Na sklonku srpna loňského roku prováděl dvaašedesátiletý německý pilot Cessny 210B let s dalšími dvěma osobami na palubě. Mířili dle podaného letového plánu z německého Werneuchenu (EDBW) do pražských Letňan (LKLT). Pilot měl dosud nalétáno bezmála 690 hodin, jeho cestující byli bez leteckých zkušeností. Celý let probíhal v poklidu ve výšce 4 000 stop.
Před půl dvanáctou dopoledne se Cessna pomalu blížila k letišti v Letňanech. Vánek ze směru 220° podle METARu ve Kbelích nepředstavoval žádnou hrozbu a předznamenával přistání na dráhu 23.
Podvozek německé Cessny se dotkl země v 11:27 minut místního času. O několik sekund později se však personál letiště sjížděl k letecké nehodě na dráhu 23L - to když zmíněný letoun s podlomeným příďovým podvozkem násilím zastavil.
Ani jedné z tří osob se naštěstí nic vážnějšího nestalo.
Nebezpečná sinusoida
Pro podrobný rozbor letecké nehody využili vyšetřovatelé Ústavu pro zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) výpověď pilota havarovaného letounu, kamerový záznam letiště Letňany a záznam z provozního deníku stanoviště Letňany RADIO.
Letoun podle záznamů dosedl na vzletovou a přistávací dráhu 23 levá cca 100 metrů za prahem dráhy. Během přistávacího manévru se však letoun znovu vznesl a několikrát poskočil po dráze. Celková délka všech odskoků byla zhruba 120 metrů. Při čtvrtém dopadu, který byl na přední podvozek a při kterém došlo také ke kontaktu vrtule s dráhou, se přední podvozková noha zlomila.
Při ohledání letadla na místě jeho zastavení bylo zjištěno zlomení podvozkové nohy dozadu a její vpáčení do přední spodní části trupu, poškození obou listů vrtule a spodních krytů motoru. Během události došlo k násilnému zastavení motoru.
Vyšetřovatelé díky videozáznamu určili, že přiblížení probíhalo na malém úhlu a současně ve velké rychlosti. Po prvním doteku s dráhou následovaly tři odskoky se snižující se vzdáleností a zvyšující se amplitudou. Po posledním dopadu na zem se letadlo smýkalo po povrchu dráhy až do úplného zastavení.
Závěry z vyšetřování letecké nehody
Vyšetřovatelé tak dospěli k závěrům, že:
Pilot
- Provedl přiblížení a přistání na malém úhlu a na velké rychlosti.
- Při přistání provedl v průběhu odskoků jejich nesprávnou opravu.
Počasí
- Směr a rychlost větru neměly omezující vliv na provedení přiblížení a přistání.
„Příčinou letecké nehody byl nesprávný režim při přiblížení na přistání, malý úhel a velká rychlost, s následnou nesprávnou reakcí a opravou letu pilotem po opakovaných odskocích letadla,“ uzavírá celou událost závěrečná zpráva z vyšetřování.
Co z toho plyne za poučení?
Odskočení letounu je následkem zpravidla příliš vysoké rychlosti během přistávacího manévru. Oprava odskoku se provádí podobným způsobem jako u tzv. vyplavání letounu - pilot musí zastavit dotahování řídicí páky po odskoku, jemně povolit a nechat letoun sklesat zpět do správné výšky výdrže, přitažením ručního řízení zpomalit rychlost prosedání a přistát na hlavní podvozek.
Platí, že rozhodně není žádoucí po odskoku potlačovat páku řízení, protože by mohlo dojít k nárazu příďového podvozku do země, dalšímu odskoku či kolapsu příďové podvozkové nohy. Stejně tak je nutné vyvarovat se pumpování řídicí pákou během výdrže, aby se pilot vyhul sérii vyplavání s následným zpětným potlačením řízení. Nesprávnými zásahy do řízení pilot dokonce zvyšuje amplitudu pohybu letadla nahoru a dolů, jak ukazuje dnes již „kultovní“ video na YouTube.
Z výše uvedeného vyplývá, že v řadě situací je správným řešením a žádoucí opravou vysokého odskoku opakování okruhu.
