Francouzský Safran a švýcarská společnost H55 oznámily další krok ve spolupráci v oblasti elektrického pohonu letadel. Nová dohoda se zaměřuje na podporu projektu plně elektrického letounu Bristell B23 Energic, který vyvíjí český výrobce BRM Aero.
Safran a H55 posilují spolupráci: elektrický pohon míří do výcvikových letadel (Zdroj: H55)
Elektrifikace výcvikových letadel
Cílem spolupráce je urychlit vývoj a zavádění elektrických pohonných systémů v segmentu lehkých a výcvikových letadel. Právě tento segment je považován za jeden z nejperspektivnějších pro nástup bezemisního létání.
Projekt B23 Energic má sloužit především pro výcvik pilotů, kde může elektrický pohon nabídnout nižší provozní náklady, tišší provoz a jednodušší údržbu.
Bristell B23 Energic (Zdroj: H55)
Klíčový krok: bateriové systémy
V rámci programu již H55 dodala certifikovatelné bateriové moduly, které budou integrovány do letounu. Tento krok představuje důležitou fázi vývoje, protože umožní testování celého elektrického pohonného systému na úrovni letadla.
Dodané systémy jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné požadavky na bezpečnost a certifikaci v letectví.
Směr: komerční provoz
Vývoj směřuje k uvedení letounu do provozu v druhé polovině dekády. První dodávky elektrického Bristellu B23 Energic jsou plánovány kolem roku 2027.
Podle firem je již nyní patrná silná poptávka, přičemž výrobní kapacity pro první roky provozu jsou z velké části zajištěny.
Kokpit letounu Bristell B23 Energic (Zdroj: H55)
Česká stopa v elektrickém létání
Projekt B23 Energic vzniká ve spolupráci s českým výrobcem BRM Aero z Kunovic. Letoun má být jedním z prvních certifikovaných plně elektrických strojů ve své kategorii a může otevřít cestu širšímu využití elektrického pohonu v letectví.
Díky kombinaci evropských technologických firem tak vzniká projekt, který má ambici posunout elektrifikaci letectví z experimentální fáze blíže k běžnému provozu.
Baterie jsou základní problém. U všech minulých projektů se prostě zjistilo, že ve dvou má letoun vytrvalost kolem jedné hodiny, což je efektivně k ničemu (dalších 20 minut bezpečnostní rezerva). Pro výcvik okruhů by to stačilo, pro delší lety ne. Navíc neustálé rychlé dobíjení by ničilo baterie, takže efektivita provozu nízká. Přidáte baterie, vzroste hmotnost a cena. Na nové lepší baterie se čeká 15 let, nejsou.
Byla by to krásná představa, jen kdybychom dokázali ohnout fyzikální zákony. Ale protože to neumíme a pokrok na poli ukládání elektřiny do malých, levných, ekologicky vyrobitelných, bezpečných, zároveň však vysokokapacitních akumulátorů z mnoha důvodů už mnoho let stagnuje...Tedy každý absolvent fyziky střední školy a kriticky myslící čtenář ví, že jde o další nápad, který spotřebuje nabídnuté dotace a skončí v zapomnění. Že na to někdo dá peníze absolutně nechápu.
Za prvé - kde se v článku píše něco o dotacích? Peníze do toho investují firmy, které - alespoň dle článku - mají již poměrně jasnou poptávku. Každopádně je to jejich obchodní riziko a pokud se jim to nepovede, jsou to peníze jejich (akcionářů/společníků).
Za druhé - pokroky na poli akumulátorů naopak v posledních letech jsou veliké. Pro příslušný segment použití (v tomto případě část výcviku - např. okruhy apod.) zjevně dospěli vývojáři tak daleko, že si s produktem věří. Tedy "každý absolvent fyziky" není nutně expert v oblasti baterií, takže naštěstí ti experti zkouší posunout stupeň poznání dál i v tady.
Kdyby to fungovalo aspoň pro ty cca hodinové výcvikové lety na okruzích, to by bylo super.
Za prve - Souhlasim, ze to nemusi byt primarne o dotacich, ale treba snaha byt "in", nebo mit dobre PR a to taky neco stoji. V nasi korporatni firme je jaky spousta novych napadu, vetsina naprosto utopickych, ale jeden z mnoha se casem ukaze jako "terno" a ten kaz zivi vsechny ostatni silene napady. To je obvykle ve velkych firmach.
Za druhe - jake principialni pokroky se udaly v poslednich 20 letech na poli akumulatoru? Zadnych jsem si nevsiml od doby vynalezu Li-ion a LiFePo a to opravdu neni novy vynalez. Pipistrel, pokud jsem si vsiml, je schopen hodinu na akumualtory "viset" ve vzduch na minimalni vykon. Na okruzich to bude tak maximalne polovina, pocitam tak 3 okruhy, a pak nabijet hodiny tak, aby nam na letisiti neshorel elektricky privod. (Samozrejme to trosku nadnesene paroduju, ale je na tom kus pravdy). Opravdovy nadsenec si s tim zalitat muze, bude to mit ale (korektne receno) "velmi omezeny use-case".
I PR a "snaha byt in" jsou legitimní a zcela pochopitelné aktivity pro firmy, hlavně je to rozhodnutí vedení a následně vlastníků, kam směřují své peníze. Je pochopitelné, že i na to dají peníze a jsou to jejich peníze a jejich rozhodnutí.
k vývoji na poli baterií: v poslední době zásadní posun v oblasti silikon-karbon anod, lithium-metal a bezanodových článků a především solid-state elektrolytů. Nejsem vůbec odborník v oblasti, ale z médií, pokud jsem schopen tomu porozumět, tohle jsou nejslibnější oblasti vývoje. Nic z toho zatím není ve stavu "schopno nasazení", ale tohle vše je zásadní posun a velké pokroky v oblasti. A na to, že některé z těchto technologií uspějí a umožní víc, než "hodinu viset ve vzduchu s minimálním výkonem", je IMNHO třeba být připraven.
