Letecká doprava 2019: Boeing, konec obra i jedno šťastné přistání

04.02.2020

Další rok bohatý na události v letecké dopravě je za námi. Silně mu dominovalo de facto jediné téma, ale o to pečlivěji si připomeňme i další události a čísla roku 2019.

MAXimální neúspěch

Měl to být obrovský trhák, avšak místo následníka slavné legendy přišel obrovský nezdar a jeho tvůrci hazardují se jménem společnosti. Oním propadákem, který potkaly v loňském roce velké problémy, není nikdo jiný než proslulá „sedm-tři-sedmička“, respektive její čtvrtá generace nesoucí označení „MAX“. Právě ten měl být silnou zbraní v konkurenčním boji zejména s evropským modelem firmy Airbus A320neo.

Boeing 737 MAX 8 české společnost Smartwings
Boeing 737 MAX 8 české společnost Smartwings

Když došlo v říjnu 2018 k tragické nehodě Boeingu 737 MAX společnosti Lion Air, všichni doufali, že jde o další z řady nešťastných událostí, které ve výsledku povedou ke zlepšení bezpečnosti letecké dopravy jako celku. Avšak když o čtyři měsíce později havaroval tentýž typ renomovaného dopravce Etihopian Airlines, začala být situace krajně podezřelá. Africké aerolinky uzemnily svou flotilu MAXů ještě tentýž den.

Během následující krátké doby vyšetřovatelé odhalili značné podobnosti mezi oběma tragickými incidenty a letecké úřady jednotlivých zemích postupně přikročily k zákazům letů inkriminovaného typu. První tak učinil čínský regulátor 11. března, americký úřad FAA i evropská EASA jej následovaly poté a do 16. března vydaly příslušná opatření i další autority. Prakticky ze dne na den se tak necelé čtyři stovky MAXů ocitly na zemi.

Pro aerolinky začala dlouhá anabáze a na prahu letní sezony těžká doba. Změny letových řádů a zejména nutnost nahradit ztracené kapacity je stála nejen velké úsilí, ale zejména finance, které budou požadovat po americkém Boeingu. Nastalá situace postihla i českého dopravce Smartwings, v jehož flotile bylo v té době sedm MAXů, a některá česká regionální letiště. Ta musela hledat náhradu za zrušené charterové lety v letní sezoně.

Hlavním podezřelým se stal systém MCAS, software vyvinutým Boeingem pro „zlepšení manévrovacích schopností stroje“ – ve skutečnosti měl však uměle odstraňovat rozdíly v chování a pilotáži MAXů ve srovnání s předchozí generací v momentech, kdy to způsobovala jeho odlišná aerodynamika. Vyšetřování incidentů a snaha dostat letadla zpět do vzduchu však stále probíhá a prakticky co měsíc vyplave na povrch nějaký nově zjištěný neduh.

Uzemněné MAXy v továrně Boeingu v Seattlu
Uzemněné MAXy v továrně Boeingu v Seattlu

Někteří se okamžiku návratu letadel na oblohu obávají, jiní tvrdí, že po všech úpravách půjde o nejbezpečnější letadlo světa. Jak z celé situace vybruslí Boeing, snad ani v sídle společnosti neví. Vedle personálních změn, pozastavení výroby typu a vyšetřování ze strany úřadů budou jistě bolestivé i kompenzace dopravcům. První měřítko již nastavila společnost Turkish Airlines, která se za svých 24 odstavených MAXů dohodla na kompenzacích ve výši 5,1 miliardy korun.

Avšak obrovskou černou kaňku na pověsti legendární „sedm-tři-sedmičky“ již jen tak někdo neodstraní. Nemluvě o pocitech blízkých 346 obětí obou tragických pádů.

