Na výše popsané scéně by asi nebylo nic zvláštního - kdyby se tato událost nestala v pondělí 19. dubna 2021, zhruba v 9:31 hodin SELČ, nad povrchem planety Mars...
Ano, šlo o historicky první dálkově řízený let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa, což je přirovnáváno k prvnímu vzletu bratří Wrightů na letounu těžším než vzduch léta páně 1903 na ploše v Severní Karolíně zvané Kitty Hawk. Jejich Flyer před 117 lety odstartoval 17. prosince éru letectví na planetě Zemi. Ingenuity ji odstartovala ve vesmíru, při planetárním výzkumu. Minihelikoptéra, tedy spíše dron o pozemské hmotnosti asi 1,8 kilogramu a výšce 49 centimetrů, snad i proto nesla na jenom z kabelů svého tělesa malý kousek látky z křídla Flyeru bratrů Wrightů..
„I když jsou tyto dva ikonické momenty v historii letectví odděleny časem a 278 miliony kilometrů prostoru, budou nyní navždy propojeny,“ prohlásil zástupce ředitelství vědeckých misí NASA, Thomas Zurbuchen.
Jistě, na první pohled to vypadá celkem jednoduše. Ale kdyby to někdo vykládal vědcům připravujícím výzkum Marsu např. v roce 1962, kdy startovala první (sice neúspěšná) sonda Mars 1! O něčem takovém se nezdálo ani Američanům v roce 1976, kdy se jim podařilo posadit na povrh Rudé planety dvě sondy Viking!
A je to úžasný úspěch i dnes, kdy se kolem Marsu či na jeho povrchu hemží více jak deset vědeckých sond, převážně amerických, ovšem nalezneme mezi nimi i indickou, čínskou, a dokonce i jednu patřící Spojeným arabským emirátům.
V současné době má (mj.) NASA na Marsu (od roku 2012) stále pracující pojízdnou laboratoř Curiosity a Ingenuity – tedy Důvtip – dorazila na povrch rudé planety v únoru jako součást mnohem výkonnějšího průzkumného robota Perseverance. Od něj se následně oddělila a hned prošla první zatěžkávací zkouškou, když úspěšně strávila první samostatnou marťanskou noc. Úspěšně přežila nelítostné podmínky Rudé planety, kde v noci klesá teplota až k minus 90 stupňům Celsia. Mimochodem, po odpojení od roveru Perseverance se musí Ingenuity postarat sama o sebe – energii pro svých šest lithium-iontových baterií dokáže získávat pouze vlastními „solárními články“, které jsou zabudované – do rotorů!
Vrtulníček s tělem vyrobeným z uhlíkových vláken se mj. musí vypořádat s výrazně řidší atmosférou a případnými prachovými bouřemi, kterými Mars oplývá. I proto může být ve vzduchu vždy jen několik minut a bude poletovat v okolí pojízdné laboratoře. Při prvním vzletu tedy jen necelých 40 sekund...
Operátoři mise v kalifornských laboratořích Jet Propulsion Laboratory (JPL) předpokládají, že Ingenuity se proletí celkem pětkrát, dosáhne výšky až 10 metrů a zmapuje 300 metrů terénu. Tedy – zmapuje... Vrtulníček nemá žádné vědecké přístroje, pouze kameru. Smyslem experimentu totiž je ověření možnosti, zda lze v řídké atmosféře Marsu vůbec létat. Vrtulemi tak mohu být příště vybaveny větší stroje, ať už robotické sondy, nebo později i vrtulníky pro přelety astronautů nad rudými pláněmi planety.
Mimochodem – Ingenuity sice je první létající helikoptéra na cizí planetě, ale za šest let se k ní má připojit další létající stroj na mimozemské obloze – vrtulník Dragonfly, který má brázdit hustou atmosféru na největším Saturnově měsíci Titanu...
P. S.
V pondělí 19. dubna vrtulníček jen popolétl a chvíli se vznášel v třímetrové výšce. Ve čtvrtek 22. dubna ho pracovníci JPL vyslali k dalšímu výletu – a to až do výšky pěti metrů. Po chvíli provedl Ingenuity mírný pětistupňový náklon a dokonce (!) 2 metry popoletěl stranou, provedl několik otoček a natočil kamerou okolí. Po tomto tanečku, trvajícím 51,9 sekundy, přistál ve výchozím bodě. Tak jen tak dále!
