Letadlo řídili z kanceláře v Bratislavě
Na konci července provedl tým slovenského podnikatele a pilota Roberta Schochmanna pozoruhodný test. Sportovní letoun o hmotnosti přibližně 600 kilogramů a délce téměř sedm metrů letěl několik set metrů nad zemí, zatáčel a měnil výšku. Člověk, který mu zadával povely, ale neseděl za řízením.
Pilot se nacházel desítky kilometrů daleko v kanceláři v Bratislavě. K dispozici měl notebook a joystick, přičemž komunikaci s letadlem zajišťovalo datové spojení prostřednictvím satelitní sítě Starlink.
Technologie nazvaná Fly By Air přitom nefunguje jako jednoduché dálkové ovládání modelu nebo běžného dronu. Pilot na zemi neposílá prostřednictvím internetu přímé povely jednotlivým řídicím plochám.
Místo toho například zadá požadavek na náklon o 15 stupňů a palubní počítač se následně sám postará o jeho dosažení a udržení. Pokud letoun zasáhne poryv větru, systém automaticky provede potřebné korekce.
Dálkový pilot tedy spíše určuje, co má letadlo udělat, zatímco samotnou stabilizaci zajišťuje palubní systém.
Bezpečnostní pilot zatím zůstává na palubě
Dálkové řízení letadla přes internet přirozeně vyvolává otázku, co se stane v případě ztráty datového spojení.
Podle vývojářů systém počítá nejen se záložním datovým připojením, ale také s předem definovanými scénáři, podle kterých má letoun při ztrátě komunikace bezpečně pokračovat.
Při dosavadních zkouškách navíc zůstával přímo v kokpitu bezpečnostní pilot. Do řízení za normálních okolností nezasahoval, v případě problému ale mohl jediným tlačítkem převzít kontrolu nad strojem.
Technologie je tedy zatím především experimentálním řešením a demonstrací schopností vyvíjené avioniky, nikoliv systémem připraveným nahradit pilota v běžném provozu.
Instruktor by mohl zasáhnout při prvním sóle
Jednou z oblastí, kde Schochmann vidí pro dálkové řízení praktické využití, je letecký výcvik.
První samostatný let patří k nejdůležitějším okamžikům výcviku každého pilota. Instruktor však v této chvíli zůstává na zemi a pokud se student dostane do problémů, může mu pomáhat pouze prostřednictvím rádia.
Technologie Fly By Air by tento princip mohla změnit. Instruktor na zemi by v kritické situaci mohl řízení letounu vzdáleně převzít, stroj stabilizovat a následně jej opět předat studentovi.
„Každý instruktor zažil situaci, kdy žák při prvním sólovém letu zpanikaří nebo zamrzne. Dnes mu může maximálně radit přes vysílačku. S naším systémem ale dokáže řízení na dálku převzít, letadlo stabilizovat a pomoct mu dostat se z nebezpečné situace,“ vysvětluje Schochmann.
Případné reálné nasazení takového řešení v certifikovaném výcviku by samozřejmě vyžadovalo odpovídající bezpečnostní analýzy, provozní pravidla a schválení příslušných leteckých úřadů.
Hlavním produktem je AI Cockpit
Ačkoliv dálkové pilotování přitahuje největší pozornost, podle Schochmanna nejde o hlavní produkt společnosti. Tím je systém označovaný jako AI Cockpit.
Jeho cílem je změnit způsob, jakým pilot v kokpitu pracuje s informacemi.
Podle Schochmanna je problémem řady současných systémů především to, že pilotovi informace pouze zobrazují. Moderní avionika dokáže upozornit například na nízký tlak oleje nebo překročení určité provozní hodnoty, samotné vyhodnocení situace a rozhodnutí však zůstává na člověku.
Slovenský tým chce jít o krok dál.
Systém má spojovat informace, které dnes může pilot získávat z několika různých zdrojů. Dokáže pracovat s letovými a provozními údaji, meteorologickými informacemi, leteckými předpisy i limity konkrétního letounu. Součástí má být rovněž analýza hlasové komunikace s řízením letového provozu.
Pokud se například před letadlem vytvoří oblast nebezpečného počasí, systém nemá pouze zobrazit meteorologickou situaci, ale také pomoci pilotovi vyhodnotit dostupné možnosti a doporučit vhodnější trasu nebo výšku.
Od gyroskopů až po vlastní autopilot
Schochman Aviation přitom nevyvíjí pouze software. Bratislavský tým vytvořil celý ekosystém vlastní avioniky zahrnující podle zakladatele společnosti dvanáct hardwarových produktů.
Patří mezi ně senzory, gyroskopy, autopilot, elektronické moduly i samotné displeje.
Jednotlivé části systému jsou navrženy modulárně. Výrobce letadla nebo instalační centrum tak nemusí použít celý kokpit, ale může si vybrat pouze konkrétní prvky – například modul pro zobrazování motorových údajů nebo systém řízení vztlakových klapek.
Schochmann se vývoji elektroniky a robotiky věnuje přes dvě desetiletí. Začínal konstrukcí vlastních dronů, později se věnoval dalším elektronickým systémům a nakonec se vrátil k letectví. Je držitelem pilotní licence a se svým týmem postavil také tři ultralehké dvoumístné letouny.
Dopravní letadla zatím nejsou cílem
Přestože vzdálené řízení plnohodnotného letadla může vyvolávat představy o budoucích dopravních strojích bez pilotů, právě tomuto segmentu se slovenský startup zatím vyhýbá.
Certifikace nové avioniky pro velká dopravní letadla představuje mimořádně dlouhý, nákladný a technicky náročný proces. Schochman Aviation se proto nejprve zaměřuje na sportovní a experimentální letectví, kde lze nové technologie zavádět rychleji.
Podle společnosti již její technologie vzbudila zájem více než dvaceti výrobců letadel z Evropské unie i dalších zemí. S více než desítkou firem má startup podle Schochmanna podepsané prohlášení o záměru a začal přijímat první objednávky od instalačních center a výrobců ultralehkých letadel.
Celý projekt je přitom podle zakladatele financován z vlastních prostředků bez externího investora.
Pilot má zůstat nejdůležitějším článkem
Schochmann zdůrazňuje, že cílem vývoje není vytvořit svět, ve kterém piloti z kokpitů zmizí. AI Cockpit má fungovat především jako další pomocník, který dokáže zpracovat velké množství informací a upozornit člověka na to, co je v danou chvíli skutečně důležité.
Inspiraci startup hledá také mimo tradiční letecký průmysl.
„Děláme to podobně jako Tesla. Chceme, aby bylo všechno intuitivní, snadno nastavitelné a aby měl pilot všechny důležité informace přesně ve chvíli, kdy je potřebuje,“ shrnuje Schochmann.
Zda se podobný přístup skutečně prosadí ve větším měřítku, ukážou až další testy a především cesta k potřebným schválením. Už současné experimenty ale ukazují, kam se může avionika malých letadel v příštích letech posunout – od přístrojů, které pouze zobrazují data, k systémům, které je aktivně vyhodnocují a dokážou pilotovi pomoci s řízením letounu.
Zdroje článku: Schochman Aviation, CzechCrunch
Zdroj fotografií: Schochman Aviation
