Symbolické je na tomto letu Crew Dragonu nejen to, že jde o první plnohodnotnou misi kosmického plavidla vlastněného soukromou společností, když astronauti NASA Shannon Walkerová, Victor Glover a Michael Hopkins a jejich japonský kolega Soiči Noguči doplní trojici Kate Rubinsová, Sergej Ryžikov a Sergej Kuděm-Svěrčkov, kteří od poloviny října tvoří na ISS Expedici 64. Zajímavé je zejména to, že stá pilotovaná dopravní loď dorazila k ISS pár dní po 20. výročí počátku trvalého osídlení tohoto zatím největšího kosmického příbytku, který se lidstvu podařilo vybudovat na oběžné dráze kolem Země. Od doby startu Expedice 1 (2. listopadu 2000) ji k výročnímu dni navštívilo už 241 lidí z 19 států světa. Od letošního 17. listopadu to už tedy je 245 astronautů a kosmonautů, kteří udržují nepřetržitý provoz tohoto kolosu o hmotnosti cca 420 tun.
Shannon Walkerová, Victor Glover (první Afro-Američan na dlouhodobé expedici), Michael Hopkins a Soiči Noguči stráví na stanici minimálně pět měsíců – do dubna příštího roku – a díky celkovému počtu sedmi osob se má produktivita práce zvednout až o 70 %. Posádka totiž bude mít více času na vědecké experimenty, když se nemusí dlouhé hodiny věnovat údržbě. Je to dobré zejména proto, že náklady na pobyt jediného člena posádky dosahují ročně milionových částek – lidé potřebují jíst, mýt se, vyměšovat, dýchat čerstvý vzduch, a byť recyklační technologie vydatně pomáhají náklady snižovat, nákladní lodě pravidelně vše potřebné doplňují.
K ISS vzlétlo celkem 132 náklaďáků – 81x Progress, 20x Dragon, 15x Cygnus, 9x HTV, 5x ATV, 2x Proton-K. Pravda, uvnitř i vně stanice se realizovalo na 3 000 experimentů, do kterých se zapojily vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. I tak byla efektivita práce lidí na ISS vzhledem k nákladům poměrně malá.
Čtveřice, která právě nyní doplnila Expedici 64, tak předznamenává možnost práce vícečlenných posádek, než bylo dosavadní obvyklé maximum šest lidí. Nové americké kosmické lodě, jako je Muskův Crew Dragon či Starliner od Boeingu (ostrý start snad v první polovině příštího roku) jsou, stejně jako vyvíjená ruská Federace, loděmi sedmimístnými, tedy dokáží vzít na palubu tolik lidí, jako kdysi raketoplány NASA. Ovšem chybička se vloudila – na ISS je místa pro spaní nějak málo – a tak velitel Resilience Michael Hopkins bude přespávat v její prostorné kabině. NASA však hodlá americkou „ložnici“ dovybavit dalším spacím koutem, ale s vyšším počtem astronautů se zatím nepočítá...
Každopádně lze konstatovat, že prvním regulérním expedičním letem americké kosmické lodě po devíti letech od ukončení provozu raketoplánů se NASA navrací plnohodnotně do pilotované kosmonautiky a přestává být závislá na ruských Sojuzech, kde v poslední době platila za jedno křeslo v lodi až 90 milionů dolarů. SpaceX si účtuje kolem 55 milionů, Boeing se blíží ruským cenám.
Není ale bez zajímavosti, že někteří Američani budou nadále startovat z Bajkonuru. Ovšem bude to jakýsi barterový obchod – Rusové, zdá se, zase usednou i v amerických kosmických lodích.
Existence ISS se totiž bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce neobejde.
