Dnes je 13. prosince 2018

7:53 16:00

Závod o Mars začíná!

16. 12. 2017

„Jen vztyčit vlajku na Měsíci nestačí, budeme létat na Mars, i dál,“ prohlásil americký prezident Donald Trump v pondělí 11. prosince. A rozproudil tím mnoho krve v žilách.

Prezident USA pronesl klíčová slova o dobývání Rudé planety přesně 45 let od chvíle, kdy se Čechoameričan Eugen Cernan, velitel poslední výpravy Apolla 17, jako poslední zástupce lidstva nadlouho rozloučil s Měsícem.

Trump před očima kamer a za přítomnosti představitelů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) i astronautů Edwina Aldrina (Apollo 11, druhý muž na Měsíci) a geologa Harrisona Schmitta (symbolicky člena poslední posádky z Apolla 17) podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má vést k zahájení „inovativního programu průzkumu vesmíru“ včetně návratu na Měsíc a zahájení meziplanetárních letů.


Donald Trump podepisuje Space Policy Directive 1

„Opět vyšleme naše astronauty na Měsíc a později i na Mars,“ vyhlásil americký prezident s tím, že hodlá Americe vrátit její velikost i ve vesmíru. „Na Měsíci se nespokojíme s vyvěšením americké vlajky, jak tomu bylo u projektu Apollo, nýbrž postavíme tam stálou základnu,“ konstatoval Trump.

Pilotovaný let na Mars „a dál“ načrtnul jako reálnou vizi a jistě tím potěšil nejen přítomné autority NASA, ale i přítomné dvě astronautky – americkou rekordmanku Peggy Whitsonovou (tři starty, celkem 666 dní na ISS) a Christinu Kochovou, která byla do oddílu astronautů přijata v rámci výběru z roku 2013 a má šanci se vydat přinejmenším na ten Měsíc. Ona a její mladí kolegové tak mohou opět snít velký americký sen inspirující budoucí generace k vůdčí úloze USA ve světovém kosmickém programu.

Ano, je to optimistická vize, která má ovšem jistá „ale“. Direktiva je direktiva. Ta bohužel neobsahuje žádné konkrétní termíny, jež by byly pro NASA závazné podobně jako Kennedyho výzva z roku 1961 k dosažení Měsíce do konce desetiletí. Navíc není jasné, nakolik dokáže Trumpova administrativa prosadit takové navýšení rozpočtu NASA, aby to odpovídalo ideji návratu na Měsíc včetně vybudování stálé základny, o letu k Marsu nemluvě. Za současného stavu, kdy NASA investuje do vývoje nové superrakety SLS a nové kosmické lodě Orion cca čtyři miliardy dolarů ročně, se Američani nevrátí na Měsíc dříve, než počátkem 30. let. To ale tam už mohou pobíhat Číňané (možná i ve spolupráci s Rusy).

Ona totiž NASA počítá s vysláním lodě Orion na dráhu okolo Měsíce až v roce 2019, ovšem bez posádky. O čtyři roky později by měl Orion dopravit čtyři astronauty k obhlídce Měsíce z jeho oběžné dráhy, což je ovšem poněkud úsměvné. Příští rok to totiž bude „pouhých“ 50 let od chvíle, kdy totéž jako první uskutečnilo Apollo 8 při svém Vánočním letu s posádkou Borman, Lovell a Anders. Ovšem Orionu zatím chybí přistávací modul původně zvaný Altair…

Zatím NASA počítá i s tím, že kolem roku 2025 vyšle na protáhlou dráhu okolo Měsíce orbitální stanici Deep Space Gateway (DSG), na které by mohli občas (!) pobývat čtyři astronauti, aby zkoumali Měsíc, či případně zajišťovali dopravu nákladů na jeho povrch. Později by se měla stát jakýmsi předmostím pro výsadky astronautů na lunární povrch. DSG by měla vzniknout podobně jako ISS v mezinárodní spolupráci. Zatím NASA na podzim podepsala předběžnou dohodu o spolupráci s Roskosmosem. Je ovšem otázkou, kde na všechny tyto projekty vzít.

Pokud by NASA měla do deseti let zachovat své prvenství ve vesmíru, musel by její rozpočet vzrůst přinejmenším dvojnásobně, tedy o prostředky určené na vývoj přistávacího modulu a dlouhodobě obyvatelných lunárních habitatů. Ostatně, i kdyby se to Trumpovi podařilo prosadit za vydatného lobbingu aerokosmických firem jako jsou Lockheed Martin či Boeing a udržel tuto linii i ve svém případném druhém volebním období (což je velmi důležité, neb např. prezident Obama po svém nástupu projekt Constellation včetně lodi Orion vytyčený prezidentem George W. Bushem v lednu 2004 téměř zlikvidoval), je možné, že vládní organizaci jako je NASA předhoní soukromníci.


Zatím vize: Muskova meziplanetární loď „Heart of Gold“ startuje z Marsu…

Ano, máme na mysli především Muskovu společnost SpaceX. Jeho upravený plán z letošního podzimu totiž zatím Měsíc vynechává, míří rovnou na Mars. První let k Rudé planetě plánuje SpaceX na rok 2022, má však jít jen o dva lety s materiálem potřebným pro první období pobytu prvních osadníků na Marsu. Čtyři mise, z toho dvě s lidskou posádkou, by měly následovat už dva roky poté, v roce 2024. V té době by se ovšem astronauti NASA podle současných plánů motali pouze kolem Měsíce…

Musk sází na zcela novou, vícenásobně použitelnou nosnou raketu BFR („Big Fucking Rocket“), která by měla být oproti původnímu plánu vysoká 106 metrů (dříve 122 m) o průměru 9 metrů a pouze s 31 motory Raptor oproti plánovaným 42 u loňské větší varianty. I tak by měla vynášet do kosmu náklad o hmotnosti 150 tun. Raptor využívá místo běžné směsi kerosinu a kyslíku (včetně Muskových Merlin 1D) jako palivo metan a tekutý kyslík a má tak mnohem vyšší tah, zatímco rozměrově je s Merlinem 1D srovnatelný.

Samotná dopravní kosmická loď, vybavená šesti Raptory, má mít podle aktuálního projektu délku 48 m a do jejích kabin by se mělo vejít až 120 lidí. Toto soulodí, jak připouští sám Elon Musk, by ovšem v případě potřeby mohlo sloužit i ke kolonizaci Měsíce.


Lockheedův „Mars Base Camp“

Otázkou zůstává, zda se přeci jen NASA a SpaceX neuráčí na tak obrovském úkolu, jako je návrat na Měsíc a kolonizace Marsu, spolupracovat. Nehovoříme totiž o nákladech na tyto plány, které by v případě realizace vyšly ne na desítky, ale stovky miliard dolarů.

A na svou příležitost čekají i další společnosti, jako jsou Blue Origin, ULA či Bigelow Aerospace. I známý kontraktor NASA, Lockheed Martin, plánuje už ve dvacátých létech zaútočit na Mars, byť zatím počítá jen s vybudováním stálé orbitální stanice „Mars Base Camp“, ze které by nejprve astronauti vysílali na marťanský povrch automaty. A později, snad, i pilotované mise.

Je ovšem otázkou, zda by se v té době po Rudé planetě už neprocházeli osadníci z pendlujících Muskových lodí…

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář