Rojení u Marsu

24.02.2021 1 příspěvek

„Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli,“ objevilo se pár minut po dosednutí další americké sondy na povrch Rudé planety na jejím twitterovém účtu.

NASA se povedl další husarský kousek, už počtvrté posadit na povrch jiné planety průzkumné vozítko. Tentokráte na dno kráteru Jezero, o kterém se předpokládá, že bylo kdysi opravdu plné vody. A to jsme vše jsme mohli 18. února sledovat dokonce v přímém přenosu. Mimochodem, jen 40 % dosavadních misí pokoušejících se o přistání na Marsu bylo úspěšných.

Mise Marws 2020: Rover Perseverance s vrtulníčkem Ingenuity / Zdroj: NASA
Mise Marws 2020: Rover Perseverance s vrtulníčkem Ingenuity / Zdroj: NASA

Tedy - na robota Perseverance (Vytrvalost) se výraz „vozítko“ už jaksi nehodí - svými rozměry spíše odpovídá osobnímu automobilu střední třídy, byť jeho hmotnost jen o 50 kg přesahuje jednu tunu. Navazuje na úspěšnou misi Mars Science Laboratory, tedy roveru Curiosity z roku 2012.

Jistě, na první pohled si jsou obě vozítka podobná, ale Perseverance má nejen robusnější konstrukci včetně větších kol, ale je bohatěji vybavená špičkovými vědeckými přístroji, zaměřenými především na hledání možného, byť třeba prehistorického, života. Např. její robotické rameno je dlouhé 2,1 m a na jeho konci je vrtná souprava Bit Carousel se sedmi vrtáky pro odebírání vzorků půdy. Ty pak budou uloženy do zvláštních kovových tub, které si za pár let (2029-31?) vyzvedne jiná sonda - Mars Sample Return (MSR), s jejímž startem se počítá až v roce 2026. (Varianty projektu MSR se zvažují od roku 1993, v roce 2005 se objevují jako datum startu léta 2022-24, ale po odstoupení NASA od projektu byla mise 2012 zrušena. Projekt byl oživen díky evropským zemím ESA, které do něj už hodně investovaly, v roce 2018...)

Sonda Mars 2020 při pozemních testech / Zdroj: NASA
Sonda Mars 2020 při pozemních testech / Zdroj: NASA

Roboti místo člověka

Na konci robotického ramene se nachází i zařízení SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals). To bude pomocí ultrafialového laseru analyzovat drobná zrnka písku či prachu. Při této činnosti bude Sherlockovi asistovat (to je náhoda!) kamera jménem WATSON, která umí vyhotovit detailní snímky textur jednotlivých kamínků a snad dokáže zmapovat i přítomnost minerálů či organických molekul, představujících základní kameny života pozemského typu. Není bez zajímavosti, že díky tomuto souboru přístrojů budou mít vědci šanci přizpůsobit skafandry budoucích astronautů podmínkám Marsu.

Perseverance také disponuje celkem 23 kamerami, což je zatím nejvyšší počet „očí“ kterými byly doposud marsrovery vybaveny. Např. dvojice kamer Mastcam-Z, které jsou umístněny na onom stožáru ve výši dvou metrů mohou zoomovat objektivy na stejnou úroveň a díky tomu pořizovat stereosnímky, ze kterých se pak vyrobí 3D zobrazení daného objektu.

Naprostou novinkou pak je malý, dvourotorový vrtulníček Ingenuity, který sice nemá vědecké přístroje, ale má ověřit možnost použití větších strojů při práci astronautů. Aby mohl v řídké atosféře Marsu vzlétnout, musí se jeho vrtule z uhlíkových kompozitů točit rychlostí až 2 400 otáček za minutu. Slušný fofr... Ukazuje se, že technici v NASA mají za sebou i dobré vizionáře. V expedici Mars 2020 tak není nic zbytečného.

Arabská sonda Al-Amal / Zdroj: UAE Space Agency
Arabská sonda Al-Amal / Zdroj: UAE Space Agency

Do třetice všeho dobrého

Perseverance přistávala přímo z chodu, tedy bez pobytu na oběžné dráze, odkud její sestup sledovala už dlouholetá družice NASA Mars Reconnaissance Orbiter, která obíhá kolem Marsu od března 2006 (!). V uplynulých dnech to ale byl už třetí objekt vyrobený lidskou rukou, který dorazil k Rudé planetě. Dva z nich ovšem zůstaly na orbitě.

Jako první dorazila k Marsu v úterý 9. února sonda Al-Amal (Naděje) nováčka v meziplanetárním prostru, Spojených arabských emirátů. Do kosmu ji vynesla japonská raketa H-IIA už v červenci 2020, tedy ve stejném startovacím okně, jako startovaly další dvě sondy, Americká a - čínská.

Zatímco poměrně jednoduchá „Naděje“ o startovní hmotnosti 1 350 kg má z oběžné dráhy provádět výzkum marsovské atmosféry a sledovat sezónní klimatické změny na povrchu, pětitunová čínská sonda Tchien-wen 1, která dorazila k Marsu den po arabské, sice na orbitě zakotvila také, ovšem s tím, že její výsadkový modul dopraví na povrch také marsrover. Ten se od mateřského orbiteru ale odpojí až v květnu a bude provádět výzkum na severní polokouli v oblasti Utopia Planitia. Rover má rozměry 2 x 1,65 x 0,8 metru a hmotnost 240 kg, což je o dost méně než americká Perseverance, ale více ve srovnání s „Nefritovým králíkem II“, kterého Čína posadila na odvrácenou stranu Měsíce v roce 2019 (140 kg).  Na planetě má pracovat cca 90 dní.

Čínská sonda Tchien-wen 1 / Zdroj: CNSA
Čínská sonda Tchien-wen 1 / Zdroj: CNSA

Na jeho palubě je šest přístrojů - včetně laserem indukovaného rozpadového spektroskopického analyzátoru pro detekci povrchových prvků, minerálů a typů hornin.

Kromě kamer se středním rozlišením má i menší meteorologickou stanici a také radar, který se dostane do hloubky až 100 metrů. Bude tak umět zkoumat i hluboké podpovrchové vrstvy. Pokud se čínský výsadek podaří, stane se Čína teprve druhou zemí světa, která dopravila na Mars průzkumné robotické vozidlo.

Čínské ambice jsou ovšem ještě větší - do roku 2030 hodlá mj. dopravit na Zemi i vzorky marsovské půdy. Což by paradoxně mohlo být i dříve, než to dokáže tak dlouho odkládaný projekt Mars Sample Return...

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Rovery

01.03.2021 v 9:25 Radek

Je to už pátý americký rover (Sojourner o 11,5 kg z roku 1997 byl první), Spirit, Opportunity a Curiosity). Čínský pokrok by měl znamenat urychlení Mars Sample Return, snad jim to vyjde.

Odpovědět

Přidat komentář