Proč je plachtařská dálnice zrovna v tomto úseku? Jednak je Křižanov východním otočným bodem dosažitelným kluzákem před TMA Brno, vrchovina poskytuje v plachtařském počasí vhodné podmínky pro přelety kluzákem, na cestě je v dosahu dostatek letišť a v neposlední řadě je navigační čarou, která se prostě nedá přehlédnout.
Letošní jarní soustředění, které jsme uspořádali u přátel ve Vlašimi nás také na tuto dálnici zavedlo. Předsada aeroklubu Vlašim, Zdeněk, sliboval počasí, ale nikdo mu nevěřil. Mohu potvrdit jeho pravdomluvnost, vyšlo nám opravdu zázračně. Tak jsem díky působení ve Vlašimi i já měl možnost použít dálnici bez zakoupené dálniční známky a to několikrát.
Stále se mi vrací pohled na kluzáky míjející naše letadlo v protisměru, kdy vidím povětšinou bílý protiprovoz, „300“ metrů pod základnami kumulů, právě tak včas, abych posoudil, zda musím podle předpisu zahájit a provést manévr míjení, podle stanovených pravidel, a když jsme na dohled s pilotem letícím proti mně, ať již do Křižanova, nebo z Křižanova, vidím jeho pohled směrem ke mně, což znamená, že se vzájemně vidíme a nemusíme kličkovat. Ten zážitek stojí za prožití.
U Jihlavy provoz houstne. Letíme po otočení Křižanova do Tábora a po přeskoku k Jihlavě hledáme vhodný stoupák. Kroužící kolegové ho označují. Jenže, než k nim doletíme, variometr se vyhoupne na poctivý čtyřmetr a to se nedá neotočit. Ustřeďuji ten stoupák a když točím několikátou stoupavou zatáčku, vidí mě všichni níže letící a usazují svá letadla, rovněž podle pravidel pode mne ve stejném smyslu kroužení. Jen jeden a nemám moc času hlídat jen jeho, je výše. Nalétává do stejné zatáčky a k mému údivu je to Straton. ULL motorizovaný kluzák se zastaveným motorem. Letí krásně, ale na můj vkus příliš pomalu. Zpomaluji Vosu na 70, stoupáme, ale stále Stratona doháním. Když už musím situaci nějak řešit, Straton uhýbá, mohu přiostřit zatáčku a dále jsem nad ním. Opět se vrací do stoupáku a točíme spolu v rozumném výškovém rozestupu.
Tak tohle bych přesně přál těm na té dálnici pozemské. Koukat kolem sebe, dodržovat základní pravidla a být ohleduplný k ostatním. Dotáčím výšku k dalšímu přeskoku, ladím rychlost podle optimalizace a nejraději bych právě tomuto kolegovi poděkoval. Jenže není jak. Tak alespoň tímto článkem, třeba ho bude někdy číst, děkuji všem uživatelům té naddálnice D1, za vzájemnou toleranci a slibuji, že naše žáky a nejbližší kolegy budu nabádat k ohleduplnosti k ostatním a kolegiálnosti mezi piloty letadel různých kategorií. Ten ULL Straton uhnout nemusel. Vyřešil bych to bez problémů, průměr rychlostní na trati by to asi nijak zásadně neovlivnilo, letěl jsem pro radost, ale ten příklad ostatním, to je téma, o kterém jsem se s Vámi chtěl podělit.
Pane ULL kolego, děkuji, bylo to milé. (9. 5. 2008 VSO 10, 7530)
