Dnes je 21. června 2018
4:52 21:15

Můj JOB – Poslední…

14. 4. 2013 27 příspěvků Tento článek je součástí seriálu Můj JOB

Všechno jednou končí. 10. dubna 2009 se na Aerowebu objevil první díl seriálu Můj JOB, který světu představil Honzu Jurka. Takřka přesně po čtyřech letech nás čeká loučení… I když, kdo ví?

Je červenec 2012 a já se pomalu připravuji na svůj „exodus“ z Bahrajnu. Gulf Air dokončil rozšíření výcvikového střediska pro kabinové posádky, nyní již pod vlastnictvím GAA (Gulf Aviation Academy). Instaloval vlastně ty nejmodernější pomůcky a simulátory, které byly předváděny na posledním leteckém veletrhu ve Farnborough. A nyní tu celou instalaci musíme certifikovat, zrušit předešlý dokument a vystavit nový TRO certifikát. Bude to můj poslední projekt v pozici šéfinspektora leteckých operací v bahrajnském CAA.

A začala příprava na naše stěhování. Nábytek a naše Honda CRV se nakládá do kontejneru, který se bude přepravovat po moři do Hamburku a pak naklaďákem. Dany má své poslední školní prázdniny, a tak se snaží užit si své letní prázdniny se svými spolužáky. BCAA platí cely náš transport a těch 400 dolarů navíc si platím z vlastní kapsy. Naše kočička Ňáňa má povoleno cestovat s námi na palubě.


A330/340 výcviková pomůcka, ditching bazén na druhé straně


EMB 190


EMB 190 Remote Viewing System (nalevo inspektor kapitán Satar Al Alawi)


A320 Crew Emergency Procedure simulátor (bazén na druhé straně)

Certifikace GAA trvala dva dny, proběhla bez problémů a byl jim vystaven AOC. Vracíme se do kanceláře. Je skoro 14:30 a je pomalu čas jít domů, když si oknem všímám L410 UVP s imatrikulací OK-LEK, která právě pojíždí na rampu před mými okny. Posádka vystupuje z letadla a čeká na celníky. Tak se na ně jdu podívat. A dojde k docela hezkému překvapení na obou stranách. Škoda, že musí brzo ráno zase odlétat. Rád bych je pozval domů na večeři.


Zkušební piloti firmy Aircraft Industries, Ing. Petr Jarocký a PhDr. Jozef Tóth

A tak si povídáme o všem možném, ale když jsem se zmínil, že zde končím a vracím se domů, tak konverzace na vteřinu umlkla a padla jen jediná otázka: Proboha proč? Tahle otázka se za pár měsíců opakovala u mého lékaře v Ústí nad Labem, jenomže trochu ostřeji. Něco jako proč jste se do tohohle bordelu vracel? To už jsem začínal mít jasno, co tím můj doktor myslel!

Tohle ale nebylo to první české letadlo, které tu přistálo. Jednou ráno se na rampě před mým oknem oblevila česká vládní A319. Šedostříbrná mašina s českým lvem na ocase. Ve vycházejícím slunci to byla velice impozantní podívaná. Lidé se pozastavují a s uznáním ukazují na lva. Myslím, že to také tak mohlo být v průběhu třetí křížové výpravy, kdy se podobný lev objevil na štítech jednoho českého rytíře ze dvora Přemysla Otakara I. Myslím, že i vojáci arabského vojevůdce Saladina museli mít před tímhle erbem respekt. Tenkrát se mi začalo stýskat po domově!

Až nadešel můj poslední den ve službách BCAA. Moji kolegové pro mne připravují rozloučeni. I ministr dopravy se dostavil!


Moji kolegové, inspektoři Rahim Hadi, kapt. Satar Al Alawi


Naše oddělení: zleva kapt. Satar Al Alawi, já, sekretářka PEL Salwa, návštěvníci (moje žena Angie a dcera Dany), kapt. Salman Maidan, moje sekretářka Julia, sekretářka Seema, šéfinspektor PEL Adel Al Sabah, inspektor Mohana


Zástupce ředitele, šéfinspektor oddělení letové způsobilosti inženýr Abdul Rahman Hadi mi předává upomínkový předmět od BCAA


Ministrova plaketa


Ňáňa na cestách

Loučení s Bahrajnem máme za sebou a jsme na cestě. Díky stávce Lufthansy a vyložené blbosti celníkům ve Frankfurtu nestíháme náš let do Prahy, a tak musím vysloveně uhádat 500 dolarů, které nám chtějí naúčtovat za nové letenky. Na letišti v Praze už jsou všichni nervózní, jako co se stalo, že nejsme na plánovaném letu, ale vydrželi a dočkali se.

Co jsem doma našel, vysvětlilo předchozí údiv pilotů L410, že se sem vracím. Mimo úplně spadlého plotu okolo domu (i když dům samotný byl v pořádku) mám problémy registrovat naší Hondu CRV. Došlo to tak daleko, že musím volat až do Hondy v Japonsku kvůli specifikaci, ale přesto pak dochází ještě k dost dlouhé korespondenci s českým ministerstvem dopravy, než konečně dostavám technický průkaz.


Opravit plot jsem zvládnul za necelý týden včetně hydraulické brány a nalakování

A začala zima. A protože jsme se posledních patnáct let toulali po tropických krajích, tahle zima byla dvojnásobně studená. Sníh mi polámal několik velkých borovic a smrků a museli jsme několikrát na střechu garáže, která je trochu plochá, odhazovat sníh. Začínáme mít takzvanou „cabin fever“.

Vánoce byly tentokrát nemastné neslané. Vůbec ne takové, jak jsme si to v Bahrajnu představovali. Tohle je nyní od 1. ledna černobílý svět! Je konec února a od nového roku jsme měli jen 26 hodin slunečního svitu. A tak jsme odkázáni v televizi sledovat, jak se lidé obviňují, soudí a zatýkají a kradou jako straky. Zjišťuji, že Česká republika je, co se týče dovozu potravin, odpadkový koš Evropské unie. A pak ještě navrch aféra namíchaného koňského masa do hovězího.

Sleduji také zasedání parlamentu a přípravu na volby, které jsou za dveřmi. S údivem zjišťuji, že ta zvěř, která nám tu vládla od roku 1948, si beztrestně staví svoji baštu ve vládě, není ve vězení, kam by patřila, a že třeba celý Severočeský kraj je ovládaný komunistickou stranou, která si dala do symbolu dvě višně. A pak si Češi zvolili prezidenta, který mi připomíná Klementa Gottwalda. Kouří i dýmku jako ten darebák z roku 1948! Jak dalece splní to, co slíbil, ukáže čas.

Kvůli jazykovým problémům Dany musela nazpět do osmé třídy. Během jednoho měsíce je první ve třídě v matematice a fyzice a chemii, ale čeština jí dělá potíže. Je jako chobotnice, která zasahuje do všech předmětů.


Bez frézy bych si tu ani neškrtnul, ale ztratil jsem 7 kg

Je hrozně nešťastná, protože nikdy neměla ve škole trojku. Je mi jí hrozně líto a cítím se vinný, že jsem jí do téhle situace zatáhnul. Ale v němčině, kterou nikdy předtím nestudovala, začíná mít jedničky. Její bývalí spolužáci v Bahrajnu jsou nyní v devátém ročníku. Dany studuje každý den dlouho do noci, až ji někdy musím vyhnat, aby šla spát. Myslím, že někde uvnitř se její sny být pilotem pomalu mění jenom v písek, který jí pomalu uniká mezi prsty. Nemusí nic říkat. Cítím to!

Je 1. březen 2013 a mě budí telefon. Všímám si, že venku pořád ještě sněží. Je osm ráno. Na telefonu se ozývá hlas, který znám. Kapitán Suhiel, bývalý manažer letových operací v Bahrajnu, nyní šéf letových operací Qatar Airways a zástupce generálního ředitele téže společnosti, pana Akbara Al Bakera. Ptá se, jak se mám, a podotýká, že se včera potkal s mým synem Tomem, který mu dal mé telefonní číslo. Říká, že otevřeli novou pozici vice-prezidenta pro letové předpisy (Regulatory Compliance). Kompilace) a v průběhu diskuse někdo navrhnul mé jméno. A tak by rád věděl, zda bych měl zájem. Zájem? Myslím, že v tu chvíli venku za oknem přestalo sněžit, vyšlo sluníčko a roztál všechen sníh.

Další týden dostávám letenku do business class a 6. března letím přes Brusel do Kataru na pohovor. Z letiště Václava Havla v Praze se na moment spojuji s panem Zuskou z Aerowebu, dávám mu stručné vysvětlení, proč jsem se zdržel se svou poslední kapitolou a co se právě děje. Přeje mi hodně štěstí, a jsem na cestě.


Katar, letiště v Dauhá, 6. března 2013, 23:00

Dostavám se do postele asi v jednu ráno, sprchuji se a ještě se trochu připravuji na dnešní interview. Venku je +27 °C. Čtu si základní informace o Kataru a o královské rodině. Taky si procházím historii civilního letectví Kataru a Qatar Airways. Dnes má společnost 120 letadel, z nichž je pět B787 momentálně na zemi kvůli problémům s lithiovými bateriemi. Qatar létá asi do stovky destinací.

A pak začalo interview o struktuře QCAA (katarský letecký úřad) a QAR (Qatar Air Regulation – katarské předpisy). Je to v základě úplně stejné, jako jsou v nedalekém Bahrajnu ANTR (Air Navigation Technical Regulation). Vše je na základě EASA Air Regulation neboli leteckých předpisů Evropské unie. Celý pohovor trval dohromady asi dvě hodiny. Bylo mi řečeno, že se těší na spolupráci a že mi dají během pár týdnů vědět a pošlou mi oficiální nabídku zaměstnání.

Nyní si musím v Ústí nad Labem udělat základní lékařskou prohlídku, abych mohl dostat pracovní víza a zaslat výsledky do Kataru. Co vím, je to, že když Dany bude mít stále zájem o letectví, Qatar Airways ji podpoří vstup do Qatar Aeronautical College (QAC), což vyřeší její budoucnost a po vystudování bude mít místo jako pilot u společnosti. Takže ještě tři roky ve škole. To ji bude 18 let, a pak může začít studovat v QAC.


Část obchodního centra Dauhá

Jak přijde mé potvrzení, nastává velký frmol a prodej naší 2007 Hondy CRV. Připravuji všechny možné plné moci pro svou ženu a našeho přítele, který bude udržovat a možná nabízet k prodeji náš dům, a dalších asi tisíc věcí, včetně zajištění školy pro Dany a vybírání bytu nebo vily v Kataru, které mi nabídnou. Myslím, že tam pojedu jako do Bahrajnu na prvních pár měsíců sám.


Jedno z možných bydlení

Je 4. března a přešly Velikonoce, a je stále zima jako v psinci. Kolem poledne přichází můj kontrakt s Qatar Airways. Je to jako stavebnice, která přichází po částech. Pochopitelně přijímám jejich nabídky a podmínky. Dávám si jako datum odletu 18. března, s Lufthansou přes Frankfurt. Kupodivu, prodej Hondy nebyl vůbec žádný problém. V půjčovně si pronajímám Škodu Fabia Kombi, kterou bude používat moje žena až do svého odletu do Kataru, což bude asi za dva měsíce. Dany bude v Kataru dělat SAT zkoušky, které jí dovolí nastoupit rovnou do 10. třídy v Doha College. Bude muset opravdu dřít, ale vím, že to dokáže.

