Tento „autobus“ o hmotnosti 9174 kg a délce 12,7 metru odstartoval v neděli 30. srpna ve špici rakety SpaceX Falcon Heavy z Kennedyho kosmického střediska na Floridě v 11:26 GMT. To je osm měsíců před oficiálním datem startu. Zástupci projektu připisují předčasné dokončení faktorům, jako je pečlivé technické a programové posouzení rizik a cenový strop cca 4 mld USD pro celou misi.
A přeci letí!
Paradoxní je, že loni, když se po téměř 20 letech vývoje blížilo dokončení montáže a testování observatoře, uniklý rozpočtový návrh prezidenta Trumpa na fiskální rok 2026 (FY26) vyvolal obavy, že by mohla být celá mise zrušena. Dokument sice podrobně popisoval pokračující podporu misí jako Hubbleův dalekohled či JWST (James Webb Space Teleskop), ale nepřiděloval "žádné financování pro jiné dalekohledy." Tato zpráva šokovala vědce a techniky napříč misemi NASA, a pro Romanův tým byla hrozba zrušení dalekohledu těsně před cílem šokující. Kongres na štěstí drastické škrty na vědu NASA zamítl a dalekohled je přežil. I proto ale lidé kolem něj urychlili jeho dokončení a start, aby příští rok nehrozila podobná situace…
Při startu Falconu Heavy ze startovního komplexu 39A (LC-39A) vyrazil z rampy s burácejícím hřmotem 21 motorů Merlin 1D oblak dýmu a na chvostu šlehajících plamenů v současnosti nejsilnější operační superrakety zamířila astronomická observatoř ve zkratce nazývaná „Roman“ do vesmíru. Asi 2,5 minuty po startu dva boční boostery rakety vypnuly motory a zahájily návrat k přistání na floridském Space Coast. Vypnutí hlavního motoru (MECO) a oddělení hlavního stupně Falcon Heavy proběhlo asi čtyři minuty po startu, přičemž o 15 sekund později došlo k oddělení krytu a posléze k odpoutáním samotného dalekohledu. Boční boostery Falcon Heavy (oba už dříve použité) mezitím přistávaly na SpaceX Launch Complex-40 a Landing Zone-2, několik mil od LC-39A.
Nyní dalekohled míří k Slunci a Zemi do tzv. Lagrangeho bodu 2 (L2), což je relativně nehybná orbitální pozice za oběžnou dráhou Měsíce, která umožňuje kosmickému objektu zůstat trvale na „noční“ straně Země, zatímco Slunce je na straně opačné. Jde o bod, kde se gravitační a centripetální síly vyrovnávají tak, že objekt, jako je kosmická loď, může zůstat nehybný vůči většímu tělesu, například Zemi. L2 takříkajíc směruje sluneční svit na zadní stranu teleskopu a citlivé přístroje směruje pryč od záření světla odraženého od Země a Měsíce. Cesta dalekohledu do L2 potrvá asi 90 dní. Vědecká pozorování začnou přibližně po 45 dnech od okamžiku, kdy Nancy Grace Roman dorazí do L2.
Nová éra kosmické astronomie
Ano, je to tak. Někomu mohou slova o nové éře připadat přehnaná, když v kosmu pracují už známé a velmi kvalitní teleskopy, jako je Hubbleův či Webbův. Zdá se ale podle jeho parametrů, že nováček, teleskop Nancy Grace Romanové, bude úplně jiná kategorie.
Během pětileté mise (a desetileté, pokud vše půjde dobře) má Roman použít dva výkonné přístroje — Wide-Field Instrument (WFI) a Coronagraph Instrument — k zachycení obrovských částí kosmu a k řešení klíčových otázek. Pomůže vědcům zkoumat záhady temné hmoty a temné energie, přímo zobrazovat exoplanety blízké i vzdálené, sledovat rozsáhlé množství hvězd explodujících v kolosálních supernovách a další.
Roman má teleskopické zrcadlo podobné velikosti slavného Hubbleova dalekohledu, tj. o průměru 2,4 metru. Klíčový rozdíl je však v rozsahu zorného úhlu: Hubble se zaměřuje na jemné detaily, zatímco Roman si klade za cíl prohlédnout oblohu se zorným polem 100krát větším, než třeba umožňuje Hubble.
Jednou z největších výhod Romanu oproti Hubblu je jeho výpočetní výkon.
To znamená, že jestliže Hubble během přibližně 35 let služby dokázal shromáždit přibližně 400 terabajtů dat, očekává se, že Roman bude schopen vytvořit 500 terabajtů dat každý rok!
"Jeho schopnosti průzkumu jsou více než 1 000krát rychlejší než u Hubblea a dokáže zaznamenat 200krát více oblohy na jednom snímku," řekl administrátor NASA Jared Isaacman. "To, co by Hubblu trvalo zpracovat 2 000 let, Roman dokáže za rok — snímky, které zachytí, budou tak velké, že neexistuje žádná obrazovka dostatečně velká, aby je zobrazila."
Julie McEneryová, vedoucí vědecká pracovnice projektu Nancy Grace Roman Space Telescope to upřesnila:
|
„Pokud bychom vzali jeden snímek, který vznikne z našeho hlavního průzkumu, a pokusili se ho plně zobrazit sadou 4K televizorů, potřebovali bychom více než půl milionu 4K televizorů. A jen abych vám dala představu o rozsahu, kdybych měla rozložit tyto 4K televizory, pokrylo by to 45 městských bloků. Nebo abych vybrala něco, na co se skutečně díváte, pokrylo by to celý El Capitan v Yosemitském národním parku (El Capitan je 900 m vysoká skalní stěna v západní části Yosemitského údolí). Nenavrhuji, abychom El Capitan skutečně pokryli sadou 4K televizorů, ale dává vám to představu o rozsahu.“ |
Ačkoliv Roman má některé schopnosti viditelného světla jako Hubble, WFI se specializuje na infračervené světlo — vlastně na typ světla, se kterým pracuje i JWST, ale porovnejme to s infračerveným přístrojem Hubble. Zorné pole WFI je asi 100krát větší než zorné pole infra přístroje Hubble. Podle NASA tento pohled umožní Romanovi měřit světlo vycházející z miliardy galaxií a miliard dalších kosmických jevů během jeho životnosti.
Velké zorné pole = velká věda
Zobrazit obrovské množství vesmíru najednou je nesmírně důležité, protože události se ve vesmíru dějí současně. Supernova na jednom konci galaxie by možná stála za prozkoumání, ale krátký rychlý rádiový výbuch bzučící na druhém konci vesmíru by mohl být stejně důležitý ke studiu. Při úzkém zorném poli byste si však museli vybrat, na který cíl se zaměřit. A pokud si nejste jisti, které cíle jsou vůbec možné, při prohlížení starověké černé díry s obrovským rozlišením vám určitě unikne ještě starší, která číhá asi 50 snímků daleko.
U Romana vědci nemusí být tak vybíraví v tom, které části oblohy budou skenovat. Roman je navržen tak, aby dokázal zachytit supernovy, rychlé rádiové záblesky, emise černých děr a kandidáty na zdeformované galaxie najednou. Například NASA vysvětluje, jak Roman dokáže spatřit srážející se neutronové hvězdy — hvězdná těla tak hustá, že lžíce jednoho je těžká jako Mount Everest — pomocí infračerveného pohledu. JWST by se pravděpodobně nikdy nesetkal s takovou událostí kvůli svému tunelovému vidění.
Samozřejmě, Roman nebude schopen tyto objekty fotografovat s takovou hloubkou jako JWST nebo Hubble — nebo několik dalších dalekohledů, třeba SPHEREx nebo Euclid — ale bude schopen zaznamenat, že tyto objekty existují.
Navíc získání informací z miliard objektů v tak krátkém čase umožní specifické druhy výzkumu, například hledání pravdy o temné hmotě a temné energii. Přestože dohromady tvoří asi 95 % obsahu vesmíru, temná hmota a temná energie nám nejsou viditelné. Nicméně víme o existenci temné energie, protože se zdá, že působí silou, která urychluje expanzi našeho vesmíru, a víme o existenci temné hmoty, protože se zdá, že je to lepidlo kolem galaxií, které jim brání rozpadnout se jako koně na kolotoči, kteří se točí příliš rychle.
To znamená, že zobrazování množství galaxií najednou by vědcům umožnilo získat lepší představu o tom, jak se tyto interakce mezi temným vesmírem a naším běžným vesmírem odehrávají. Roman bude také schopen vytvářet časosběrné třírozměrné "filmy" vesmíru a nabídne vědcům možnost zjistit, jak do tohoto obrazu zapadají další pozorování.
Bylo by také škoda nezmínit, co dokáže Romanův koronograf. Ten je skutečně jedinečný. Můžete si to představit jako speciální umělé zatmění, které přivádí do zorného pole objekty, jež by jinak byly zakryty jasným hvězdným světlem. Žádná jiná vesmírná observatoř, která je v provozu v současné době, nemá možnost přímo zobrazovat exoplanety jako Roman teleskop tímto koronagrafem. Tento přístroj zablokuje záře vzdálených hvězd a poté změří polarizaci světla kolem nich, aby pomohl vědcům rozluštit exoplanety obíhající kolem těchto hvězd.
Podle NASA bude Romanův koronagraf schopen detekovat planety 100krát slabší než jejich hvězdy. Tato schopnost je asi 100 až 1000krát lepší, než umí stávající vesmírné koronagrafy. To dá vědcům příležitost studovat planety mimo naší sluneční soustavu, které jsou tmavší, chladnější, vzdálenější a méně dosažitelné, než co jsme nyní schopni vidět.
S tím vším na paměti je důležité si pamatovat jeden koncept.
Když JWST vstoupil poprvé do provozu v roce 2022, všichni jej začali srovnávat s Hubblem a vnímat ho jako jeho vylepšení. Ale "upgrade" nemůže být dál od reality. JWST je prostě jiný. Impozantní, jistě, ale jiný. Jiný ve své dokonalosti je teleskop Nancy Grace Romanové. Cílem je, aby všechny tyto dalekohledy spolupracovaly a každý nám poskytoval nový obraz vesmíru k prozkoumání. Naskládejte na sebe všechny vrstvy a dostanete ucelený obraz.
Nancy Grace Roman teleskop nám prostě nabídne další dechberoucí novou vrstvu poznání do astronomické mozaiky.
Bylo by také škoda nezmínit, co dokáže Romanův koronograf. Ten je skutečně jedinečný. Můžete si to představit jako speciální umělé zatmění, které přivádí do zorného pole objekty, jež by jinak byly zakryty jasným hvězdným světlem. Žádná jiná vesmírná observatoř, která je v provozu v současné době, nemá možnost přímo zobrazovat exoplanety jako Roman teleskop tímto koronagrafem. Tento přístroj zablokuje záře vzdálených hvězd a poté změří polarizaci světla kolem nich, aby pomohl vědcům rozluštit exoplanety obíhající kolem těchto hvězd.
Podle NASA bude Romanův koronagraf schopen detekovat planety 100krát slabší než jejich hvězdy. Tato schopnost je asi 100 až 1000krát lepší, než umí stávající vesmírné koronagrafy. To dá vědcům příležitost studovat planety mimo naší sluneční soustavu, které jsou tmavší, chladnější, vzdálenější a méně dosažitelné, než co jsme nyní schopni vidět.
S tím vším na paměti je důležité si pamatovat jeden koncept.
Když JWST vstoupil poprvé do provozu v roce 2022, všichni jej začali srovnávat s Hubblem a vnímat ho jako jeho vylepšení. Ale "upgrade" nemůže být dál od reality. JWST je prostě jiný. Impozantní, jistě, ale jiný. Jiný ve své dokonalosti je teleskop Nancy Grace Romanové. Cílem je, aby všechny tyto dalekohledy spolupracovaly a každý nám poskytoval nový obraz vesmíru k prozkoumání. Naskládejte na sebe všechny vrstvy a dostanete ucelený obraz.
Nancy Grace Roman teleskop nám prostě nabídne další dechberoucí novou vrstvu poznání do astronomické mozaiky.
Roman Space Teleskop je pojmenován po první hlavní astronomce NASA Nancy Grace Romanové (1925-2018). Stala se vůbec první hlavní astronomkou NASA a první ženou ve funkci této agentury. V roce 1959 založila program moderní vesmírné astronomie NASA, pouhý rok po vzniku agentury. Stručně řečeno, Nancy Grace Roman byla průkopnická vědkyně a vůdkyně, jejíž práce umožnila moderní astronomickou vědu. Právě ona prosadila umístění dalekohledu ve vesmíru, což vedlo ke vzniku Hubbleova kosmického teleskopu. Nancy Romanová, která zemřela v roce 2018, si díky tomu vysloužila přezdívku "Matka Hubblea".
Zdroje: NASA, Spaceflight Now, Space.com
