Dnes je 18. srpna 2019

5:55 20:15

Piloti vs. řepka aneb proč nesedat do žlutého

4. 6. 2019 3 příspěvky

Jakkoliv se u nás řepka olejka stala především politickým tématem, hustota jejího „zalesnění“ značné plochy polí přináší praktické problémy také pro nás, piloty. Proč?

Nehoda Cessny 152 u letňanského letiště minulé pondělí dopadla, jak dopadla. Pilot vyvázl „s odřeninami“ a snad bez vážnějších následků, přičemž letoun OK-KAL si po přistání nedobrovolně vyzkoušel, jaké je to udělat kotrmelec. A vcelku pochopitelně se ihned začalo diskutovat o tom, jak by nouzák dopadl, kdyby na místě činu nerostla řepka.

Shrňme si v krátkém článku, v čem tkví její hlavní nebezpečí pro naše letadla a co mimo jiné zaznělo v souvislosti s řepkou v diskusi vás, čtenářů.

Horší než řepka už jsou snad jen stromy

„Pole se vzrostlou řepkou je pro přistání sportovních letounů a UL letounů zcela nevhodné, protože specifické vlastnosti takového porostu způsobí, že po kontaktu letounu s ním se letoun prakticky vždy převrátí na záda,“ uvedl na dotaz naší redakce možná jeden z k tomu nejpovolanějších lidí – pan Josef Bejdák, vedoucí oddělení letových inspektorů Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN).

Pan Bejdák dále zdůraznil, že při přistání do řepky vždy dojde k nějakému poškození letadla, ale mnohem větší riziko představuje takové přistání pro pilota, resp. posádku letounu. Lehká poranění osob na palubě mohou v případě vzniku požáru přerůst až na ta s fatálními důsledky.

„Pro představu se stačí po poli se vzrostlou řepkou jen „projít“ a hned je patrné, co nás čeká při eventuálním přistání. Osobně jsem při šetření konkrétní letecké nehody hledal letoun na poli porostlém řepkou vysokou cca 180 cm,“ doplňuje vedoucí inspektorů ÚZPLN.

řepka olejka
Brukev řepka olejka

Bohužel, oněm specifickým vlastnostem rostliny z čeledi brukvovitých, zvané odborně brukev řepka olejka, o nichž hovoří pan Bejdák, dominuje jistá nepoddajnost vzrostlé části, na kterou jsou síly vyvinuté pohybem běžných lehkých letounů příliš malé.

A tak se s trochou nadsázky dá říct, že horším přírodním porostem pro přistání už jsou jen kmeny stromů. Jenže ty jsou na rozdíl od řepky alespoň v mapě…

Odkvetlou řepku nepoznáte

Jak rovněž pan Bejdák připomněl, při traťových letech prováděných s jednomotorovým letadlem je klíčové letět dostatečně vysoko nad terénem, aby byla šance pro výběr vhodné plochy pro nouzové přistání při vysazení pohonné jednotky.

V době, kdy se to na polích žlutí, je vedení trajektorie letu mimo rozsáhlé plochy s řepkou poměrně bezproblémové. Ale jak upozornili i někteří čtenáři, po odkvětu nastává problém. Jakkoliv je teoreticky možné najít drobné nuance v odstínech odkvetlé řepky a jiných plodin, s přihlédnutím k populární poučce, že „za letu je každý poloviční blbec“, se takové pole z výšky 150 metrů jeví prostě zeleně.

Jak upozornil například server iRozhlas.cz, podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu (za rok 2018) tvoří řepka 16,7 % veškerých osevních ploch v Česku, což není bezvýznamné číslo. Ztotožnit porost zvolené nouzové plochy s odkvetlou řepkou však obvykle můžeme až ve chvíli, když už je jakékoliv manévrování navíc zcela nežádoucí.

pole s řepkou
Když řepka kvete, je od ostatních plodin dobře rozeznatelná, ale po odkvětu se situace zhoršuje...

Řepka neřepka neboli když není na výběr…

Konkrétně nehoda Cessny OK-KAL se však netýkala traťového letu. Podle dosavadních informací svědků – a zde znovu zdůrazněme, že nejde o závěry vyšetřovatelů – šlo o vysazení motoru záhy po touch’n’go, či přinejmenším pokles jeho výkonu natolik, že se pilot rozhodl pro nouzové přistání.

V takové fázi letu je přistání do pole před sebe jediným vhodným řešením. V té souvislosti se v diskusi objevil názor, zdali by neměl být například zakázán výsev řepky v ose dráhy. Jiný diskutující tuto tezi rozšířil na celé okolí letiště.

Ať už patříte mezi přívržence či odpůrce regulací, v této situaci je jakákoliv domluva mezi vlastníkem/provozovatelem letiště a vlastníkem okolních pozemků z principu velice těžko představitelná. My piloti bychom totiž v okolí letišť preferovali plodiny, jejichž pěstování není aktuálně tak ekonomicky výhodné, jako je tomu právě u řepky olejky. A ne každého zemědělce obměkčí, že pěstováním obilí může zachránit pilotovi život.

A taky možná buďme rádi, že je v místě nehody v Letňanech alespoň ta řepka, a ne třeba budova nemocnice

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Řepka

5. 6. 2019 v 7:49 Radek

Neplatí to na 100% ale zelené pole, ve kterém nejsou vidět koleje od traktoru je porostlé něčím, do čeho je lepší nepřistávat (řepka, kukuřice...)...

Odpovědět

RE: Řepka

5. 6. 2019 v 9:39 Vasek

Na to dejte pozor. V repce, obzvlaste odkvetle (v te co je nahnedla a vypada jako zrala psenice, to bude asi tak za mesic), obvykle koleje od traktoru jsou..., Dokonce se mi vytrvalym nekolikaletym sledovanim tech stop zda, ze bych ji poznal od stop v obili, protoze byvaji bliz u sebe :) Ale doufam, ze to nikdy nebudu muset pouzit naostro...

Krome toho, videl jsem letadlo po pristani do kukurice, bylo vcelku OK, rozhodne neskoncilo na zadech. Kukurice a repka je OBROVSKY rozdil... Kdo neveri, opet doporucuju, na kole vjedte do kukurice, a pak do repky. Ne opacne, protoze na pokus s kukurici uz byste si netroufli :)

Odpovědět

plodiny

5. 6. 2019 v 23:35 jenyczech

To nás se v předpolí 25 s železnou pravidelností opakuje řepka a kukuřice ( že by se nám místní zemědělec snažil něco naznačit ? :) ) Bane, teď vážně - je potřeba zemědělce chápat, protože je to obživa nejistá a poměrně bídně placená a z těch technických plodin dostanou jakž takž rozumný peníz. Ale do řepky od vykvetení do sklizně je to fakt jak do suchýho zipu.

Odpovědět

Přidat komentář