Pilot sedí v kanceláři v Bratislavě, před sebou má notebook a v ruce joystick. Letadlo se přitom nachází desítky kilometrů daleko a několik set metrů nad zemí. Přesně tak vypadal nedávný test technologie slovenského startupu Schochman Aviation, který vyvíjí vlastní avioniku, AI Cockpit i systém umožňující převzít řízení sportovního letadla přes internet. Ambicí firmy však není odstranit piloty z kokpitů. Technologie má naopak pilotům pomáhat a v budoucnu například zvýšit bezpečnost jejich výcviku.
Slovenský startup vyvíjí kokpit budoucnosti. Letadlo dokáže převzít i pilot desítky kilometrů daleko (Zdroj: Schochman Aviation)
Letadlo řídili z kanceláře v Bratislavě
Na konci července provedl tým slovenského podnikatele a pilota Roberta Schochmanna pozoruhodný test. Sportovní letoun o hmotnosti přibližně 600 kilogramů a délce téměř sedm metrů letěl několik set metrů nad zemí, zatáčel a měnil výšku. Člověk, který mu zadával povely, ale neseděl za řízením.
Pilot se nacházel desítky kilometrů daleko v kanceláři v Bratislavě. K dispozici měl notebook a joystick, přičemž komunikaci s letadlem zajišťovalo datové spojení prostřednictvím satelitní sítě Starlink.
Technologie nazvaná Fly By Air přitom nefunguje jako jednoduché dálkové ovládání modelu nebo běžného dronu. Pilot na zemi neposílá prostřednictvím internetu přímé povely jednotlivým řídicím plochám.
Místo toho například zadá požadavek na náklon o 15 stupňů a palubní počítač se následně sám postará o jeho dosažení a udržení. Pokud letoun zasáhne poryv větru, systém automaticky provede potřebné korekce.
Dálkový pilot tedy spíše určuje, co má letadlo udělat, zatímco samotnou stabilizaci zajišťuje palubní systém.
Bezpečnostní pilot zatím zůstává na palubě
Dálkové řízení letadla přes internet přirozeně vyvolává otázku, co se stane v případě ztráty datového spojení.
Podle vývojářů systém počítá nejen se záložním datovým připojením, ale také s předem definovanými scénáři, podle kterých má letoun při ztrátě komunikace bezpečně pokračovat.
Při dosavadních zkouškách navíc zůstával přímo v kokpitu bezpečnostní pilot. Do řízení za normálních okolností nezasahoval, v případě problému ale mohl jediným tlačítkem převzít kontrolu nad strojem.
Technologie je tedy zatím především experimentálním řešením a demonstrací schopností vyvíjené avioniky, nikoliv systémem připraveným nahradit pilota v běžném provozu.
Instruktor by mohl zasáhnout při prvním sóle
Jednou z oblastí, kde Schochmann vidí pro dálkové řízení praktické využití, je letecký výcvik.
První samostatný let patří k nejdůležitějším okamžikům výcviku každého pilota. Instruktor však v této chvíli zůstává na zemi a pokud se student dostane do problémů, může mu pomáhat pouze prostřednictvím rádia.
Technologie Fly By Air by tento princip mohla změnit. Instruktor na zemi by v kritické situaci mohl řízení letounu vzdáleně převzít, stroj stabilizovat a následně jej opět předat studentovi.
„Každý instruktor zažil situaci, kdy žák při prvním sólovém letu zpanikaří nebo zamrzne. Dnes mu může maximálně radit přes vysílačku. S naším systémem ale dokáže řízení na dálku převzít, letadlo stabilizovat a pomoct mu dostat se z nebezpečné situace,“ vysvětluje Schochmann.
Případné reálné nasazení takového řešení v certifikovaném výcviku by samozřejmě vyžadovalo odpovídající bezpečnostní analýzy, provozní pravidla a schválení příslušných leteckých úřadů.
Hlavním produktem je AI Cockpit
Ačkoliv dálkové pilotování přitahuje největší pozornost, podle Schochmanna nejde o hlavní produkt společnosti. Tím je systém označovaný jako AI Cockpit.
Jeho cílem je změnit způsob, jakým pilot v kokpitu pracuje s informacemi.
Podle Schochmanna je problémem řady současných systémů především to, že pilotovi informace pouze zobrazují. Moderní avionika dokáže upozornit například na nízký tlak oleje nebo překročení určité provozní hodnoty, samotné vyhodnocení situace a rozhodnutí však zůstává na člověku.
Slovenský tým chce jít o krok dál.
Systém má spojovat informace, které dnes může pilot získávat z několika různých zdrojů. Dokáže pracovat s letovými a provozními údaji, meteorologickými informacemi, leteckými předpisy i limity konkrétního letounu. Součástí má být rovněž analýza hlasové komunikace s řízením letového provozu.
Pokud se například před letadlem vytvoří oblast nebezpečného počasí, systém nemá pouze zobrazit meteorologickou situaci, ale také pomoci pilotovi vyhodnotit dostupné možnosti a doporučit vhodnější trasu nebo výšku.
Od gyroskopů až po vlastní autopilot
Schochman Aviation přitom nevyvíjí pouze software. Bratislavský tým vytvořil celý ekosystém vlastní avioniky zahrnující podle zakladatele společnosti dvanáct hardwarových produktů.
Patří mezi ně senzory, gyroskopy, autopilot, elektronické moduly i samotné displeje.
Jednotlivé části systému jsou navrženy modulárně. Výrobce letadla nebo instalační centrum tak nemusí použít celý kokpit, ale může si vybrat pouze konkrétní prvky – například modul pro zobrazování motorových údajů nebo systém řízení vztlakových klapek.
Schochmann se vývoji elektroniky a robotiky věnuje přes dvě desetiletí. Začínal konstrukcí vlastních dronů, později se věnoval dalším elektronickým systémům a nakonec se vrátil k letectví. Je držitelem pilotní licence a se svým týmem postavil také tři ultralehké dvoumístné letouny.
Dopravní letadla zatím nejsou cílem
Přestože vzdálené řízení plnohodnotného letadla může vyvolávat představy o budoucích dopravních strojích bez pilotů, právě tomuto segmentu se slovenský startup zatím vyhýbá.
Certifikace nové avioniky pro velká dopravní letadla představuje mimořádně dlouhý, nákladný a technicky náročný proces. Schochman Aviation se proto nejprve zaměřuje na sportovní a experimentální letectví, kde lze nové technologie zavádět rychleji.
Podle společnosti již její technologie vzbudila zájem více než dvaceti výrobců letadel z Evropské unie i dalších zemí. S více než desítkou firem má startup podle Schochmanna podepsané prohlášení o záměru a začal přijímat první objednávky od instalačních center a výrobců ultralehkých letadel.
Celý projekt je přitom podle zakladatele financován z vlastních prostředků bez externího investora.
Pilot má zůstat nejdůležitějším článkem
Schochmann zdůrazňuje, že cílem vývoje není vytvořit svět, ve kterém piloti z kokpitů zmizí. AI Cockpit má fungovat především jako další pomocník, který dokáže zpracovat velké množství informací a upozornit člověka na to, co je v danou chvíli skutečně důležité.
Inspiraci startup hledá také mimo tradiční letecký průmysl.
„Děláme to podobně jako Tesla. Chceme, aby bylo všechno intuitivní, snadno nastavitelné a aby měl pilot všechny důležité informace přesně ve chvíli, kdy je potřebuje,“ shrnuje Schochmann.
Zda se podobný přístup skutečně prosadí ve větším měřítku, ukážou až další testy a především cesta k potřebným schválením. Už současné experimenty ale ukazují, kam se může avionika malých letadel v příštích letech posunout – od přístrojů, které pouze zobrazují data, k systémům, které je aktivně vyhodnocují a dokážou pilotovi pomoci s řízením letounu.
Já vám nevím, ale pro mě jako pro instruktora je možnost/nutnost převzetí řízení letadla ve kterém nesedím asi to poslední co bych chtěl udělat. Nechtěl bych spoléhat na to že v kritické chvíli se někde po cestě nějaký ten packet ztratí, zvedne se latence nebo že prostě na monitoru něco blbě odhadnu a někoho kvůli tomu zabiju.
To už mi dává větší smysl rozšíření systémů jako je Autoland do GA letadel (nebo SLZ). V tu chvíli to řídí lokálně AP, obsluhuje ho pilot (nebo pasažér v letadle) a i z hlediska odpovědnosti je to tak lepší. Co by mi možná ještě dávalo smysl je možnost Autoland spostit vzdáleně ze země (pokud jeho spuštění posádka nezruší), ale rozhodně bych nechtěl abych mohl letadlo s žákem na palubě řídit "na ruku" nebo být v takovém letadle žákem.
