Tato společnost začne do Prahy létat od 10. října letošního roku 2x týdně. Zprvu budou lety operovány Airbusem A330-300 v konfiguraci pro 377 cestujících, a to s mezipřistáním v kazašské Almaty. I když půjde o vynucenou přestávku z důvodu dočerpání paliva, zákazníci budou mít možnost zakoupit letenky i na úsek Almaty-Praha či Almaty-Hanoj. Počet destinací dostupných z Letiště Václava Havla Praha se tak rozšíří rovnou o dvě nová místa. Lze navíc předpokládat, že až se flotila dopravce rozroste také o Airbus A330-900Neo, budou některé frekvence operovány bez mezipřistání, takzvaně napřímo.
V případě hlavního města Hanoje a Prahy jde o obrovský úspěch, jelikož toto spojení dlouhodobě zaujímalo první příčky mezi největšími trhy, kterým přímý let chyběl. Velikost trhu spočívá zejména v pravidelném „pendlování“ vietnamské komunity žijící v Česku a zároveň stoupající atraktivitou Vietnamu jako krásné a exotické destinace, kterou Češi pomalu objevují. Doposud drtivá většina pasažérů využívá pro cesty mezi Vietnamem a Prahou spojení přes letecké uzly na Blízkém východě či v tureckém Istanbulu. Ještě dříve velká část cestovatelů využívala i spojení přes Moskvu s dopravcem Aeroflot.
Mimochodem, díky letům z/do Almaty budeme mít přímé lety již do dvou kazašský měst. Z hlavního města Astana k nám totiž pravidelně létá tamní společnost SCAT Airlines. A právě lety Almaty-Praha budou také velmi důležité, jelikož toto bývalé hlavní město země představuje její hlavní finanční a obchodní centrum, kde má svá sídla či pobočky řada společností.
PRVNÍ SOUKROMÉ AEROLINKY
VietJet Air jsou soukromou nízkonákladovou leteckou společností, kterou dnes vlastní skupina investorů včele se SOVICO Holdings a HD Bank. Za podpory místního ministerstva financí byla firma založena v roce 2007 a stala se tak první soukromou aerolinkou v zemi. Docela překvapivě může znít fakt, že původně měly VietJet Air vzniknout jako součást jiných, dnes obřích aerolinek, Air Asia. Nicméně z tohoto plánu nakonec nebylo nic.
Zpočátku fungování firmy provázely problémy. Od jejího založení do prvního letu uplynuly více než čtyři roky. Důvodů pro takto dlouhou mezeru bylo hned několik – situace na trhu, růst ceny pohonných hmot či ekonomická krize. Historicky první let se tak uskutečnil až v prosinci 2011, a to mezi Ho Či Minovým městem a Hanojí. O dva roky později, pak spojením mezi Ho Či Minovým městem a Bangkokem zahájila své působení na poli mezinárodních linek.
VietJet Air přirozeně provozuje velké množství vnitrostátních linek po celém Vietnamu. Klíčové spojení pak představují lety mezi Hanojí a Ho Či Minovým městem. Zároveň tuto zemi spojuje prakticky s celou Asií a provozuje i dálkové mezinárodní lety do Austrálie. Aktuálně je možné s touto společností cestovat na zhruba stovku letišť v sedmnácti zemích, k nimž brzy přibude i Praha. Lze očekávat, že evropská expanze aerolinek se v českém hlavním městě nezastaví. Vietnamské aerolinky vypraví denně asi 420 letů.
MODERNÍ FLOTILA
Takřka většinu z více než 110ti členné flotily aerolinek tvoří stroje evropského producenta Airbus. Hlavní tíha provozu pak leží na jednouličkových Airbusech A320 a A321 (Ceo i Neo). Dálkové mezinárodní linky jsou obsluhovány Airbusy A330-300, přičemž aerolinky by od letošního roku měly dostávat i nový typ, Airbus A330-900. K tomu mají objednány i Boeingy 737 MAX 8 a MAX 200 a také skoro 180 nových „třistadvacetjedniček“. Celkem čekají na asi šest set letadel. Určitou výjimkou ve flotile dopravce jsou dva čínské exempláře stroje Comac C909, které mají aerolinky zapůjčené od Chengdu Airlines.
KAZAŠSKÁ A THAJSKÁ POBOČKA…A AUSTRÁLIE?
S ohledem na rozvoj letecké dopravy a růst poptávky v rámci regionu jihovýchodní Asie, založila v roce 2014 společnost v Thajsku pobočku s názvem Thai VietJet Air (IATA: VZ, ICAO: VJT). Ta svůj první pravidelný let vykonala na počátku letní letové sezony 2015, a to na lince ze základny na letišti Suvarnabhumi v Bangkoku do letoviska Phuket. Aerolinky dnes operují s flotilou 22 letadel Airbus A320, A321 a Boeing 737 MAX 8. Po dodání všech objednaných MAXů, nahradí tento typ postupně letouny evropského producenta. Do budoucna dopravce počítá s tím, že vstoupí také na trh dálkové letecké dopravy, a to poté, co od mateřské společnosti obdrží několik Airbusů A330-900, jejichž dodávka začne ve druhé polovině tohoto roku. Thajské aerolinky dnes obsluhují lety do takřka třiceti destinací v Thajsku, Číně, Singapuru, Vietnamu, ale také třeba Indii. Vedle své hlavní báze v Bangkoku nabízí i spojení mezi Tchaj-pejí a Japonskem.
Nejčerstvější akvizicí vietnamských aerolinek je kazachstánská letecká společnost Qazaq Air. Ta byla založena v roce 2015 a specializovala se na vnitrostátní a regionální lety, k nimž používala turbovrtulové stroje De Havilland Dash-8Q-400NG. Firmu ze 100% vlastnil státem vlastnění fond Samruk-Kazyna. Přesně deset let po založení společnosti se však vlastnická struktura výrazně proměnila a došlo k privatizaci. Již jen 49% podíl vlastní zmiňovaný fond, 2% holding Kazasia a zbylou část pak holding Central Asia Aviation, který je napojen na skupinu SOVICO. Od roku 2025 tak letecká společnost se sídlem na letišti v Astaně vystupuje pod názvem VietJet Air Qazaqstan. Stále se zaměřuje především na krátká spojení k čemuž využívá 5 letounů Dash-8Q. Celkem má tak flotila skupiny VietJet Air (včetně dceřiných společností) 135 letadel s průměrným věkem necelých osmi let.
A jak ukázaly poslední zprávy, plány společnosti VietJet Air dalece přesahují hranice Vietnamu. Teprve nedávno se v médiích objevily informace o snaze dopravce vstoupit na australský trh. Jedná se o další ambiciózní plán, jelikož tamní prostředí letecké dopravy je velmi složité, což dokazuje mnoho příběhů s neúspěšným koncem řady zahraničních hráčů. VietJet Air by měl mít zajištěné sloty na letišti v Sydney a čeká na udělení tzv. AOC (Osvědčení leteckého provozovatele), aby mohl smělé plány přetavit v realitu. Vzhledem k dominantnímu postavení dua Qantas a Virgin Australia to však bude mít velmi složité.
SLUŽBY NA PALUBĚ
A co čeká cestující na palubě? VietJet Air jsou tradiční nízkonákladovou aerolinkou, jejíž business model je postaven na podobných základech, jako má v Evropě třeba Ryanair či Wizz Air. Všechna jednouličková letadla disponují pouze ekonomickou třídou a úroveň poskytovaných služeb je odvozena od toho, jaké jsou preference zákazníka, co potřebuje a za co si připlatí.
Stačí vám cestovat na lehko anebo potřebujete odbavené zavazadlo či občerstvení na palubě? Jak je v tomto segmentu letectví běžné (a dnes už vlastně nejen v něm), produkty navíc si zvolíte a zaplatíte třeba již během rezervace letu. Na druhou stranu VietJet Air však nabízí i služby, které jsou standardem na palubách „klasických“ dopravců. A to zejména pokud hovoříme o dvouličkových letadlech Airbus A330, které na svých palubách vedle 365 míst v ekonomické třídě (v uspořádání 3+3+3) disponují i 12 sedačkami v „Business“ class (v uspořádání 2+2+2). Zde cestují pasažéři v nejvyšších tarifních třídách, kteří si během cesty užívají nejen pohodlí plně polohovatelných sedadel (avšak bez systému IFE), ale také občerstvení či amenity kitu (na delších letech). Samozřejmostí je pak vyšší váhový limit odbaveného zavazadla, prioritní vstup na bezpečnostní kontrolu, přednostní nástup do letadla či vstup do letištních salonků. K dispozici jsou celkem čtyři balíčky – od nejlevnějšího tarifu Eco, přes Deluxe, skyBoss a Business.
Známý žebříček SkyTrax hodnotí VietJet Air třemi hvězdičkám. Do stejné kategorie mezi „low-costy“ spadá pro srovnání například Jazeera Airways, Jet2.com,Pegasus Airlines, Ryanair či Wizz Air.
Dalším, oproti většině nízkonákladových společností, neobvyklým znakem je tzv. sdílení kódů mezi leteckými společnostmi. Dnes podobná spolupráce probíhá mezi VietJet Air a společností Lao Airlines. Vedle toho kooperuje formou tzv. interliningu i s Qatar Airways. A pasažéři, kteří cestují s VietJet Air častěji, mohou sbírat body i do věrnostního programu SkyJOY.
A jaká bude budoucnost přímého leteckého spojení Hanoj – Praha? Věřme, že úspěšná a své zákazníky si najde. Jak bylo zmíněno v úvodu, jde o největší aktuálně neobsluhovaný trh a jeho potenciál je tak opravdu velký, a to nejen z pohledu přepravy pasažérů, ale také nákladu.