 
Jedna se stojánek B777, Qatar Airways

Díly seriálu Můj první JOB:

1. Obchodní pilot
2. Dobrodružná cesta do Calgary
3. MOE-zktratka pro MOJŽÍŠ
4. C-337A Skymaster
5. Harfa v oblacích
6. Nahromaděná únava a Vánoce na Aljašce
7. Vivat Las Vegas

Díly seriálu Můj druhý JOB:

1. Ve službách Islámu
2. Ve službách Islámu II
3. Ve službách Islámu III
4. Sbohem Abú Dhabí

Díly seriálu Můj třetí JOB:

1. Cesta do neznáma
2. Od pólu až k pólu
3. Tam, kde jenom kondor létá - 1. část
4. Tam, kde jenom kondor létá - 2. část
5. Tam, kde jenom kondor létá - 3. část
6. Tam, kde jenom kondor létá - 4. část
7. Černé mraky na horizontu
8. Don`t cry for me Argentina
9. Přelet

Díly seriálu Můj čtvrtý JOB:

1. Déjà vu
2. Jiný druh létání
3. Říše Aztéků a „de los bandidos“
4. Létání pro Pemex
5. Krokodýli, lvi a žáby
6. Vstávej, Lazare!
7. Vánoce a la mexicana
8. Příběhy, na které bych rád zapomněl
9.
Únos
10.
Secret Agent Man
11.
Cesta na sever
12.
Vancouver

Díly seriálu Můj pátý JOB:

1. Transport Canada
2. Inspektor - 1. část
3. Inspektor - 2. část

Díly seriálu Můj šestý JOB:

1. ICAO
2. Bolívie
3. Bolívie II
4. Peru
5. Peru II
6. Peru III
7. Peru IV
8. Peru V: AP603
9. Americana del Peru
10. Mexiko
11. Mexiko II
12. Adios ICAO

Díly seriálu Můj sedmý JOB:

1. Petrovice
2. Bahrajn
3. Poslední zastávka (možná...)
4. Létání, prohřešky a pivo
5. Míříme do finiše

A to je zakončení seriálu Můj JOB, milí čtenáři. Knižně by to měl být konec druhého dílu mé knihy Moje dlouhá cesta v oblacích. Doufám, že se bude čtenářům líbit zrovna tak jako první díl, který se doufám objeví na pultech knihkupectví koncem tohoto roku. Nikdy jsem si nepředstavoval, že vydat knihu v České republice je tak finančně náročné a složité, a tak prosím své čtenáře o trpělivost, ale ta kniha bude! Veškeré zprávy o ní budu svým čtenářům sdělovat i nadále přes Aeroweb.

Byla to pro mě velká čest svěřit se čtenářům o svém profesionálním a v částech i soukromém životě a doufám, že tento seriál také objasnil, co vše se skrývá za slovem emigrace.

Je čas na úplně poslední slova mého seriálu. I když, jeden nikdy neví… 

Věnování

Vzpomínkový seriál Můj JOB a knihu Moje dlouhá cesta v oblacích věnuji především tátovi za všechno, co mě o létání naučil a také za velkou trpělivost, kterou se mnou měl. Chci ji věnovat také své rodině, hlavně synovi Tomovi, pilotovi A320 u Qatar Airways, jenž pokračuje v letecké tradici naší rodiny. Vřelé poděkování patří rovněž čtrnáctileté dceři Dany za její zájem o létání, manželce Angie za obětavou podporu a IT asistenci při vzniku knihy. Chtěl bych ji rovněž věnovat svým vnukům Benovi a Evanovi, dcerám Nicole a Stefanii a synovi Janu Michaelovi.

S vděčností a vřelým přátelstvím vzpomínám na svého instruktora Ing. Jaroslava Parmu, leteckého průkopníka v severních Čechách, spolužáky z leteckých akademií, s nimiž jsem studoval, a svého kopilota, nyní kapitána B737NG u Aeromexiko, Carlose Castilla.

První čtenářské ohlasy na své letecké vzpomínky jsem získal na Aerowebu. Děkuji za to panu Zuskovi a Novotnému, že mi umožnili seznamovat čtenáře s mými vzpomínkami. S vděčností vzpomínám na stíhacího pilota Jiřího Kurze a plachtařského instruktora Karla Doudu, kteří mě k psaní rovněž inspirovali. Vřelé čtenářské ohlasy z Aerowebu mě posilují v psaní druhého dílu knihy Moje dlouhá cesta v oblacích.