Nová letadla budou zřejmě ještě dlouho čekat na své zákazníky / Foto Seattletimes.com
Nová letadla budou zřejmě ještě dlouho čekat na své zákazníky / Foto Seattletimes.com

283 leteckých nehod

Nehledě na obě nehody Boeingu 737 MAX, z nichž právě ta druhá byla vůbec nejtragičtější havárií uplynulého roku, patřil rok 2019 z hlediska bezpečnosti letecké dopravy k těm nejlepším. Specializovaný server Aviation-safety.net uvádí, že došlo k celkem 20 nehodám s obětmi na životech. Těch bylo 283, což je sice více než v případě nejúspěšnějšího roku 2017 (44 obětí), ale zase méně než v roce 2018 (556). Ze zmíněných 20 nehod se pět přihodilo nákladním letadlům, zbytek připadlo na pasažérské stroje na pravidelných či nepravidelných letech.

Nehoda v Moskvě / Foto Themoscowtimes.com
Nehoda v Moskvě / Foto Themoscowtimes.com

K největšímu počtu tragických nehod došlo v Severní Americe (11) s 27 obětmi. Naopak žádná katastrofa civilního dopravního letadla se v roce 2019 neudála v Austrálii. Z opačného pohledu nejvíce obětí na životech zaznamenaly při třech nehodách v Africe, a to zejména díky zmiňované tragédii Ethiopan Airlines. Na evropském kontinentu jsme pak byly svědky také tří nehod s obětmi na životech, kterých bylo dohromady 48.

Nejtragičtějším a mediálně nejznámějším incidentem se bezesporu stala tragédie Suchoje Superjet společnosti Aeroflot. K té došlo na moskevském letišti Šeremetěvo 5. května, krátce po startu pravidelné linky do Murmansku. Ve vzletové zasáhl Suchoj blesk, díky čemuž došlo k technickým problémům a posádka se rozhodla pro návrat na výchozí letiště. Při pokusu o přistání pak vinou různých vlivů naneštěstí došlo k proražení palivové nádrže a vznícení zadní části letadla. Velký požár nakonec nepřežilo 41 osob na palubě, 37 lidem se podařilo stroj bezpečně opustit. Po nehodě se pozornost úřadů zaměřila zejména na chování posádky s předpokladem, že její chyby měly zřejmě tragické důsledky.

Tentýž Suchoj havaroval v Moskvě
Tentýž Suchoj havaroval v Moskvě

Čas od času však i v letectví dojde k „zázraku“. A proto bychom neměli zapomínat ani na událost, která se přihodila na letišti Žukovskij u Moskvy. Ta byla pro svou podobnost s incidentem na řece Hudson v roce 2009 pojmenována jako „Zázrak v kukuřičném poli“. 15. srpna 2019 byla posádka letu Ural Airlines do Simferopolu po průletu hejnem ptáků hned krátce po startu nucena vykonat nouzové přistání. A protože nikde nebylo vhodné místo, posadil kapitán Damir Yusupov svůj Airbus A321 s více než 200 lidmi na palubě do nedalekého kukuřičného pole. Podobně jako v případě amerického kapitána Chesleyho Sullenbergera, který přistál na newyorské řece Hudson, ani v Rusku nedošlo k obětem na životech. Navíc i z kapitána Yusupova a jeho posádky se po zásluze stali hrdinové.

Airbus A321 v kukuřičném poli / Xinhuanet.com
Airbus A321 v kukuřičném poli / Xinhuanet.com

Začátek konce „třistaosmdesátky“

14. února 2019 oznámili představitelé firmy Airbus, že rok 2021 bude posledním, kdy z výrobní linky sjede největší civilní dopravní letoun světa, Airbus A380. Necelých 14 let po prvním letu dvoupatrového obra pro až 853 cestujících. Letoun měl podobně jako dříve Boeing 747 změnit vnímání civilní dopravy, avšak až tak úplně se mu to nepodařilo. Podle všeho se celkový počet vyrobených „třistaosmdesátek“ zastaví na čísle 251, což je zhruba šestkrát méně, než bylo vyrobeno konkurenčního Jumba.

