Kosmický letoun zachytila družice ze vzdálenosti 90 kilometrů
Fotografie se objevila ve zprávě americké Defense Intelligence Agency (DIA) nazvané Challenges to Security in Space, zveřejněné 26. října 2026.
Snímek pořídila 28. května 2024 komerční družice WorldView-3 společnosti Vantor, dříve známé jako Maxar Technologies. Čínský stroj zachytila ze vzdálenosti necelých 90 kilometrů.
Na fotografii je patrný okřídlený kosmický prostředek se dvěma svislými ocasními plochami a otevřeným nákladovým prostorem. V zadní části se nachází připojený servisní modul s rozvinutými solárními panely.
Méně kvalitní verze snímku se objevila již v roce 2024 během prezentace amerických vesmírných sil v Jižní Koreji. Nově zveřejněná fotografie však nabízí podrobnější pohled a potvrzuje, že jde o čínský experimentální kosmický letoun.
Čína uskutečnila čtyři orbitální mise
Čínský prostředek, často označovaný jako Shenlong (Šen-lung), je opakovaně použitelný bezpilotní kosmický letoun. Na oběžnou dráhu se dostává pomocí nosné rakety a po skončení mise se vrací na Zemi přistáním na letištní dráze.
Čína zahájila jeho orbitální zkoušky v září 2020, kdy první mise trvala pouhé dva dny. Druhý let v letech 2022 až 2023 trval 276 dní, zatímco třetí mise skončila v září 2024 po 268 dnech na oběžné dráze.
Čtvrtý start se uskutečnil 7. února 2026 z kosmodromu Ťiou-čchüan. Podle čínské státní agentury Sin-chua má program sloužit k ověřování technologií opakovaně použitelných kosmických prostředků pro mírové využití vesmíru.
Podrobnosti o vybavení, nákladu a konkrétních cílech jednotlivých misí však čínské úřady nezveřejňují.
Podobnost s americkým X-37B
Čínský kosmický letoun se svou koncepcí podobá americkému Boeingu X-37B, který provozují vesmírné síly Spojených států (US Space Force).
Oba stroje jsou bezpilotní, mohou strávit dlouhou dobu na oběžné dráze a následně se vrátit na Zemi. Oproti běžným družicím umožňují také dopravit experimentální vybavení zpět k podrobnému vyhodnocení.
Americký X-37B slouží mimo jiné k testování nových kosmických technologií. V rámci jeho osmé mise byly oznámeny například experimenty s laserovou komunikací mezi družicemi a kvantovým inerciálním senzorem, který by mohl umožnit navigaci bez GPS.
Čínský stroj během předchozích misí rovněž vypouštěl menší objekty a prováděl manévry v jejich blízkosti. Podle amerických zpravodajských informací se při jedné z misí přiblížil k doprovodnému objektu na vzdálenost přibližně 100 metrů. Pozorování naznačují také možné zachycování a opětovné vypouštění objektů.
Takové schopnosti mohou sloužit k inspekci a údržbě družic, ale mají i potenciální vojenské využití. Veřejně dostupné informace však neprokazují, že je čínský kosmický letoun určen jako protidružicová zbraň.
Nově zveřejněný snímek tak především přináší podrobnější pohled na dosud málo známou konstrukci. O skutečném poslání čínského programu nadále existuje jen omezené množství ověřených informací.
Zdroje: AeroTime, The Aviationist, Ars Technica