A nakonec posílám vřelý pozdrav milé Peluse, ať je kdekoliv v širém světě…

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

LETU ZDAR

14. 4. 2013 v 0:41 Petr

Pane Jurku, moc držím palce a těším se na další příběhy.Moc mě mrzí, že bohužel nadále platí, všude dobře, doma nejhůř!

Odpovědět

Děkuji

14. 4. 2013 v 1:06 Aleš Peterka

Vážený pane Jurku, ač pouze jako laik, tak jsem s Vašimi příběhy zde na Aerowebu od samotného začátku a mnohdy jsem netrpělivě čekal na každý nový díl. Děkuji za Vaše zkušenosti a nadšení se s nimi podělit. Budu netrpělivě očekávat knihu a přeji Vám i celé rodině mnoho úspěchů v další životní etapě!

Odpovědět

Poděkování

14. 4. 2013 v 1:30 Petr Polách

Děkuji za všechna slova v seriálu, která jsem vždy po vydání hltal s obrovským potěšením. Těším se na knihu a přeji Vám a Vašim blízkým šťastná přistání. Nejen "pod křídly", ale i v životě.

Odpovědět

počteníčko

14. 4. 2013 v 10:21 Martin

Pane Jurku dík za počtení, poučení. Vám i Vaší rodině hodně zdraví, ať si Vás ještě užijeme.

Odpovědět

Skvelé čítanie

14. 4. 2013 v 12:40 Pavol

Vážený pán Jurek, Ďakujem za skvelé a pútavé čítanie. Držím Vám palce a všetko dobré v ďalšej práci.

Odpovědět

LETU ZDAR A OPĚT NĚKDY NA SHLEDANOU

14. 4. 2013 v 14:48 Mav

Vážený pane Jurku, přijměte moji hlubokou poklonu za vaše úsilí a čas věnovaný psaní sem na web. Knihu koupím a doporučím dále. Velmi rád bych Vás slyšel v 10.00 na Radiožurnálu. Mladí potřebují žijící vzory. A pro Vás: jsme tu i my, co s tou hydrou bojujeme, seč můžeme. Byť nás kvůli nekompromisním postojům vyhodí od ozbrojené složky.Jsou tací, kteří ani před zahraničními mafiemi hlavu neskloní, neberou a vše ustojí. A bojovat budeme dál. Takže klid, časem to tu vyčistíme. Takových je nás víc. Přeji Vám vše nejlepší!!!!! A kolečkama vždycky hezky dolu:)

Odpovědět

Hodně štěstí...

14. 4. 2013 v 16:44 Petr

v novém působišti! Vřelé díky za Vaši ochotu se s námi podělit o Váš nevšední život a zkušenoti z něj vyplývající. Tak trochu s nadějí si říkám, že by tohle nakonec přece jen nemusela být kapitola poslední... :-)

Odpovědět

prolog?

14. 4. 2013 v 19:52 Karel Douda

Pane kapitáne, Tvé rozhodnutí respektuji, nerad, měl jsem za úkol Tvou dceru naučit létat bez motoru. Trochu věřím, že bychom to společně zvládli, nic méně TI rozumím a upřímně držím palce. Kdyby ale přece jenom .... licenci držím i pro Vás a zatím zůstávám v ČR. Budu se učit dle Tvého příkladu dalším kouskům a Tvoji knihu doporučím všem našim pilotním žákům ve výcviku. Drž se chlape a dej nové spojení!

Odpovědět

dobře , že jste

14. 4. 2013 v 22:10 Zbyněk

Pane Jurku, díky za to co píšete o létání ale i za to , že jasně pojmenováváte to co vidíte tady u nás.Jedna věta jasnější než tisíce článků v našich masírovacích médiích. A čtyřiadvacet let ze života v tomhle je v háji.Tady je to snad začarované.Pište dál, o tom , že to někde jde. Hodně zdraví!!!

Odpovědět

díky

14. 4. 2013 v 23:24 oblak

za krásný seriál díky....vždy jsem se na něj těšil ! :-)

Odpovědět

Podekovani

14. 4. 2013 v 23:24 Roman Silinek

Dekuju za vsechny Vase clanky, doslova jsem je hltal. Mate dalsi job, a tak doufam, ze je za nejaky cas s nami opet podelite o nove prihody a zazitky. Na knizku se tesim. Planujete ji vydat i nekde v zahranicni v anglicke verzy? Jeste jednou dekuji a preji vse dobre, nejen v nove praci, ale i zivote. Roman

Odpovědět

všetko dobré

15. 4. 2013 v 8:06 caf

Velmi pekne Vám chcem podakovat za Vás serial pan Jurek. Vase clanky ma vzdy pozitivne naladali k tomu, aby som isiel za svojim snom.Mozno o rok sa mi podari a vyrazim do sveta takisto. V nasich koncinach bohuzial nieco nie je v poriadku... Prajem vsetko dobré ale hlavne vela zdaru Vám a Vasej rodine :)

Odpovědět

Vdaka Pan Jurek

15. 4. 2013 v 10:02 Peter H.

Pan Jurek aj za citajuci/lietajucu personal na Slovensku dakujem za skvele clanky. Myslim ze Vasa kniha bude mat vyborny ohlas a uchvati okrem Nas na aerowebe aj dalsich. Myslim ze pre dnesnu generaciu mladych su vase slova jednak velkou inspiraciou k lietaniu a podla mna aj akousi mapou zivota toho co vsetko sa da dosiahnut a zazit ked clovek chce, uci sa a pracuje. Prajem vela uspechov v Katare a hlavne pevne zdravie a stastie Vam aj celej Family Jurek

Odpovědět

PODĚKOVÁNÍ a PŘÁNÍ

15. 4. 2013 v 10:50 JIRKA K.

Vážený pane JURKU,děkuji Vám za všechna krásná,moudrá a poučná vyprávění,která jste zveřejňoval na aerowebu,byl to balzám na duši pro nás,lidičky letecký,přeji Vám pevné zdraví a hodně zdaru ve Vašem dalším leteckém a osobním životě,mějte se v Kataru pěkně aeroklubák JIRKA K.

Odpovědět

pane Jurku díky

15. 4. 2013 v 11:16 Tomáš

... a je zbytečné se o čemkoliv dál rozepisovat. Hodně štěstí a taky zdraví.

Odpovědět

setkání

15. 4. 2013 v 11:36 Petr Jarocký

Vaše příběhy čtu s opravdovou chutí a tak mne o to víc potěšilo krátké osobní setkání při mém mezipřistání s L 410 na Bahrainu.Snad bude ještě příležitost se potkat a tentokrát zajít i na tu večeři a pořádně si popovídat.

Odpovědět

diky a pro me smutne zakonceni :(

15. 4. 2013 v 12:05 Lada F.

Moc diky za super cteni, ac jen PPLkar, dost mi to dalo... Jsem ze stejneho kraje jako pan Jurek a jezdim letat do Roudnice a moc me mrzi, ze se takovy clovek stehuje z CR...Jsme tu vsichni v takovem mrtvem bezvladnem marastu bez vizi a nekdy to vypada, ze i bez nadeje...preji moc uspechu a hlavne zdravi a tesim se na knihu...LadaF.

Odpovědět

Tohle je pro vsecny

15. 4. 2013 v 12:20 Honza Jurek

Chtěl bych všem čtenářům poděkovat za velice velkorysé a upřímné poznámky jak v Aero webu tak in zaslané e-mailem. Doufám, že až ta kniha vyjde, tak se vám budou líbit jak první, tak druhý díl. Co se tyče vydávaní knihy v angličtině, tak myslím, že se také do toho pustím, jakmile má indoktrinace do nového zaměstnání a čas dovolí. Také se budu snažit vás držet informované via Aero web, o tom jak to v Qataru funguje. Jak zjišťuji v mém kontraktu, je to tam co se tyče dislousure o aerolinii trochu přitažené za vlasy, ale když se píše opatrně, tak jde vše. A také doufám, že se mohu s některými s vás, které vítr (nebo jetstream) odfoukne do Qataru setkat na místě činu. A vzít vás tam na oběd Hodně štěstí pro všechny

