Tisíc lodí pro Mars

27.09.2020 2 542 přečtení

Vizionář a majitel společnosti SpaceX Elon Musk představil koncem srpna v rámci virtuálního summitu Humans to Mars podrobněji svou představu kolonizace Rudé planety.

„Myslím, že cesta na Mars není základním problémem… Základním problémem je vybudování základny, města na Marsu, které bude soběstačné. Chci zdůraznit, že je to velmi těžká, nebezpečná a obtížná věc. Nic pro slabé povahy. Máte slušnou šanci, že zemřete… ale pokud to vyjde, bude to skvělé...“

Elon Musk v pondělí 31. srpna během virtuálního summitu Humans to Mars

Na pobřeží Texasu, kousek od mexických hranic u městečka (dříve vesnice) Boca Chica, 32 km jižně od města Brownsville, roste z nerezových plátů svařovaný trup první meziplanetární lodi, prototyp Starship Mk-3. Neroste jen tak z trávy, ale zhmotňuje ideu vizionáře Elona Muska, který zde buduje první privátní kosmodrom světa. Něco identického se už tyčí u pobřeží Floridy, u městečka Cocoa, pouze pod názvem Mk-4.

Na každé této lokalitě pak má být sestrojena alespoň jedna nosná raketa Super Heavy. Ano, vícenásobně použitelná super těžká raketa, nosností přesahující zatím vše, co do kosmu startovalo, včetně Muskova Falconu Heavy a legendárního Saturnu 5, co dopravil astronauty na Měsíc. Ostatně to samé je nutné říci i o samotné meziplanetární lodi Starship, která má sloužit k dopravě lidí a nákladů mezi Zemí a Marsem už za pár let.

Elon Musk konstatoval, že SpaceX hodlá vyrábět exempláře Starship i nosné rakety Super Heavy na Floridě i v Texasu co nejrychleji to půjde. Bude to potřeba, pokud se má naplnit jeho vize osídlení Rudé planety počínaje rokem 2024.

Prototyp Starship v Boca Chica
Prototyp Starship v Boca Chica / Foto SpaceX
Cocoa zatím zve lidi jen na své pláže
Cocoa zatím zve lidi jen na své pláže / Foto Wikipedia

Jistě, vypadá to pořád ještě neuvěřitelně, ale Musk skutečně chce vypravit první „Marťany“ na cestu už v roce 2024! (To se NASA teprve bude chystat k „návratu“ na Měsíc…)

Domnívá se totiž, že lidstvo by mělo využít možnosti, kterou má a stát se meziplanetárním druhem.

„Vždyť i kolonie na Marsu by jednou mohla být přínosná i pro samotnou Zemi,“ říká tento naturalizovaný Američan a má k tomu i pádné důvody. Kolonizaci Marsu vidí především jako šanci zachránit pozemskou civilizaci v případě nějaké globální katastrofy – což může být dopad velkého asteroidu nebo komety, či pandemie daleko horší než jakýsi covid-19, a nedej Bože – pokud lidem náhodou rupne v hlavě – termonukleární válka.

Nemylte se, Musk se nemíní stát jakýmsi bájným Spasitelem, on prostě uvažuje jinak než politici či jiní businessmani a než většina lidí kolem nás. Podobně jako jeden z nejznámějších vědeckých velikánů poslední doby, britský teoretický fyzik a nositel Nobelovy ceny Stephen Hawking, věří, že lidstvo musí expandovat do vesmíru, pokud chce zachovat svoji existenci. A hlavně, snaží se pro to něco dělat.

Jistě, vládní americká agentura NASA také hovoří o letu na Mars někdy kolem roku 2030, ale paradoxně by se mohlo stát, že by tam astronauty z lodi Orion vítali Muskovi průkopníci. Tedy, pokud by to šlo vše podle vizionáře ze SpaceX.

Loď nejen pro Mars

Musk se skrze svou soukromou firmu SpaceX snaží dosáhnout cíle, kde zatím neuspěly renomované státní agentury typu americké NASA, evropské ESA či čínské CNSA – o dnešním Rusku ani nemluvě –, tedy agentury, které hospodaří s rozpočty v řádech miliard amerických dolarů. Po celá desetiletí od počátku kosmických letů to vypadalo, že cesta člověka na Mars je pouhým snem, o jehož realizaci se pokusí některá z budoucích generací. Sice se už v 70. a 80. letech alespoň teoreticky expedice na Rudou planetu plánovaly, ale o kolonizaci nebylo ani řeči. Termíny se postupně odsouvaly až na 50. léta našeho století, dumalo se nad tím, že bude potřeba atomový motor, jistí vědci varovali a varují před kosmickým zářením, které může pasažéry takového planetoletu značně postihnout, ne-li zabít atd. atd. SpaceX však dokazuje, že naplnění tohoto snu můžeme čekat mnohem dříve.

Její Starship, loď pro stovku pasažérů (zatím o průměru devět metrů), pokrytá tenkými pláty nerez oceli a poháněná zcela unikátními motory Raptor na směs zkapalnělého kyslíku a metanu o tzv. suché hmotnosti (bez paliva) 100 tun, by měla vzlétnout na oběžnou dráhu kolem Země (zatím bez posádky) už v příštím roce! Vynášet by ji měla superraketa zvaná příznačně Super Heavy vysoká cca 70 metrů, jejíž motory, cca 28 raptorů, o celkovém tahu asi 75 MN vytáhnou na orbitu 150 tun. Raketa Super Heavy vlastně tvoří první stupeň obřího soulodí se Starship (SHS), které má mít podle aktuálních informací výšku 118 metrů. Tedy bude o nějakých osm metrů vyšší, než legendární Saturn V (110 metrů).

Po vynesení Starshipu na přechodovou oběžnou dráhu by motoricky opět přistála na kosmodromu, kde by měla po dotankování znovu startovat výhledově i několikrát denně! Jde opět o ucelený, vícenásobné použitelný dopravní systém, který zatím nemá v kosmonautice obdoby. Systém, navržený pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars – ale i na jiná tělesa ve sluneční soustavě.

Starship startuje na raketě Super Heavy
Zatím fikce, za rok realita? – Starship
startuje na raketě Super Heavy
Foto Wikipedie

Časová osa letů lodí Starship, znovu potvrzená Elonem Muskem 31. srpna, tedy předpokládá první zkušební let během příštího roku. K tomu by měla být použita Starship Mk-3, vynesená už nosičem Super Heavy. Pokud bude let a návrat úspěšný, měl by v roce 2022 (23?) následovat oblet Měsíce s posádkou až osmi pasažérů, které s sebou vezme na výlet japonský multimilionář Júsaku Maezawa.  Maezawa je milovník umění, a tak se chce o tento unikátní vesmírný zážitek podělit s dalšími umělci z celého světa, kteří mohou kolem Měsíce letět s ním (malíř, fotograf či filmař atd.). Doufá, že umělecká díla, jejichž vytvoření tato cesta inspiruje, „přispějí ke světovému míru a probudí snílka v každém z nás…“

Maezawa tento umělecký projekt nazývá DearMoon (Drahý Měsíc). Výpravu kolem Měsíce mají pilotovat dva profesionální astronauti a účastnit se má i zatím neupřesněný počet lidí ze SpaceX. Takový oblet našeho souputníka by ovšem mohl být i pořádným šťouchancem do prestiže NASA, která oblet Měsíce plánuje v rámci programu Artemis mezi roky 2022 a 2023 s tím, že by se astronauti (v čele s astronautkou!) na Luně vylodili až v roce 2024.

Jdi na Mars, mladý muži!

Júsaku Maezawa a Elon Musk
Júsaku Maezawa a Elon Musk
Foto SpaceX

Ovšem pozor! V témže roce 2022 by měly k Marsu odletět první nákladní (robotické) mise Starship s nezbytnými prostředky pro vybudování základních obydlí pro budoucí kolonisty a v roce, na který NASA slavnostně ohlašuje návrat na Měsíc, tj. 2024, by se měly první Starshipy vydat k Marsu s prvními kolonisty. Každá z lodí o délce cca 50 m má pojmout až 120 lidí. Na každého pasažéra by mělo připadnout až 10 metrů krychlových obytného prostoru. Hlavním účelem této mise by bylo zprovoznění zařízení na výrobu pohonných hmot, které vyvíjí SpaceX, a také vybudování malé základny, kterou by bylo možné v budoucnu rozšířit.

Expediční lodě mají na Marsu získávat metan i kyslík pro doplnění nádrží na zpáteční cestu k Zemi z místních zdrojů. Proto budou muset první kolonisté mimo svého základního obydlí rychle vybudovat výrobnu tohoto paliva. Technologii by měla nést hned první expediční loď. Jako zdroj by měly sloužit velké zásoby oxidu uhličitého z atmosféry a vody z podpovrchového ledu. Suroviny mají být zpracovány pomocí elektrolýzy a tzv. Sebatierovým procesem, čehož výsledkem bude molekulární kyslík (O2) a metan (CH4), který bude pro snadnější skladování zkapalněn.

Cena letenky na Mars pro běžné lidi se podle Muska bude odvíjet především od počtu cestujících, ale věří, že cena za přestěhování na Mars (zpáteční let je zdarma??) jednoho dne klesne pod 500 tisíc dolarů (11,5 milionu korun) a možná i pod 100 tisíc dolarů (2,3 milionu korun). To je podle něj dost nízká částka na to, aby lidé ve vyspělých zemích mohli prodat svůj majetek na Zemi a zamířit na nová území jiné planety, tak jako kdysi evropští kolonisté osidlovali neznámé kraje objeveného kontinentu, zvaného Amerika. A někdejší slogan Ameriky druhé poloviny 19. století „Jdi na Západ, mladý muži“ se může adaptovat na optimistické „Jdi na Mars, mladý muži!“

Zárodek kolonie pozemšťanů na Rudé planetě
Tak by mohl vypadat zárodek kolonie pozemšťanů na Rudé planetě / Foto SpaceX

Ovšem sám Elon Musk odhaduje, že bude trvat alespoň deset startovních cyklů, než bude základna soběstačná, tedy nejdříve v roce 2050, kdy by měla marsovská kolonie čítat kolem milionu obyvatel. Jde ale o to, aby první výsadek kolonistů vůbec přežil prvotní fázi budování kolonie. Pochopitelně, že se Musk jistí a říká, že tyto termíny jsou orientační. Uvidíme za dva roky…

Jako ze sci-fi pak zní odvážné plány na výrobu tisícovky lodí Starship v objektech SpaceX pro kyvadlovou dopravu mezi Zemí a Marsem za pouhou dekádu! To si totiž ani největší fantastové zatím nedokázali představit. Spočtěte si to: to je 100 kosmických lodí ročně! Starshipy by podle zveřejněné časové osy měly během desetiletí létat mezi Zemí na Marsem třikrát denně! Ostatně příští generace Starship by mohla mít průměr 18 metrů, tedy dvakrát více než má současná podoba, a uvezla by větší počet odvážlivců.

2050: Sídliště na Marsu
2050: Sídliště na Marsu / Foto SpaceX

Pro to, aby se na Marsu vytvořila pozemská kolonie, která má šanci na přežití, je nutné zabezpečit životní podmínky nejméně pro tisíc – až deset tisíc lidí. Pokud by existovala naznačená nepřetržitá dopravní linka, bylo by to reálné. A tisícovka planetoletů Starship by tam během devíti let dopravila kýžený milion kolonistů.

A jak řekl onen chlapík jménem Elon Musk, není to „...nic pro slabé povahy. Máte slušnou šanci, že zemřete… Ale pokud to vyjde, bude to skvělé...!“

Ano, Pokud to vyjde, otevře se okno na cestě k meziplanetární lidské civilizaci.

P. S. Jestli by se vám Mars nezamlouval či máte opravdu dobrodružnou povahu, ještě chvíli vyčkejte. V itineráři společnosti SpaceX se totiž nachází i další místa ve sluneční soustavě, která jsou hodna lidského osídlení. Ano, jde o Jupiterův měsíc Europa či Saturnův Enceladus…

Vize: Starship na Jupiterově měsíci Europa
Vize: Starship na Jupiterově měsíci Europa / Foto SpaceX

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář