Rusko s Čínou na Měsíc

17.03.2021 9 příspěvků

Rusko a Čína plánují vybudovat společnou vědeckou stanici na Měsíci. Tuto informaci zveřejnila ruská a čínská média 9. března po podpisu memoranda o těsné spolupráci obou zemí při plánování, projektování, rozpracování a uskutečnění tohoto projektu. Bum! Zaznělo to jako rána z děla?

Pro nezasvěcené možná. O možnosti širší spolupráce Ruska s Čínou v kosmu, jmenovitě při lunární expedici a vybudování stálé stanice na měsíčním povrchu či na tzv. cislunární dráze se už delší dobu šuškalo. Není divu. Zatímco ruská kosmonautika od rozpadu SSSR kulhá na obě nohy, zejména pro nedostatek financí na nové projekty, čínská se zejména v posledních letech rozvíjí ne sice závratným, ale stabilním tempem, kdy každý krok v zásadě znamená kvalitativní posun.

Čína je totiž jedinou kosmickou mocností, která má stabilní koncepci i dlouholetý plán, v zásadě nepodléhající větším výkyvům v čase. I když jsme loni neviděli ve vesmíru žádného čínského tchajkonauta a orbitální stanice Nebeský palác II zůstala osiřelá, lze letos očekávat docela slušný ohňostroj z čínských kosmodromů, především ze čtvrtého, nejnovějšího, Wen-čchang (Wenchang Satellite Launch Center). 

CMSA (Čínská kosmická agentura) totiž plánuje v letošním roce vypustit základní modul své modulární orbitální stanice Tchien-kung 3, pojmenovaný Tchien-che (Harmonie nebes). Stanice má mít tvar písmene T a bude se skládat ze tří laboratorních modulů, odvozených od ruských Saljutů. A tady se vracíme k rusko-čínské spolupráci ve vesmíru lehkým obloukem: podobně jako v případě kosmické lodě Šen-čou prodalo Rusko v 90. letech Číňanům licence na chruničevské moduly a předloni dokonce poskytlo i svoji technologii pro kryogenní motory nových čínských raket na „netoxická“ paliva (např. kyslík/kerosen/vodík), které pohání novou, nejsilnější čínskou raketu Long March 5. Navíc se nějak pozapomnělo, že Rusko ve svém Hvězdném městečku vycvičilo první čínské astronauty-instruktory. Takže by bylo na čem stavět. 

Čínská orbitální stanice Tchien-kung 3 se začne stavět během pár měsícům tohoto roku / Zdroj: CMSA
Čínská orbitální stanice Tchien-kung 3 se začne stavět během pár měsícům tohoto roku / Zdroj: CMSA

Navíc lze v posledních měsících zaznamenat zvýšený čínský zájem o Měsíc, když její sonda Čchang’e-4 jako první umělé těleso v historii kosmonautiky přistálo v lednu 2020 na odvrácené straně Měsíce. V polovině loňského prosince pak dopravila sonda Čchang-e 5 – světe div se – po 44 letech (!) další vzorky lunárního gruntu na Zemi. Aby toho nebylo málo, startovala pětitunová meziplanetární sonda Tchien-wen-1, která letos v únoru dosáhla oběžné dráhy Marsu a v květnu by měla vysadit na jeho povrchu malý marsrover (240 kg).

Rusko mezitím zřejmě definitivně vypadlo ze hry o účast na americko-evropském (mezinárodním) projektu cislunární stanice Gateway, která by měla být po roce 2024 jednak jakýmsi přestupním můstkem pro pilotované výsadkové moduly – zpočátku amerických astronautů – pro lety na měsíční povrch a perspektivně budování lunární výzkumné základny v rámci projektu Artemis. Pravda, NASA, která je spolu s Roskosmosem hlavním garantem výstavby a provozování Mezinárodní kosmické stanice (ISS) Rusku nabídla účast na Gateway, což by mu umožnilo neztratit kontakt s přední linií kosmického výzkumu. Původně se jednalo o připojení ruského modulu s přechodovou komorou pro výstupy kosmonautů do volného prostoru, ovšem postupně se z toho stala marginální záležitost. Teoreticky by sice mohlo Rusko získat výměnou za dodání už citované přechodové komory a zvažované záchranné lodě možnost vyslat na Gateway svého kosmonauta, který by se ale dostal na měsíční povrch až po evropských, kanadských a možná i japonských astronautech. To by znamenalo přiznání faktu, že Rusko už nemůže s NASA spolupracovat jako rovný s rovným. A to nejen šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin tvrdě omítá. 

Po ukončení prací na ISS v letech 2025–2028 (?) by tak Rusko nemělo ve vesmíru žádné kosmické pracoviště a zvažuje se sestrojení tzv. národní orbitální stanice, jejímž základem by měl být osamostatnělý ruský segment ISS. Kolem tohoto záchranného námětu se vedou v ruském tisku až zuřivé diskuse. Do těchto diskusí pak zapadá i možnost spolupráce na kosmických, tj. i na lunárních projektech s Čínou, kterou kdysi před léty Američani odmítli vzít do party budující ISS. 

Animace ruského segmentu ISS už s „visící“ chystaným modulem  Nauka / Zdroj: Wikipedia
Animace ruského segmentu ISS už s „visící“ chystaným modulem  Nauka / Zdroj: Wikipedia

Od úvah, že by Rusko nabídlo výměnné pobyty na družicových stanicích po společné využití cislunární stanice v podobě jednoho upraveného modulu a´la Saljut, až po možnost, že by pak a tchajkoauti svezli Rusa na Měsíc, se, jak se zdá, přechází k činům.  

Dnešní Čína má nejen koncepci, technologie, ale hlavně peníze. Rusko může nabídnout především své zkušenosti s dlouhodobými kosmickými lety a některé technologie, zejména ty zabezpečující životní podmínky lidem v kosmu. „Memorandum o spolupráci“ mezi oběma vládami je nejnovější známkou toho, že Rusko vidí svou budoucnost ve vesmíru ve spolupráci primárně s čínskou CMSA, nikoli s NASA, i když se účasti na Gateway oficiálně nikdy nezřeklo. Ostatně „memorandum“ ještě není dohoda!

Vize čínské lunární základny / Zdroj: CMSA
Vize čínské lunární základny / Zdroj: CMSA

Nicméně je jasné, že program, který nastínili při podpisu memoranda šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin a šéf CNSA Čang Kche-ťien, má být protiváhou americkému programu návratu na Měsíc Artemis. Podrobnosti o tom, jak bude vypadat čínsko-ruská lunární stanice, jsou zatím v současné době nejasné. Má se ale jednat o „komplex experimentálních výzkumných zařízení umístěných na povrchu, nebo na měsíční oběžné dráze“, které by usnadnily „širokou škálu výzkumných úkolů, a to jak při pilotovaných letech či pomocí automatů“.

A z ruské strany je to také vztyčený prostředníček vůči USA jako upozornění, že se ruská kosmonautika, byť 60 let po startu Gagarina řádně zchudlá, nedá zcela odstrčit od ambicí postupné kolonizace Měsíce.

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Ruská snaha

21.03.2021 v 11:55 Radek

Rusko prostě není ochotné dávat tolik peněz na kosmonautiku, aby mohlo mít vlastní smysluplný program. Pro USA je to jen potvrzení zoufalého ruského stavu, protože není schopné hrát rovnocennou roli ani s ESA nebo Japonci.

Pokud budou s Čínou navzájem sdílet technologie, sondy, využívání vědeckých přístrojů a spolupráci na robotických misí, vydělají na tom oba. Hrozí ale, že Čína získá zadarmo ten malý zbytek technologií a know-how, který ještě Rusku zbyl a rusové za to budou mít drobky od stolu, draze zaplacené.

Odpovědět

Nevím zda si autor a Radek všiml,

26.03.2021 v 20:04 Petr

že od 8.července 2011, poté co NASA ukončila program Space Shuttle, musí potupně posílat americké astronauty na ISS prostřednictvím  Roskosmosu na palubách ruských nosičů, neb toho technologicky vyspělá NASA již 10 let není schopna. Tolik k tomu zoufalému stavu ruského kosmického programu. 

Odpovědět

RE: Nevím zda si autor a Radek všiml,

29.03.2021 v 8:16 Radek

USA létali na ISS v Sojuzu, protože byl levný a dostatečný. Jeden z důvodů vyřazení raketoplánu byl ten, že existuje smluvně dostupná náhrada dopravy astronautů na ISS v podobě Sojuzu. Od začátku ale NASA vyvíjela nástupce - nejdřív Ares 1/Constellation a pak, když ho Obama zařízl, vyvíjel se Orion, CrewDragon a Boeing Starliner. CrewDragon už úspěšně létá a Rusko tak od letoška přišlo o stovky miliónů dolarů ročně za lety Sojuzů (účtovalo si nejdříve 50, pak až 80 miliónů USD za sedačku). Bez těch peněz nejenom že Rusko nemá peníze na lety Sojuzů (USA platilo větší část nákladů), ale nemá ani zájem urychlit vývoj nové lodě, o nějakém reálném budoucím programu nemluvě. Výzkum vesmíru sondami taky nikde - Luna-Glob pro Měsíc x-tý odklad, Venuše odklady, Mars omezen, Nauka x-tý odklad, letos to snad konečně vyjde (po 15 letech!!).

Odpovědět

Úhel pohledu

29.03.2021 v 23:17 Petr

Vždy záleží jak se na to kdo dívá a co chce vidět. Ano, CrewDragon létá, má za sebou už 1 kompletní misi na ISS pokud dobře počítám..... a držím jim palce. Nicméně s cizinci pracuji 25let, jak přemýšlí Američané vím dobře...takže zdůvodnit vlastní neschopnost finančními úsporami, když musím poté celých 10 let!!! potupně využívat dopravní prostředky úhlavního nepřítele Ruska pro dopravu vlastních astronautů na orbitu je nezacelitelná rána jejich sebevědomí, což ale přirozeně nikdy nepřiznají. Zvlášť když Američané zároveň na Rusko pomalu každý týden vyhlašují nové sankce a všechny své potíže svádějí na Putina...to jsou ty paradoxy naší doby. Co se týče dalšího výzkumu vesmíru, možná se ukazuje, že jde spíš o státní propagandu s enormními náklady, než o smysluplné projekty. Projekt APOLLO možná příliš předběhl svoji dobu a Mars je moc daleko. Takže teď si asi budou chtít do Měsíce zapíchnout vlaječku Číňané. No a Rusové nikam spěchat nemusí, protože Sputnik a Gagarina už jim nikdo nikdy nesebere. Co bude s výzkumem kosmu dál, to teprve uvidíme, zatím je vše v rovině spekulací.    

Odpovědět

RE: Úhel pohledu

30.03.2021 v 8:19 Radek

Crew Dragon létá s posádkou, CST-100 je připravený na zkušební start, Orion a SLS se chystá ke startu, Gateway se staví, pro lunar lander vybírají výrobce. Čína a Rusko podepsali memorandum. Rozhodne se letos - pokud Rusko uspěje s Naukou a Luna-Glob, má ještě naději, pokud uvolní peníze, které nechtějí na mírový vesmír dávat. Čína rozjede výstavbu stanice, a když bude Rusko hodné, třeba mu dovolí připojit se. Ale kdo bude platit rusům starty Sojuzů, když už je nebude platit NASA? Turisté?

Odpovědět

RE: Úhel pohledu

01.04.2021 v 20:28 Igor

"No a Rusové nikam spěchat nemusí, protože Sputnik a Gagarina už jim nikdo nikdy nesebere."

to je ako tvrdiť že USA už nemusí vyrábať autá, pretože Ford model T im už nikto nezoberie. Presne toto je ten model myslenia v minulosti, kto kde bol prvý a jaký bol kedysi frajer. A medzičasom im ušiel vlak. 

Pravda je že rusko sa ponáhlať nemusí. Pretože ten vlak mu už definitívne a nenávratne ušiel. Zatiaľčo sa pyšnili jak majú (mali!) Gagarina a jak sú na nich američania odkázaní (dobrovolne!) karavána sa pohla ďalej. Čína lieta na mesiac jak po dialnici, za chvíľu vysadí rover na marse (kam už doletela aj india), USA bude mať čoskoro k dispozícii hneď tri pilotované lode a dve superrakety. A rusko lieta na svojich stotisícikrát modernizovaných sojuzoch a na každý úspech konkurencie majú nachystané bombastické prehlásenie o smelých plánoch. A to je asi tak všetko.

Teraz z nich čína vytiahne tie posledné zbytky hodnotného know-how, preklopí ich do vlastného programu, a rusko už nebude mať čo ponúknuť nikomu. Do moderného medzinárodného programu ich nikto nepozve len kvôli tomu že majú sputnik a gagarina.

Odpovědět

RE: Úhel pohledu

07.04.2021 v 18:46 CrewDragon

Jojo Rusové žiju ještě z druhé světové války kdyby to bylo jen z toho Gagarina tak by bylo ještě OK. Američanům taky nikdo nevezme že jako jediní chodili po Měsíci... 

Teď fakta:

CrewDragon letěl k ISS celkem 3 x. Jednou bezpilotně a dvakrát s posádkou ...

Kapacita je 7 lidí, zatím to NASA omezila interně na 4 (což je stále o jedno křeslo více než Sojuz který navrhl ještě Sergej Pavlovič Koroljov). A hlavně CrewDragon tak raketa Falcon jsou opakovatelně použitelné. To je zásadní

Odpovědět

Jen pro pořádek,

09.04.2021 v 11:39 Petr

dnes letí na ISS další americký astronaut. A hádejte čím a s kým tam letí? Ano, dnes ráno odstartoval z Bajkonuru Sojuz MS-18 a na palubě má američan 2 ruské parťáky. proti Crew Dragonu nic nemám, až budou mát za sebou aspoň 30 úspěšných letů s posádkou, bude ten projekt vypadat jinak a můžeme bouchat šampaňské.  

Odpovědět

RE: Jen pro pořádek,

10.04.2021 v 10:58 Igor

"až budú mať za sebou..." bola štandardná reakcia kozmického priemyslu keď vznikla SpaceX, keď sa dostala na orbit, keď vyvinula Falcon 9, keď začala nosiť komerčné náklady, keď začal lietať Dragon...

A zatiaľčo sa kapitáni obežnej dráhy pyšnili koľko toho oni majú za sebou, SpaceX ich vytlačila z trhu. Teraz musí Arianespace prosíkať o európu o garantovaný počet štartov a Boeing utŕžil so Starlinerom dosť potupnú porážku. 

Americký astronaut letí na Sojuze v rámci vzájomnej výmeny - na oplátku poletia ruskí kozmonauti v CrewDragone. Toto je presne ten argument že "aha, amerika je odkázaná" založený len na zbožnom prianí. Nie je a nikdy nebola. Zariadila si to ako to jej vyhovovalo.

Odpovědět

Přidat komentář