Jestli jsem to dobře pochopil tak to vzdálené řízení není úplně na ruku ale spíše povely pro autopilota mi přijde. Právě asi kvůli latenci a ztrátě spojení. Takže počítač v letadle dostane instrukci zatoč do kurzu 275, nebo klesej na 2000ft. , a provede tenhle příkaz.
Také mi přijde že je lepší mít pro případy problémů autoland, dneska je celkem vymakaný, takže mi vzdálené řízení přijde trochu zbytečné. Pro studenty na solu možná, ale zase tahle technologie nebude levná, takže do cvičných letadel nevím jestli se koupí. Možná pro velké školy pro první sola pilotů aby chránili letadla.
Ale třeba to nějaké použití nebo trh má, možná jako SW doplněk pro autopilota...
Mě právě podle videa přišlo že ty zatáčky na začátku dělali "na ruku" a později vzdáleně nastavovali autopilota. V článku se pak argumentuje tím že bude moct instruktor na dálku přistát. Nikde pak neuvádí že by byl jejich AP schopný provést Autoland. Tedy jsem si z toho odvodil že přistání musí být "na ruku" ať už v letadle nebo vzdáleně.
Jinak mi to celé přijde jako inovace pro inovaci, snaha se odlišit v přeplněném prostředí experimentální avioniky a následnou pohádku o tom k čemu je to vlastně dobré. Tak nějak doufám že nikdo reálně neuvažuje o tom že instruktor bude instruktorovat ze země ...
První sólo s možností převzít řízení instruktorem?
17.08.2026 v 15:30
RR
Zaujalo mne použití systému při výcviku, konkrétně při prvním sóle. Doplňte mne prosím zkušenější, ale myslel jsem si dosud, že jedním z hlavních smyslů prvního sóla je právě ten psychologický efekt, aby žák věděl, že to je fakt jen na něm a aby získal sebedůvěru, že to zvládne. Nejde přitom zdaleka jen o ten krátký let, ale i po něm to mozek žáka pěkně zpracuje a pak je to už jiný člověk.
Pokud bude možné při prvním sóle, aby to instruktor na dálku převzal, pak podle mého soudu nemá ani smysl sólo během výcviku dělat. Ano, letadlo v sóle letí trochu jinak a je to taky věc, která tam žákovi dojde, ale nevím, jestli ta nejdůležitější. Myslím si, že koncept výcviku s poměrně brzkým prvním sólem je hodně desítek let osvědčená věc. Možná, že kdysi i lidi věděli, proč se to dělá. Dneska je to už asi jenom další položka v osnově a není čas přemýšlet, jaké to má souvislosti, prostě co nejjednodušeji splnit a jdeme dál. Mně připadá, že žákovi, který bude někde v koutku mysli vědět, že to instruktor může kdyžtak na dálku převzít, takové první sólo moc nepomůže. A možná i uškodí a výcvik reálně prodlouží a prodraží.
RE: První sólo s možností převzít řízení instruktorem?
18.08.2026 v 14:55
igi
Presne to ma napadlo. Pri prvom sóle už žiak dokáže (alebo mal by dokázať) bezpečne ovládať lietadlo, vykonať vzlet, okruh a pristátie. Prvé sólo je čisto psychologický krok, resp. skok - sedieť v lietadle sám s vedomím že musím pristáť a nikto iný to za mňa neurobí.
Ak je tam niekde v pozadí poistka, ktorá to prehodí na inštruktora alebo autoland, tak ten psychologický zlom proste neprebehne, žiak podvedome vie že ak to nezvládne, niekto mu pomôže.
Inak využitie AI pre ulahčenie práce pilotovi dáva zmysel. Tradicionalisti budú frflať, ale pokrok nezastavíš. AI určite dokáže lietať aj sama, ale iba vtedy keď všetko funguje, senzory nie sú upchaté alebo zamrznuté a nedávajú nezmyselné dáta, gyroskopy gyroskopujú, kamery nie sú zašpinené a GPS nie je zarušená. Z praxe vieme že stačí málo aby sa dokonalý autopilot úplne zbláznil - takže pilot tam podľa mňa stále bude mať svoje miesto.
jo, už je to tady.proč bychom tedy vůbec měli někoho učit létat?
Když to jde na komplu a flightsimulátoru taky? Tak holt tedy adeptům letectví nasadíme brejličky a necháme je virtuálně se pohybovat vzduchoprostorem. Nic jiného nepotřebují, a až se nabaží toho potěšení, pošleme je do řiti protože stejně všechno převezne AI autopilot. Možná že do velkých letadel postavíme u vstupu do kabiny jednoho skutečného panáčka, aby pasažéři nešílel, že o ně není dostatečně pečováno??
Nějak nechápu tyto snahy? Snad mimo dálkového řízení dronů s náloží 2x90 kg trhaviny?
Jen aby to byl pilot, kdo to letadlo převezme. Holt už jsem stará škola.... Pokud bych si měl sednout do letadla s touto možností, moc by se mi v něm letět tedy nechtělo
Je mi až do plaču aké príspevky tu čítam. Je úplne jedno, či to čo Robo vyvíja má v letectve význam alebo nie alebo, či to vy považujete za blbosť. Bodaj by bolo viac takých ľudí v spoločnosti ako je Robo a vytvárali sa im podmienky pre ďalší rast. Miesto toho sa začnú vyjadrovať obdivoavatelia všetkého z minulého režimu. Robo si všetko financuje sám a snahu mu uprieť nemožno.Je to veľmi šikovný človek. Vybral si náročnú cestu vo veľmi konzervatívnom odvetví. Som rád, že ide do neprebádaných vôd. Ale keď občas čítam komentáre tu pod článkami povedzme o tom ako treba vŕtať a kto nevŕtal nie je pilot, ani sa nedivím, že sme tak 20 rokov pozadu. Robo nech sa Ti darí v ďalšom vývoji. S pozdravom tvoj bývalý inštruktor.
Jako super nápad, který může pilotům ve stresu zachraňovat zivoty. Zase něco, co letectví posune na stranu bezpečnou (a bohužel i na stranu větší drahoty 😅).
Ale když se nad tím zamyslíme, naznačuje to budoucnost letectví. Jelikož AI bude opravovat chybná a zdokonalovat ostatní rozhodnutí, bude výcvik naopak krátký a rychlý, a díky tomu i tak levný, že ho digitálním nováčkům budeme my analogoví piloti závidět.😃 Nebudou muset vědět co a jak, jen vydají příkaz. Něco jako když se kdysi člověk naučil HTML - a teď to nevyužije, bo existují editory stránek, které to udělají líp.
Ale i přes značné vynaložené prostředky, které mi umožnily mou "kariéru" rekreačního pilota nastartovat, nelituju, že jsem zažil ještě dobu analogovou. 😁
Myslíš, že AI najde stoupák ? ... a ustředí se v něm? ... a uvidí ostatní v "kruhu"?
... a tím nám vezme AI "zábavu" ? ... :) Snad to nebude tak rychle, abych si nemusel hledat jiné hobby, které vyžaduje téměř absolutní soustředění... :) ...
Len zopakujem že už dnešné autopiloty v dopravnom letectve dokážu zaletieť celý let sami. A predsa tam tí piloti stále sedia, a dokonca dvaja. A výcvik nemajú kratší ani jednoduchší, skôr naopak.
Letectvo sa stále drží filozofie "pilot má posledné slovo", a ukazuje sa že to je správne. Pretože to vydanie príkazu niekedy nefunguje, lietadlo niekedy reaguje nečakane, alebo reaguje na neexistujúce letové podmienky apod. Kauza 737MAX ukázala ako to dopadne, keď má posledné slovo nejaký systém o ktorom pilot ani nevie.
Takže piloti podľa môjho názoru stále budú musieť vedieť co a jak. Stále predstavujú poslednú poistku, ktorá síce môže robiť chyby, byť unavená alebo podliehať ilúziám, ale má reálne vedomie, situačné povedomie, podvedomý odhad získaný praxou a pud sebazáchovy. AI len predstiera že vníma a chápe, ale je to len obrovská natrénovaná databáza.
Autopilot v dopravním letadle nezaletí celý let sám, je to pořád ta stejná hloupá krabička, jako v roce 1912 :-). Samozřejmě, jsou digitální, přesné a napojené na navigační počítače, ale říct že odletí celý let sami je dost mimo. Naopak dělají jen a o přesně to, co jim řekne ten pilot co tam sedí - zkrátka jen snižují workload na manuální létání. Ten autopilot co máte v Cirrusu je lepší než v leckterém dopravním letadle (třeba ATR).
Myslel som to tak, ze automatika dnes zvladne aj pristat. Skratka, myslel som tym ze stroj je stroj a stroje sa kazia. Ked obcas zabludi a spadne nejaky automaticky dron, tak to riziko proste za tie uspory stoji. Pri dopravnych lietadlach to neplati.
...A predsa tam tí piloti stále sedia, a dokonca dvaja...
