Rojení na orbitě

05.11.2021

Před 75 lety vznikl při zkušebním startu rakety V2 v USA první snímek zemského povrchu z kosmického prostoru. Dnes lidé létají na orbitu nejen za prací na družicové stanice, ale i na výlet či za zábavou.

Herci ve vesmíru

Není to tak dlouho, kdy od 5. do 17 října pobývali na ISS ruští filmaři – režisér Klim Šipenko a herečka Julia Pěresildová. Tedy, nešlo o dokument, ale o hraný film Výzva, kdy lékařka bez potřebného výcviku letí na stanici zachránit nemocného kosmonauta, navíc s použitím chirurgického zákroku. To ale právě patří do říše fantazie, neboť podle slov známého kosmonauta Olega Kotova a nyní zástupce ředitele Ústavu pro lékařské a biologické problémy Ruské akademie věd to ve skutečnosti ve stavu beztíže není možné...

Ve snímku si ovšem zahráli i skuteční kosmonauti – veterán už tří pobytů na ISS Anton Škaplerov (4. start, pilotval Sojuz MS 19 k ISS) a jeho kolegové ze stálé posádky Oleg Novickij a Petr Dubrov. Po přistání Pěresildová také přiznala, že na ISS toho filmařský štáb moc nenaspal, zejména v prvních dnech, kdy měli aktéři dost práce sami ze sebou v neznámém prostředí a beztíži. Novickij, který se s nimi vrátil na Zemi, prozradil, že je museli hlídat, aby něco náhodným pohybem nepoškodili a nezranili se... „Faktem je, že jsme měli velmi velký plán, který jsme museli splnit. Zvláště na začátku jsme se nezastavili,“ dodala  Pěresildová.

Herečka Julie Pěresildová a režisér Klim Šipenko po přistání
Herečka Julie Pěresildová a režisér Klim Šipenko po přistání / Foto Roskosmos

Nicméně o dramatické situace, které nebyly ve scénáři, nouze nebyla – při spojovacím manévru Sojuzu se stanicí vypadla (jako téměř pravidelně!) automatika a zkušený Škaplerov musel převzít ruční řízení, právě když Šipenko začal natáčet první metry filmu. Jak filmařská dvojice přiznala, byl to pro ně pěkný „nervák“. Inu, nováčci.

Další dramatické situaci se filmaři nevyhnuli při přípravě návratu v lodi Sojuz MS 18, která byla od dubna u ISS ukotvena. Při motorové zkoušce zkušební zážeh neplánovaně pokračoval a na půl hodiny se „povedlo“ destabilizovat polohu kosmické stanice. Než se podařilo dispečerům na Zemi vesmírný kolos opět dostat zpět do stabilní konfigurace, spotřebovaly motory Sojuzu dost paliva na to, aby nevznikly obavy z jeho nedostatku při návratu na Zemi. Nakonec vše dobře dopadlo a výsledky prvního komerčního filmování na ISS snad uvidíme i v našich kinech.

Pro Roskosmos má ale natáčení filmu na ISS nejen prestižní význam prvního natáčení hraného filmu ve vesmíru. Zároveň prý šlo o experiment s urychlenou přípravou na kosmický let potřebných specialistů, kteří s kosmonautikou v zásadě nemají nic společného...

Abychom ještě zůstali u filmu, připomeňme slavný sci-fi seriál Star Trek a navazující filmy, kde si kapitána hvězdoletu USS Enterprise Jamese T. Kirka zahrál jistý William Shatner. Stal se oblíbeným vesmírným hrdinou, ale do skutečného kosmického prostoru se dostal – světe div se – až ve svých 90 letech! Ano, Shatnera alias kapitána Kirka pozval ke druhému letu v kabině First Step své suborbitální rakety New Shepard velký konkurent Elona Muska a jeho SpaceX, Jeff Bezos, majitel společnosti Blue Origin. Šlo o druhý čistě turistický let bez profesionálního astronauta, kdy celý let probíhá zcela automaticky a „turisté“ si cca na pět minut užijí stavu beztíže a pohledu na Zeměkouli z výšky kolem 106 km.

Miliardář Bezos má opravdu smysl pro propagaci své firmy, když po dvaasedmdesátileté pilotce Vally Funkové poslal na okraj kosmu i devadesátiletého mužského, čímž dokazuje, že do „vesmíru“ už může letět téměř každý zdravý člověk.

William Shatner alias kapitán Kirk
William Shatner alias kapitán Kirk (uprostřed fotky vpravo) se do skutečného vesmíru podíval až v 90 letech / Foto Blue Origin

Let Shatnera a jeho spolucestujících, šéfa medicinské divize spol. Dassault Systèmes Glena de Vriese, donátora sanfranciské observatoře sdružení Planet Chrise Boshuizena a členky managementu Blue Origin Audrey Powersové má ještě jeden osten vůči konkurenci – a to v suborbitálních letech, což je společnost sira Bransona Virgin Galactic. Jeho okřídlené stroje se zřejmě dostanou znovu na okraj vesmíru až v příštím roce... Let italských pilotů na kosmoplánu Unity plánovaný původně na říjen letošního roku byl odložen pro problémy s údržbou a inovací nosného letounu VMS Eve.

Tchajkonauti na půl roku

První housle v kosmu ale začíná hrát Čína. Tři její tchajkonauti, včetně jedné ženy, se od 15. října zabydleli na zárodku modulární orbitální stanice Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), v základním modulu Tchien-che (Nebeská harmonie). Trojici generálmajora Čaj Č'-kanga, (velitel), tzv. systémového operátora plukovníka Jie Kuang-fu a plukovnici Wang Ja-pching, pilotku, která si už vesmír ozkoušela, vynesla v lodi Šen-čou 13 osvědčená raketa CZ-2F.

Až na nováčka Jie Kuang-fu nejsou tchajkonauti žádná ořezávátka. Čaj byl náhradníkem prvního čínského kosmonauta Jang Li-weje (říjen 2003, Šen-čou 5) a jako plukovník pak startoval jako velitel osádky v lodi Šen-čou 7 v září 2008. 27. září pak Čaj Č’-kang uskutečnil historicky první čínský výstup čínského do volného vesmíru – mj. v čínském skafandru Fej-tchien. Jedenačtyřicetiletá Wang Ja-pching pak je nejen první ženou, která zavítala na novou čínskou orbitální stanici, ale také první Číňankou, která startovala už podruhé. Jako druhá tchajkonautka v pořadí má totiž za sebou let v lodi Šen-čou 10 z června 2013, kdy spolu se svými kolegy Čang Siao-kuangem a Nie Chaj-šengem (tři starty, naposledy tři měsíce v předchozí expedici na stanici Tchien-kung 3) patnáct dní pracovala na první experimentální čínské stanici Tchien-kung 1. A podle prognózy má Wang Ja-pching jako první Číňanka vystoupit do volného prostoru – už nikoliv pro parádu, ale s úkoly souvisejícími s přípravou modulu Tchien-che na příjem dalšího (dalších?) dvacetitunových vědeckých modulů Wen-tchien (Pátrání po nebesích) a Meng-tchien (Snění o nebesích), které by se k Tchien-che měly připojit během příštího roku. 

Posádka Šen-čou 13 před startem. Wang Ja-pching uprostřed
Posádka Šen-čou 13 před startem. Wang Ja-pching uprostřed / Foto CAST

Pochopitelně během půlročního letu nezůstane jen u poletování Wang, k výstupu se zřejmě chystá i ostřílený Čaj Č’-kang a možná i nováček Jie Kuang-fu. Tři výstupy do volného kosmu jsou totiž v plánu a vycházejí ze zkušeností minulé osádky, která ovšem strávila ve vesmíru jen tři měsíce.

I tak je pozoruhodné, jak Čínská kosmická agentura (CAST) rázně zvedá laťku pro pobyt svých tchajkonautů ve vesmíru. Už tříměsíční let posádky Šen-čou 12 znamenal trojnásobek oproti předchozím letům na experimentální stanice a hned následuje plánovaný půlroční let – což je mj. až na výjimky běžná doba trvání expedic na Mezinárodní kosmické stanici. Číňané, jak se ukazuje, dokáží důsledně na své podmínky aplikovat již letité zkušeností ruských i amerických kosmonautů, kteří museli své návštěvy vesmíru prodlužovat krůček za krůčkem a teprve sovětská/ruská modulární stanice Mir umožnila od druhé poloviny 80. let pobývat lidem na oběžné dráze šest měsíců i rok. Proto si tchajkonauti mohou dovolit rychle zkracovat etapu osvojování vesmíru.

Na druhé expedici na Tchien-kung 3 ovšem čeká řada obtížných úkolů, spojených s přípravami na dobudování třímodulární stanice. U stanice mj. už od 20. září kotví třetí nákladní loď Tchien-čou, která pro současnou posádku předem dopravila jak vybavení pro vědecké experimenty, potraviny či náhradní skafandry, ale také zhruba 2 tuny paliva a 5,6 tuny dalších zásob. Zakotvila u zadního uzlu Tchien-che, kde dokoval i předchozí náklaďák a posádce nezbývá nic jiného než náklad včetně experimentálních aparatur vyložit a rozmístnit v prostorách základního modulu.

Víceúčelová loď Tchien-kung 3 o hmotnosti přes 13 tun je plně automatizované plavidlo schopné provádět potřebné spojovací manévry a její motory přispějí i k udržení potřebné oběžné dráhy. Uvnitř má také 15 m3 hermetizovaného prostoru a v servisní části zařízení pro automatické přečerpávání paliva do nádrží samotné stanice. Navíc – Tchien-čou 3 má na rozdíl od svého předchůdce o 25 % zvětšenou nosnou kapacitu, což jen dokazuje, že čínští konstruktéři (např. na rozdíl od ruských nákladních Progresů) svá kosmická plavidla průběžně inovují. Fakt se poučili a nezůstali stát.

Tchien-čou ale také poslouží k velmi důležité operaci, která má ověřit perspektivu připojení dalších výše citovaných modulů. Ty mají kotvit u bočních portů na přídi Tchien-che, kde v ose stanice je právě ukotvena nákladní loď. Posádka má za úkol odpojit náklaďák a manipulátorem jej přemístit právě na jeden ze čtyř bočních uzlů. Lze říci, že právě tato operace bude generální zkouškou na dokončení výstavby Nebeského paláce 3, protože moduly se budou nejprve připojovat v ose čelního spojovacího uzlu.

Nebeský palác 3
Nebeský palác 3 v říjnu 2021 / Foto CAST

Ambice CAST rostou

Kdy se tak stane, nebudeme spekulovat, nicméně ambice Číny v osvojování kosmického prostoru už straší Američany. A nejen tím, že CAST prohlašuje, že jejich stanice je otevřena široké mezinárodní spolupráci, tedy nejen např. ruským kosmonautům, jejichž zkušenosti především využívají. Ve hře jsou např. kandidáti z European Space Agency (ESA), například 
německý astronaut Matthias Maurer, který měl původně už 31. října v rámci mise SpaceX Crew-3 startovat na ISS, či Italka Samantha Cristoforettiová, která už na ISS pracovala (mj. startovala s Antonem Škaplerovem v Sojuzu TMA-15M). Oba se navíc už v roce 2016 účastnili společného mezinárodního experimentu na přežití na Sicílii zvaného Jeskyně s ruskými či japonskými kolegy a čínským tchajkonautem Jie Kuang-fu, který právě pracuje ve vesmíru...

A Maurer také o rok později participoval na výcviku záchranných operací ESA pro přistání na moři společně s Číňany a prý se naučil (trochu?) i čínsky.

Není tedy velkým překvapením, že Lin Si-čchiang, zástupce ředitele Čínské kosmické agentury pro lety s lidskou posádkou, mohl prohlásit, že „vítáme budoucí spolupráci s kosmonauty z jiných zemí, kteří vstoupí na palubu naší kosmické stanice a budou rozvíjet mezinárodní spolupráci. Věříme, že poté, co stanice vstoupí do plného provozu, tak naši stanici navštíví řada zahraničních kosmonautů.“

Tato nejen slova, ale i fakta jsou něco jako rána pěstí mezi oči pro USA. Není totiž tajemstvím, že to jsou právě Spojené státy, které blokovaly účast Číny na budování a využití ISS.

A NASA má přímo zákonem zakázáno s touto zemí na kosmických aktivitách spolupracovat.
Jenomže dnes je situace poněkud jiná.

„Naši strategičtí konkurenti, včetně Číny, velmi agresivně investují do celé řady vesmírných technologií včetně nukleárních motorů,“ prohlásil mj. Bhavya Lal, hlavní finanční poradce NASA, během nedávného zasedání amerického senátního Výboru pro vědu, vesmír a technologie a vyzval k financování obdobného projektu. Od expertů NASA se tak ozývají obavy, že pokud si USA chtějí uchovat prvenství ve vesmíru, nestačí jen návrat na Měsíc, ale je nutné investovat do vývoje kosmických lodí na jaderný pohon, které dokáží dosáhnout Marsu během pouhých čtyř měsíců.

Podle šéfa zmíněného výboru Dona Beyera je k tomu, aby USA naplnily své ambice v oblasti trvalé lidské přítomnosti na Měsíci a zajistily si prvenství i ve vědeckých misích na Mars a do hlubokého vesmíru, potřeba napnout veškeré úsilí. NASA by měla vylodit své astronauty na Marsu do roku 2033, dříve, než se k tomuto datu vypraví na Mars Číňané. A podle Bhavya Lala se jim to může podařit.

Tak se nám pěkně dynamicky rozbíhá nové urputné soutěžení o kosmický prostor nejen kolem matky Země, ale i o Měsíc a planety. Čínský drak prostě pěkně dráždí Amerického orla.

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je i autorem několika knih: Kosmonautika za oponou (2015), Kosmonauti Nula (2017), nejnověji pak Hvězdné války - Jak velmoci bojovaly o vemír (2020), dále science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction (Ivan Adamovič, Praha 1995), povídek (viz Ikare či výběr Kříšťálové sféry) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář