"Toto byl chybějící článek," řekl mluvčí společnosti Dan Huot během reportáže z přistání a jeho hlas byl plný emocí. "Je to svatý grál kosmického letu. Chytili jsme Hvězdnou loď a tím se všechno mění."
Mnoho zaměstnanců SpaceX vyšlo ven, aby sledovali, jak se Loď 42 snáší skrz mraky směrem ke své hvězdné věži, kterou společnost nazývá "Mechazilla".
A dostali pořádnou show: Loď 42 se jemně schoulila v čekajících náručí Mechazilly, zatímco SpaceX vyhrávala přes webcast „Baby Come Back.“
„Je to až neuvěřitelné vidět to na vlastní oči“ řekla komentátorka Jessie Anderson ze SpaceX během živého přenosu. „Jeden z nejneuvěřitelnějších a nejhistoričtějších inženýrských počinů všech dob se právě odehrál přímo před našima očima.“
Svatý grál se šmouhou
Cílem však bylo přistát jak s prvním stupněm Super Heavy, tak s horním stupněm, tedy lodí Ship, což by znamenalo první úplné kompletní obnovení orbitálního startovacího systému v historii. Plán mise SpaceX ale počítal s přivedením obou stupňů sestavy zpět na Hvězdnou základnu a jejich zachycením "hůlkovými rameny" startovací věže — tedy bezprecedentní úplný návrat orbitální rakety.
To se ale nestalo; Nosič Starship Super Heavy byl v pátek odkloněn k přistání v Mexickém zálivu poté, co systém ohlásil nízký stav paliva. Řídicí systém následně zjistil, že nosič není ve správné poloze pro zachycení, a návrat k věži automaticky přerušil. Kate Tice ze SpaceX pak poskytla více informací o přerušení přistávacího manévru rakety kolem 15:30 EST (18:30 GMT). „První náznaky naznačují, že booster ukončil svůj brzdící zážeh kvůli poplachu o nízké hmotnosti paliva“ uvedla.
Orbitální stupeň, zvaný Ship však ve svém pokusu uspěl a znamenal obrovský milník pro SpaceX a její sen o plném opětovném využití raket. Po úspěšném vypuštění 26 satelitů Starlink verze 3 vstoupila Ship 42 do fáze dlouhého orbitálního letu se 14 oběhy kolem planety. Pravda, SpaceX měla možnost ukončit misi dříve přistáním u Havaje či Chile, ale v tomto případě vše proběhlo hladce a loď dostala povolení k přistání na Starbase.
"Původně jsme byli připraveni na komplexní úlovek," řekl Huot během živého komentáře v pátek, asi sedm hodin po začátku mise. "Ale v pozdějších fázích booster sám přerušil přistání kvůli problému, který detekoval GNC, a to ho nasměrovalo k záložnímu přistání v moři." Super Heavy tak explodovala několik metrů nad vlnami Mexického zálivu asi 6,5 minuty po startu. GNC je zkratka pro Guidance and Navigation Control, což je kritický systém používaný u raket k řízení letu a k udržení jejich plánované trasy. Takový systém je zásadní pro jakýkoli pokus o přistání Starship Super Heavy nebo horního stupně lodi, aby bylo zajištěno, že se plavidlo bezpečně vrátí na místo přistání, neodkloní se od kurzu a nepoškodí základnu SpaceX nebo okolní obydlené oblasti. Systém ostatně odžkoušený u Muiskových Falconů 9.
V aktualizaci během sobotního zpravodajství SpaceX o letu 15 však Huot uvedl, že systém GNC od Super Heavy ve skutečnosti fungoval dobře. SpaceX tak stále pátrá po kořeni příčiny ztráty boosteru, neboť čertovo kopýtko je asi někde jinde…
Jeden milník překročen
SpaceX zachytila Super Heavy při třech testovacích letech předchozí verze Starship. Ale nikdy předtím nechytila loď; vlastně se o to nikdy ani před sobotou 14. 11. nepokusila. Je těžší a riskantnější chytit Ship; horní stupeň letí mnohem výše a rychleji než Super Heavy, takže jeho zpáteční cesta je mnohem složitější. A to se na rozdíl od boosteru povedlo.
Záchrana rakety je samozřejmě jen částí rovnice pro opětovné použití; Je tu také renovace a opětovný let. A to nás vrací k diskusi o "zbývá ještě práci", protože SpaceX zatím nedemonstrovala rychlý přelet ani s Super Heavy, ani se Shipem.
Společnost dvakrát znovu použila Super Heavy. Např. booster 14 byl původně odstartován na letu 7 v lednu 2025, poté znovu odstartoval na letu 9 v květnu téhož roku. Booster 15 letěl na letech 8 a 11, které odstartovaly v březnu a říjnu 2025.
Mezi jednotlivými relety Super Heavy uplynulo několik měsíců. A SpaceX dosud nepoužilo loď znovu, protože ji během mise – až do soboty – nezachytilo.
To se může brzy změnit: Před startem letu 15 Musk uvedl, že společnost chce znovu použít oba své stupně Starship. Tato možnost může být stále na stole pro loď letu 15.
A měli bychom očekávat, že plné opětovné využití bude prioritou u dalších zkušebních letů Starship, možná na delší trati, než Elon Musk předpokládal. Přičemž SpaceX bude usilovat o stále kratší dobu zpracování — možná až do doby, kdy bude na obzoru hodinový interval. Tedy, pokud je tento cíl skutečně dosažitelný.
Jistě, SpaceX plánuje stavět megakonstelace mnohem větší než cokoli, co dnes obíhá Zemi. Například chce, aby jeho příští generace širokopásmová síť Starlink V3 obsahovala 100 000 satelitů. A plánovaná konstelace datového centra Starmind AI má být desetkrát větší, s milionem satelitů (pokud se někam ještě vejdou).
Pro představu: Současná síť Starlink na nízké oběžné dráze Země (LEO) od SpaceX, zdaleka největší „souhvězdí“ jaké kdy bylo sestaveno, má v současnosti asi 11 000 jedinců.
Propast mezi vizí SpaceX a současnou situací je ale obrovská. Starship letěla čtyřikrát v roce 2024 a pětkrát v roce 2025, přičemž let 15 byl jeho čtvrtým startem v roce letošním. Musk při hovoru o výsledcích uvedl, že očekává, že Starship bude létat týdně někdy v první polovině roku 2027 a dvakrát týdně nebo i více do konce toho roku. Starbase v Texasu je v současnosti povolena pro 25 startů ročně a neočekává se, že by se start z nového kosmodromu v Louisianě uskutečnil dříve než v roce 2029.)
Pozor! Měsíc na obzoru
Restarty soulodí a rychlost opakovaných letů ovšem nejsou důležité jen z hlediska Muskových plánů na tisíce satelitů s datacentry a Starlinky na orbitě.
Starship je stále ve hře o opětovné první přistání na Měsíci a výstavbu stálé báze, a to už za necelé dva roky. A nezapomeňme – na obzoru zůstává nejen Měsíc, ale i Muskův milovaný Mars.
NASA vybrala Ship jako první lunární přistávací modul pro program Artemis, jehož cílem je zřídit základnu poblíž lunárního jižního pólu přibližně do roku 2032. Současné plány počítají s tím, že lander Ship poprvé přistane s astronauty na Luně v rámci mise Artemis IV, která má startovat už v roce 2028. Nejen Musk ale ví, že to je šibeniční termín.
SpaceX potřebuje na lodi nainstalovat kabinu posádky a systém podpory života, aby to bylo možné. Společnost na tom nyní pracuje a podle NASA dosáhla značného pokroku. Minulý měsíc agentura na prezentaci informovala, že SpaceX je na cestě dokončit stavbu "Kabiny 1", plnohodnotného pozemního prototypu posádkové kabiny lodi, do konce roku.
Je tu však ještě jedna překážka, kterou je třeba překonat. U všech misí do hlubokého vesmíru bude muset loď po startu natankovat palivo v "depu", které SpaceX zřídí na oběžné dráze Země. (Vypouštět loď s plnými nádržemi není možné, protože by byla v takovém případě neuvěřitelně těžká.)
„Sklad“ bude doplňován variantami lodí typu "tanker". Není jasné, kolik návštěv tankerů bude potřeba pro každou misi do hlubokého vesmíru; externí odborníci uvádějí čísla až na 22, zatímco Musk uvádí šest až osm jako pravděpodobný rozsah.
Ať už je skutečné číslo jakékoli, Ship bude muset prokázat realizaci v doplňování paliva mimo Zemi, což zatím neudělala. A je v tom víc, než jen jednoduché setkání: lodní motory běží na kapalný kyslík a kapalný metan, takže pohonné látky musí být po celou dobu udržovány extrémně studené.
První test tankování pravděpodobně uvidíme poměrně brzy, protože čas je i pro SpaceX klíčový. Pokud společnost nedokáže připravit loď na přistání Artemis IV na Měsíci v roce 2028, NASA může zvolit jiný soukromý přistávací modul — Blue Moon od Blue Origin..
To vše znamená, že i když byl let 15 velkým úspěchem pro Starship a SpaceX, čeká společnost ještě spousta nelehké práce.
Sytém Starship možná právě napsal historii, ale stále má co dělat, aby se plně rozběhl.
Zdroje: Space.com; Space Flight Now; SpaceX