Není to tak dávno co se mluvilo o tom, že by v dopravním letadle možná stačil i jeden pilot (a snad jeden vyškolený steward co by to řízení převzal, kdyby pilot nemohl).
A potom sa to preskumalo blizsie, zistilo sa kolko zavaznych situacii v praxi piloti bezne riesia, vyjadrili sa aj piloti, a zistilo sa ze to je asi blby napad.
Zajímalo by mě, jak by AI reagovala v případě letu 1549.
Možná by o dost dříve zaznamenala hejno, přemýšlení jestli se vrátit by trvalo milisekundu s tím, za další milisekundu by přesně vyhodnotila vítr a všechny další podmínky a možná by se vrátila na letiště.
Teoreticky by možná už ve chvíli, když by viděla husy, měla jasno, že: za kolik sekund husy trefí, že vyřadí motory, jaký je přesně kde vítr od vzletu z letiště, okamžitě by nastavila všechno tak, aby dolétli zpátky na LaGuardia.
A nebo by to třeba poslala někam přímo na Mahattan.
Taky me ta predstava spis desi. A to delam SW 30 let. Ten automatismus (anebo EjjAjj) se muze taky splest - mit nepresna data. Treba muze vyhodnotit "captain incapacitancy" falesne. MCAS na 737 je ukazkou toho , jak SW ktery mel "omezit chyby pilotu" nebo "snizit zatez pilotu" poslal letadlo do zeme... Kazda mince ma dve strany. Nejsem v principu proti. Jen se to musi "opravdu poradne" prozkoumat a otestovat, nez se to zacne hromadne pouzivat. (Pro experimentalni pouziti je to samozrejme zajimave)
Moc si to neidealizujte. Jak já znám AI tak by Vám popřála pěkný den, řekla že máte absolutní pravdu a než by cokoliv vyhodnotila, byli by jste na zemi :D
Asi můžeme být v klidu dokud o strojovém učení / neuronových sítích hovoří lidé kteří o těchto technologiích nic netuší. Tedy používají zkrátku AI a jejich jedinou kvalifikací je to že používají LLM.
Každopádně se netěším na situaci kdy kvůli lenosti softwareových architektů začne pronikat strojové učení do algoritmizovatelných úloh v kritických oblastech a zároveň se najde někdo kdo se tenhle "black box" certifikuje. Pro ty co strojové učení nestudovali: Neuronové sítě dokáží interpolovat ale nedokáží rozumně extrapolovat. Tedy dokud se pohybujete v rozsahu vstupů na které byl model učen tak vše funguje, jakmile se dostanete mimo rozsah tak to fungovat přestane. Neuronové sítě (alespoň zatím) nechápou podstatu dat která zpracovávájí.
Tedy přesně v těch krizových situacích nad kterými nikdo nepřemýšlel selhávají nejvíce.
Martine, podepisuji. I to ze vetsina lidi zamenuje EjAj za jazykovy model. Ale to je jen detail. Ale selhani v tech krizovych situacich uz dnes pozorujem i bez neuronovych siti, viz ten MCAS a spatna data z AOA a algoritmicke trimovani "na hubu". Zavedeni strojoveho uceni to jen pozvedne na druhou (nebrat doslova, opravdu to neni na kvadrat :))
V roce 1997 jsem psal na diplomku castecny syntakticky analyzator ceskeho jazyka (v PROLOGu) a muj spoluzak k tomu prvni semanticke vzorce. Takovy pradedecek LLM (EjAj chcete-li) pro cestinu. To jsem netusil, jakeho se to za tricet let docka "zbosteni" :)
Zadny strom ale neroste do nebe. Pred 150 lety, kdyz se masove zacal pouzivat parni stroj, se psalo v novinach, ze rucni prace zmizi do 10 let :)
alebo by AI nereagovala nijako, pretoze vypadok oboch motorov naraz je extremne nepravdepodobna udalost, na ktoru tu AI nikto netrenoval.
alebo by v AI naskocil nejaky zapraseny zabudnuty prikaz "chranit verejnost", co by si v tej chvili vylozila tak ze najlepsie bude to zapikovat niekde do neobyvanej oblasti aj s pasaziermi (kdesi som cital ze davnejsie simulacie s vojenskou AI obcas dopadli tak ze zautocila na vlastnu armadu, aby mohla splnit misiu...)
Ja v praci s AI pracujem, je (mala by byt) specializovana na to co robim, a aj ked jej podhodim s cim presne ma pracovat a detailne popisem co chcem, obcas si vysledok proste vymysli. Niekde to nevadi, ale inde (v letectve) to vadi dost.
