Připomínáme si totiž 100 let od rekordního letu stroje Aero Ab 11, při němž (tenkrát) štábní kapitán Vilém Stanovský s mechanikem Františkem Šimkem urazili přes 15 tisíc kilometrů nad třemi světadíly a 23 státy, strávili ve vzduchu 91 hodin a 52 minut a uletěli celkovou vzdálenost 15070 km.
Let měl především propagační účel, šlo o to seznámit svět s leteckou tradicí a schopnostmi naší nové republiky. Cesta začala 25. 4. 1926 a s jedním nouzovým přistáním u města Lagos trvala do 23. července 1926.


Stroj, který jsme v kbelském muzeu viděli, je vlastně plnohodnotnou replikou, která obsahuje celou řadu původních dílů, motor, vrtuli, chladič a některé přístroje. V materiálech VHÚ se dočítáme, že jej pánové Ježek a Zimák dávali do původní podoby dva roky. Stroj byl sice v Leteckých opravnách v Trenčíně před tím restaurován, ale některé části nebyly vyrobeny podle původní dokumentace.
Letoun byl slavnostně veřejnosti předveden při otevření 58. sezony Leteckého muzea Kbely 25. dubna 2026.
Dlužno dodat, že letadlo je ve stavu, kdy by létat mohlo, byla provedena motorová zkouška, ale výjimečnost tohoto exponátu bohužel jeho návrat do vzduchu neumožňuje.

Celý projekt k Ab 11 je přístupný zde: https://www.vhu.cz/100-let-od-unikatniho-letu-aero-ab-11/
Velkou příležitostí ke studiu nejen této události jsou materiály VHÚ, cituji:
"Knihovna VHÚ Praha má ve svém fondu téměř 200 000 knihovních jednotek. Obsahově je fond zaměřen převážně na vojenskou historii 20. století (tuzemskou i zahraniční) a soudobou vojenskou problematiku. Výběrově jsou zde zastoupeny dokumenty z oblasti společenských a humanitních věd. Dále jsou ve fondu uchovávány staré tisky, rukopisy, periodika, topografické a vojenské mapy, videokazety a CD-ROMy týkající se historie i současnosti vojenství. Fond knihovny představuje ojedinělou sbírku, která má vysokou kulturní hodnotu celoevropského významu."
Historie knihovny VHÚ PRAHA - https://www.vhu.cz/knihovna/historie-knihovny/
FONDY ULOŽENÝCH KNIH A PÍSEMNOSTÍ - https://www.vhu.cz/knihovna/fondy-knihovny/
Sto let technologického vývoje, opět pod značkou Aero, dělí tento letoun od druhého exempláře se stejně známým logem, letounu L-39 Skyfox.
Letoun řízený pány Jahodou a Továrkem odletěl 7. listopadu 2025 z Vodochod a po 56 hodinách a 20 minutách letového času se vrátil zpět 23. prosince 2025. Navštívil také tři kontinenty a uletěl celkovou vzdálenost 23018 km.
Pár technických informací:
L-39 Skyfox (dříve označovaný jako L-39NG) je nejnovější pokračovatel českého cvičného letounu L-39 Albatros. Přestože vzhledem připomíná svého předchůdce, ve skutečnosti jde z velké části o nový letoun.
Původní označení L-39NG bylo nahrazeno obchodním názvem Skyfox („Nebeská liška“), který má symbolizovat obratnost, inteligenci a víceúčelovost letounu. Pohání jej moderní dvouproudový motor Williams FJ44-4M o tahu 16,9 kN. Oproti starému Albatrosu je úspornější, tišší a vyžaduje méně údržby.
Piloti mají k dispozici velké multifunkční displeje, HUD (Head-Up Display), ovládání HOTAS a avioniku s otevřenou architekturou, podobnou moderním bojovým letounům.
Skyfox není jen cvičný letoun. Díky simulaci radarů, zbraňových systémů a datových spojení dokáže připravovat piloty například pro F-16, Gripen nebo F-35.
Konstrukce je navržena na 15 000 letových hodin, téměř dvojnásobek oproti původnímu L-39 Albatros.
Výkony :
- maximální rychlost: 907 km/h
- vytrvalost: až 3 h 45 min
- přetížení: +8 / –4 G
- užitečné zatížení: 1 350 kg
Kromě výcviku může nést výzbroj na až pěti závěsnících a plnit úkoly průzkumu, hlídkování nebo lehkých úderných operací. Používá moderní vystřelovací sedadla Martin-Baker Mk.CZ16H s parametry 0–0, která umožňují katapultáž i z letadla stojícího na zemi. Kabina má odolný překryt proti střetu s ptáky. Přibližně 65 % dodavatelů pochází z České republiky, ale letoun využívá také špičkové zahraniční systémy (motor Williams, sedadla Martin-Baker aj.).
Ačkoli Skyfox navazuje na Albatros, s původním L-39 sdílí jen část konstrukční filozofie. Má nové křídlo s integrovanými palivovými nádržemi („wet wing“), nový motor, zcela novou avioniku i výrazně modernizovanou konstrukci. Je to spíše nový letoun inspirovaný Albatrosem než pouhá jeho modernizace.

Vidět tyto dva letouny vedle sebe je zajímavý pocit a je skvělé, že i po tak dlouhé době se o české letecké škole a zvláště názvu továrny AERO stále ví na mnoha kontinentech.
Fotografie v samostatné fotogalerii: Ilja Petřík
Zdroje: Vojenský historický ústav Praha (VHÚ Praha), Jiří Reichl, Aero