří:
-
Role člověka v digitalizovaném systému řízení letového provozu (ATM). Výzkum se má věnovat spolupráci mezi lidskými operátory a automatizovanými systémy využívajícími například umělou inteligenci.
-
Revize klasifikace vzdušného prostoru v rámci konceptu Single European Sky, jehož cílem je propojit roztříštěné řízení letového provozu mezi evropskými státy.
-
Certifikace a validace nových systémů ATM, včetně autonomních technologií, jejich bezpečnosti a možného nasazení do reálného provozu.
-
Bezpečnostní analýzy a prevence incidentů, například pomocí rozsáhlých datových platforem jako Data4Safety.
Podle SESARu nejde o izolované akademické bádání, ale o kroky směřující k vytvoření konkrétního regulačního rámce a podkladů pro rozhodování evropských institucí v příštích letech.
Kontext: Zpoždění, emise i přeplněná obloha
Evropský systém řízení letového provozu je dlouhodobě kritizován za svoji složitost a roztříštěnost. Každý stát má vlastní systémy, vlastní pravidla i poskytovatele služeb. To často znamená delší lety, zbytečné čekání ve vzduchu a vyšší spotřebu paliva. Podle dat Eurocontrolu tvoří nepřímé trasy a zpoždění podstatnou část emisí z evropského letectví.
Zároveň se očekává výrazný nárůst provozu – nejen běžných komerčních letů, ale i dronů, městské letecké mobility a dalších bezpilotních prostředků. Bez digitalizace a reformy by současné systémy tuto zátěž nezvládly.
Kritické hlasy: složitost a nepružnost
I když projekt Digital European Sky představuje ambiciózní směr, ozývají se i pochybnosti. Kritici upozorňují na riziko přílišné technokratizace systému, ztráty přímé kontroly člověkem a složitost celého plánovacího procesu. Některé členské státy se navíc obávají oslabení vlastní národní kompetence v oblasti řízení letového provozu.
Zatímco technické řešení má být „jednotné“, provozní realita evropského nebe zůstává různorodá – jak z hlediska objemu provozu, tak politických zájmů.
Kam směřujeme?
Záměrem evropských institucí je sladit různé strategické dokumenty – zejména European ATM Master Plan a Evropský plán bezpečnosti letectví (EPAS) – s výstupy z výzkumu v rámci DES. Tím má vzniknout podklad pro konkrétní legislativní a technologické změny ve druhé polovině této dekády.
Zda projekt skutečně přinese jednodušší a ekologičtější řízení evropské oblohy, nebo naopak přidá další vrstvu složitosti, ukáží následující roky – a zejména to, jakým způsobem se výsledky výzkumu promítnou do reálné praxe.
Zdroje: Eurocontrol, EASA, SESAR JU, Horizon Europe