Odpovědět

opět díky

16. 4. 2013 v 1:54 Robinson 22

Tak nějaký čas se s časem sešel.Psal jsem Vám,že to v této zemi budete mít těžké.Je vidět,že jste zde vše rychle pochopil a s první zajímavou nabídkou zase odešel.Moc Vám to přeji a hlavně Danny.Není třeba,aby se tu musela trápit.Udělal jste psaním svých zážitků pro české kluky a holky ,kteří se snaží lítat asi víc ,než si uvědomujete.Ukázal jste jim cestu a to že to jde.Že to chce jen být správnej chlap (či žena) a jít za svým snem.Pište dál a dávejte o sobě vědět.Všichni na to tady čekaj.A třeba jednou v Qataru na shledanou......díky moc za vše

Odpovědět

OK brácho

16. 4. 2013 v 14:00 Tomáš Jurek

Ahoj brách, musím konstatovat, že jsem na Tebe moc hrdý a škoda, že náš táta se tohoto nedožil. vzpoměň si, že když jsi se rozhodl vrátit se domů tak jsem Ti já i Tví kamarádi říkali co blbneš.Pka jsem Tě částečně i pochopil a jsem rád, že jsi poznal, že tady Vám pšenka nepokvete. Bohužel " sametová revoluce" dopadla tak, jak dopadla.Přeji Ti a celá Tvé rodině moc a moc štěstí a zdraví, Danielce moc úspěchů ve studiu a všem, včetně Tvých dalších dětí pohodu. Moc si Tě vážím. Brácha Tomáš

Odpovědět

Díky!

17. 4. 2013 v 12:42 Přemek

Pane Jurku Díky moc za celé báječné vyprávění, které si v knize určitě všichni rádi užijeme ještě jednou a přeji Vám i vaší rodině hodně štěstí v Kataru :o)

Odpovědět

pripojuji se ke gratulacim

17. 4. 2013 v 18:20 Vitek

diky za davku energie a inspirace s kazdym uplynulym dilem a taky za to, ze jste nam mladym ukazal, ze svet letectvi je pro cloveka s odhodlanim dostupnejsi nez se muze na prvni pohled zdat.

Odpovědět

Moc dekuji

17. 4. 2013 v 20:04 David

Pane Jurku jste opravdovy aviator. Je mi cti ze jsem mohl Vase pribehy prozit s Vami. Vim ze je to obrovsky zivotni boj tohle vsechno dokazat, sam ziju v zahranici uz nejakou dobu. A popravde receno vase clanky jsou pro mne velkym motivatorem. Sam jsem zacal s litanim v UK, a je to docela mazec. Ale da se to kdyz se chce. Presne tak jak pisete. Moc se tesim na knihu. A doufam ze Qatar Airways v brzske dobe vypise nejaky ten Future Pilot Sponsor Ship.

Odpovědět

díky

17. 4. 2013 v 22:33 jar

Díky za Váš seriál, přečetl jsem jedním dechem, a to přesto, že mi letectví vůbec nic neříká :-)

Odpovědět

Velmi pišná!!!!

20. 4. 2013 v 10:41 Angie Jurkova

Jen pár slov k tebe, můj drahý manžel: kromě toho, že tě miluju .... Jsem taký na tebe velmi pišná!!!

Odpovědět

Upss ,Ta vybrana slova

20. 4. 2013 v 14:52 Honza Jurek

Amorcito, Pysna se escribe con "Y". Pero no importa, te amo mucho.

Odpovědět

Dekuji pane Jurku

26. 4. 2013 v 23:06 Jiri

Velice si Vas vazim a smekam pred Vami.Dekuji take ze jste mi pomohl najit odpoved na otazku proc jsem pred nekolika lety opustil Cesko.

Odpovědět

Přidat komentář