Velký, prostorný, luxusní, na druhou stranu drahý a v porovnání s jinými stroji v dnešní době neekonomický. To je hlavní výčet jeho kladů i záporů. A právě převaha slabých stránek zapříčinila, že pro Airbus nešlo o komerčně úspěšných projekt. Na každém kusu podle dostupných informací prodělával miliony dolarů. Neznamená to, že zmizí z nebe, letečtí nadšenci jej budou na světových letištích potkávat ještě minimálně dvacet let. A to zejména proto, že Emirates jich ve své flotile mají přes stovku a na další desítky čekají. I když i tato společnost byla nucena v důsledku oznámení ukončení výroby upravit svou objednávku na jiný typ evropského výrobce. Celý projekt nezachránily ani připravované varianty (náklad -F, prodloužené verze -200 a -900 či verze neo a plus) „třistaosmdesátky“, o které nikdo neprojevil vážný zájem.

Airbus A380 společnosti Emirates
Airbus A380 společnosti Emirates

Seriál krachů pokračoval 

Nekonečný seriál krachů leteckých společností pokračoval i v roce 2019. A je nutné podotknout, že leteckou scénu vloni opustil rekordní počet 23 aerolinek, přičemž řada dalších přerušila provoz a jejich odchod z letecké scény lze předpokládat. V mnoha případech se jedná či jednalo o velké hráče na poli letecké dopravy.

K mediálně nejpropíranějšímu krachu bezesporu patřil konec dopravce Thomas Cook Airlines UK v důsledku bankrotu mateřské cestovní kanceláře Thomas Cook. Nejstarší cestovní kancelář světa oznámila vstup do likvidace po 178 letech v závěru září 2019, přičemž tento krach se dotknul více než půl milionů zákazníků po celé Evropě. Jako reakci na situaci spustila britská vláda neobvyklou operaci Matterhorn, v jejímž rámci došlo k repatriaci zákazníků cestovní kanceláře zpět domů.

Na první stránky médií se dostal i bankrot islandských aerolinek WOW Air, slovinských Adria Airways, německé Germanie, britských Flybmi či řeckých Astra Airlines.

Airbus A330 zkrachovalých WOW Air
Airbus A330 zkrachovalých WOW Air

Na druhou stranu, každá mince má dvě strany a přes řadu krachů, bylo ohlášeno mnoho nových projektů. Například v Kazachstánu vznikl, jako dceřiná společnost Air Astana, první tamní low-cost FlyArystan, který si podle posledních informací v regionu vede velmi dobře. V bosenském Sarajevu zahájila provoz společnost FlyBosnia a v Japonsku nízkonákladový dopravce Zipair patřící Japan Air Lines.

Stále častěji přicházejí také informace o smělých plánech ambiciózní tchajwanské společností Starlux. Také ve Spojených státech se mohou těšit minimálně na dvě nové letecké společnosti, jejichž vznik byl ohlášen v loňském roce.

A mnoho dalších zajímavostí

Vedle výše uvedených mediálně propíraných událostí 2019 došlo i k řadě situací, které si takovou pozornost médií nevysloužily anebo bychom na ně jednoduše neměli zapomenout. Proto jich závěrem zmíním ještě několik alespoň v krátkosti.

Hned zkraje roku, 3. ledna, opustil svět legendární průkopník levného létání Herbert D. Kelleher, spoluzakladatel společnosti Southwest Airlines, dnes největší nízkonákladové společnosti světa. O deset dní později vykonal svůj poslední let s cestujícími známý třímotorový Boeing 727. 20. května továrnu Airbusu opustil 12tisící vyrobený stroj evropského producenta a pár dní poté, 29. května, stejná firma oslavila kulaté jubileum – 50 let na trhu.

Průkopník levných letů pan Herb Kelleher / Foto Southwest.com
Průkopník levných letů pan Herb Kelleher / Foto Southwest.com

A co nám přinese rok 2020, naznačil už jeho první měsíc. Jistě řadu zajímavých událostí, kterou byl například první let Boeingu 777X, anebo rozřešení otázky ohledně Boeingů 737 MAX. Nicméně je nutné se připravit znovu i na tragické incidenty. K jednomu, který se jistě zapíše černým písmem do historie letecké dopravy, již došlo v Íránu.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář