Jak probíhá výcvik Ulla

08.08.2006

A je to tady. Možná, že jste se tak rozhodli proto, že vám už nestačilo koukat na svět spod padákových šňůr a zatoužili jste po komfortu kabiny, nebo možná patříte mezi ty, kteří ví, že bloudit za termikou s větroněm je sice prima, ale občas by bylo fajn podívat se z vrchu třeba na nějaký hrad beze strachu, že by vás pan purkrabí musel uklízet z nádvoří v případě, že vás Termoska náhodou na chvilku opustí.

Pak je taky možné, že už dávno brouzdáte nebe v různě silných létajících strojích, ale zdá se vám, že na výlet ve dvou, spotřebuje, Walter nebo Continental, zbytečně moc paliva. Ale třeba jsou aerodynamicky řízené ultralighty vašimi dveřmi do leteckého světa a první krůčky po vábivém blankytu absolvujete právě v nich.

Ať už vaše pohnutky byly sebe exotičtějšího charakteru, rozhodli jste se zkrátka stát pilotem aerodynamicky řízených ultra-lehkých letadel.

 

Než navštívíte školu, kterou jste si předtím pečlivě vybrali (třeba pomocí našeho přehledu škol na Aerowebu) , musíte ještě projít zdravotní prohlídkou u určeného leteckého lékaře.

Seznam těchto lékařů naleznete např. na webových stránkách LAA ČR, Úřadu pro civilní letectví nebo Aeroklubu ČR. Navzdory často rozšířeným fámám prohlídka neklade nijak zvlášť náročné požadavky na zdraví uchazeče a je zaměřena zejména na vaše srdce, zrak a sluch. Ceny se pohybují okolo 400 až 800 Kč i více, podle charakteru a rozsahu prohlídky. Po absolvování dostanete osvědčení o letecké zdravotní způsobilosti druhé třídy, kdy délka platnosti tohoto osvědčení závisí na vašem věku.

Po vyřízení zdravotní prohlídky vás hned čeká další „papírování". Výcvik by totiž měl být prováděn podle osnov Letecké amatérské asociace ČR, jejímž členem se můžete, ale nemusíte stát. Členství má však jisté výhody. Ve členství je mimo jiné zahrnuto pojištění na úraz při létání a s ním související činnosti a členský poplatek činí 800 Kč ročně, po každém uplynulém čtvrtletí roku je však vždy o padesát korun nižší, takže záleží, kdy výcvik zahajujete. LAA ještě nabízí možnost stát se členem svazu ultralehkého létání, což se vám může hodit zejména po absolvování výcviku, zdarma totiž dostanete 2 letecké mapy a databázi letišť. Tady je příspěvek 500 Kč ročně – členství ve svazu také není podmínkou pro zahájení výcviku.

Dejme tomu, že jste přeci jenom všechny formality vyřídili a můžete konečně začít s výcvikem.

Podle již výše zmíněných osnov LAA, byste měli probrat 21hodin teorie ještě předtím, než poprvé sednete do letadla.

V praxi to ale často vypadá tak, že vás instruktor nejdřív vezme na seznamovací let, abyste si potvrdili, že je tenhle typ letadel pro vás opravdu to pravé. Po té se teprve začne s teoretickou studií, kdy by vám instruktor měl vysvětlit, proč a co "drží" letadlo ve vzduchu, z čeho je aeroplán zkonstruován, na jakém principu funguje řízení, seznámí vás s předletovou prohlídkou letadla, bude se vám snažit do hlavy nacpat důležité úkony pro jednotlivé fáze letu…

Pak přejdete k leteckým a spojovacím předpisům a osvojíte si základy meteorologie a nakonec navigace. Všechny tyto znalosti si budete v průběhu výcviku neustále prohlubovat a instruktor by se k nim měl znovu a znovu vracet.

Úvodní teoretický výcvik někde zabere víkend, jinde dva až čtyři týdny, záleží na intenzitě kurzu, počtu účastníku a na vašem volném čase a i instruktora.

Dřív nebo později tu teorii ale překousnete a s bušícím srdcem (teda aspoň mně bušilo) si sednete s instruktorem do letadla a vzlétnete k plnění prvního letového úkolu.

Nejdřív vás instruktor praktickými ukázkami obeznámí s účinky kormidel, vztlakových klapek, předvede vám chování za pádové rychlosti a pak vám to půjčí a srdce vám radostí poskočí (alespoň mně poskočilo).  Zprvu se budete učit lítat jen tak rovně, tedy udržet letadlo v přímém letu tak, aby ani neklesalo nebo stoupalo a ani se nekymácelo ze strany na stranu. Za hodinu, což je minimum času, které byste tomu měli podle osnov věnovat, se naučíte udržet letadlo rovně, i když fouká z boku vítr anebo si s vámi hraje termika. Když už umíte lítat rovně, učíte se zatáčet – nejdřív aspoň hodinu děláte mírné zatáčky, pak zase hodinu ostré. Během nácviku zatáček se naučíte držet konstantní rychlost v zatáčce, uhlídat zrádnou kuličku, aby ve sklonoměru byla vždy tam, kde patří, tedy ve středu.

Ale i to se poddá a přijdou bájné okruhy.

Budete tolikrát lítat do kola kolem letiště, až si v hlavě vytvoříte virtuální mapu orientačních bodů, ve kterých se točí která zatáčka, důležité úkony budete křičet ze spaní a možná to s vámi bude ještě horší, než se naučíte správně startovat a přistávat a dělat dobré rozpočty. Podle osnov je na to minimálně 2hodiny 50minut, ale nejeden dobyvatel nebes se zapotil, aby to stihl v tomto časovém termínu.

Jakmile překonáte okruhy, jdete na skluzy, což je po okruzích příjemná změna.

Budete se učit opravovat rozpočet na přistání, "utrácet" výšku, zabraňovat pádům. Jednoho dne si poletíte okruh a instruktor vám ukáže, co se dělá, když vysadí motor. Od té doby se k vám bude chovat záludně a bez oznámení vám prostě bude zastavovat vrtuli a vy to budete muset vždy dotáhnout na letiště. Jakmile usoudí, že vás těmito kousky nudí, budete se učit vybírat vhodnou plochu pro nouzové přistání v terénu. Časem si dáte aspoň 3 přistání s bočním větrem a když už si říkáte, že jste skoro pilot, zakryjí vám přístroje a vy opět trošku tápáte a přemýšlíte, jestli s těmi klapkami neletíte trošku rychle nebo jestli už kulička nevypadla ze sklonoměru někam pryč.

Jestli i tohle zvládnete, blíží se veliký zlom ve vašem leteckém životě, zvláště jsou-li ultralighty vaše první získávaná kategorie. Dostali jste se totiž až k prvnímu sólu!

Než ale budete moci letět sami, musíte si na Českém telekomunikačním úřadu udělat zkoušku na získání alespoň Omezeného průkazu radiotelefonisty letecké pohyblivé služby (Více jsme psali v článku: ,,Jak se připravit na zkoušku k získání omezeného průkazu radiotelefonisty?"). Přijde vás to na čtyři stovky, průkaz platí pět let a budete – li alespoň jeden rok z těch pěti používat radiotelefonii, prodlouží se vám průkaz na základě žádosti, zkoušku už znovu dělat nebude třeba.

S průkazem radiotelefonisty a s mírnou nervozitou usedáte spolu s inspektoremna horké křeslo a pouštíte se na přezkušovací let před prvním sólem.

Jestli se vše povede a podaří se vám nenaštvat instruktora, tak se po přistání vyvalí z kabiny a vy poprvé stoupáte k nebi sami. Pak vás zase přezkouší, jestli to vážně umíte a od té chvíle létáte výcvik převážně sami. Zase budete potit okruhy, tentokráte s ale o něco lehčím letadlem a už s vámi nebude instruktor, aby to za vás podrovnal, když to nebude ono… Budete prakticky opakovat to, co jste předtím dělali s dozorem, či s pomocí, teď však poletíte sami.

Na samý závěr výcviku přijdou pro někoho vysněné, pro někoho proklínané navigační lety.

Nejdřív dvě stě pak sto kilometrů s mezipřistáním a instruktorem, pak 100km sólo s mezipřistáním. Budete muset zvládnout samostatně let naplánovat a provést.  Odlétáte – li úspěšně i tuto, poslední, část základního výcviku čeká vás už jen teoretická  a praktická zkouška a vysněný pilotní průkaz vás zanedlouho bude hřát v kapse. Teoretickou zkoušku můžete složit po prvním samostatném letu, praktickou na závěr výcviku, když už máte vše ostatní splněno.

Jestliže jste to zvládli, máte výcvik za sebou, je z vás pilot a můžete se radovat z nádher, které létání přináší a nalétáte – li alespoň padesát hodin, můžete se o své pocity dělit i s ostatními a brát je s sebou nahoru. Ale to už je na jiný článek…Tak tedy hodně štěstí…

 

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář