Také letos zapojíme do hry statistiku. K 31. březnu 2022 měla Česká republika 10 519 913 obyvatel – bezmála o 80 000 méně než v září 2017. Slovensko pak k 31. prosinci 2021 eviduje 5 434 712 obyvatel – zhruba o 7 000 méně než při našem minulém porovnávání. Poměr počtu obyvatel zůstává podobný. Slovenská populace je v porovnání s tuzemskou na 52 %. Vyrovnané bilanci vztažené k počtu obyvatel tak nadále odpovídají kvantitativní ukazatele ČR/SR v blízkosti poměru dva ku jedné.
Letiště, aerokluby a letecké školy
Pohledem do Databáze letišť 2022 zjistíme, že poměr počtu ploch určených pro letecký provoz zůstává prakticky bez změny. Počty letišť jsou téměř stejné jako před pěti lety (ČR 2017 – 93, ČR 2022 – 93, SR 2017 – 29, SR 2022 – 30). Ploch pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení (SLZ) v obou státech sice přibylo (ČR 2017 – 94, ČR 2022 – 105, SR 2017 – 12, SR 2022 – 15), rozdíl v jejich počtu však zůstává veliký. Na Slovensku jich je v porovnání s Českou republikou pouze sedmina.
Členských organizací národního aeroklubu je v tuzemsku stále stejně – 113. Na Slovensku jejich počet stoupl z 31 v roce 2017 na letošních 36. Za vyšším počtem členských organizací Slovenského národního aeroklubu (SNA) může být i dotační politika. Od roku 2018 je členem SNA třeba i Letecká amatérská asociace Slovenské republiky (LAA SR). Díky tomu může dle slov Marcely Nagyové ze sekretariátu SNA čerpat prostřednictvím aeroklubu státní příspěvek na sport.
V počtu organizací schválených pro výcvik (ATO) si Slovensko polepšilo. Zatímco v tuzemsku jejich počet lehce klesl, na Slovensku jich šest přibylo. V porovnání s Českou republikou zlepšilo Slovensko drobně svou bilanci i v poměru ohlášených organizací pro výcvik (DTO). Nikoli však v důsledku zvýšení jejich počtu. Za zlepšením poměru stojí snížení počtu DTO (dříve registrovaných zařízení pro výcvik – RZ) v České republice ze 135 na 117. Úbytek leteckých škol tohoto typu může souviset právě s koncem RZ a nástupem DTO.
Počty letišť, aeroklubů a výcvikových zařízení
| ČR 2017 | SR 2017 | ČR 2022 | SR 2022 | podíl SR vůči ČR 2017 | podíl SR vůči ČR 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| počet letišť | 93 | 29 | 93 | 30 | 31% | 32% |
| počet ploch SLZ | 94 | 12 | 105 | 15 | 13% | 14% |
| členské organizace národního aeroklubu | 113 | 31 | 113 | 36 | 27% | 32% |
| ATO | 49 | 10 | 46 | 16 | 20% | 35% |
| registrovaná výcviková zařízení | 135 | 20 | 117 | 20 | 15% | 17% |
Letadla a piloti
Po čtvrtstoletí od rozdělení společného státu byla na Slovensku v porovnání s Českou republikou registrována zhruba čtvrtina letadel (bez započtení SLZ). Dnes je poměr téměř stejný. Na obou stranách hranice však letadel přibylo. V tuzemsku se jejich počet zvýšil o 14 %, na Slovensku o 11 %.
Pořádný skok Slovenska vpřed můžeme pozorovat u počtu držitelů licence soukromého pilota letounů PPL(A). V této kategorii po přepočtu na množství obyvatel Slovensko dokonce Českou republiku předstihlo. A příčinou není tuzemský úbytek pilotů. Jejich počet stoupl z 2 681 na 3 161. U východních sousedů však nabrali větší rychlost. 1 886 držitelů licence PPL(A) místo 795 představuje nárůst o 137 %.
Ještě více Slovensko předehnalo Českou republiku v počtu držitelů licence pilota lehkých letounů LAPL(A) na jednoho obyvatele. V této kategorii je však třeba vzít z hlediska statistiky v potaz, že pracujeme s řádově menšími čísly než u PPL(A). V tuzemsku letecký úřad eviduje 90 průkazů LAPL(A), na Slovensku 70.
Polepšili si taktéž slovenští plachtaři. Byť je jejich počet v porovnání s tuzemskými stále nízký (2 919/609 držitelů licence SPL). Na zlepšení poměru ve prospěch Slovenské republiky se také podepsal výrazný úbytek tuzemských plachtařů (4 460/2 919). Stát za ním může ukončení platnosti národního průkazu GPL v roce 2021.
Svůj mírný náskok naopak Slovensko ztratilo v komerčním létání s helikoptérami. Počty jeho držitelů licencí CPL(H) a ATPL(H) zůstaly bez větších změn. Oproti tomu v České republice zaznamenáváme nárůst ze 108 držitelů průkazu CPL(H) na 156. Soukromých pilotů vrtulníků pak výrazně přibylo v obou státech. V České republice stoupl počet držitelů licence PPL(H) ze 193 na 366, na Slovensku z 33 na 82.
Počty letadel (bez SLZ) a pilotních průkazů
| ČR 2017 | SR 2017 | ČR 2022 | SR 2022 | podíl SR vůči ČR 2017 | podíl SR vůči ČR 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| registrovaná letadla (bez SLZ) | 2 781 | 713 | 3 161 | 792 | 26% | 25% |
| PPL(A) | 2 681 | 795 | 3 357 | 1 886 | 30% | 56% |
| PPL(H) | 193 | 33 | 366 | 82 | 17% | 22% |
| CPL(A) | 805 | 200 | 1 181 | 378 | 25% | 32% |
| CPL(H) | 108 | 64 | 156 | 68 | 59% | 44% |
| ATPL(A) | 755 | 151 | 910 | 310 | 20% | 34% |
| ATPL(H) | 18 | 10 | 18 | 8 | 56% | 44% |
| SPL (GPL) | 4 460 | 440 | 2 919 | 609 | 10% | 21% |
| BPL | 213 | 31 | 186 | 28 | 15% | 15% |
| MPL | 4 | 0 | 23 | 0 | 0% | 0% |
| LAPL(A) | 11 | 1 | 90 | 70 | 9% | 78% |
| LAPL(H) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0% | |
| LAPL(S) | 46 | 0 | 102 | 10 | 0% | 10% |
| LAPL(B) | 1 | 0 | 1 | 0 | 0% | 0% |
Instruktorů pro letouny v obou nástupnických státech lehce přibylo. Naopak těch plachtařských je méně. Podobně jako u komerčního létání s vrtulníky Česká republika dohnala Slovensko v číslech přepočtených na množství obyvatel také v zastoupení instruktorů FI(H). Jejich počet se zvýšil z 31 na 76. Údaje o instruktorech třídní kvalifikace (CRI) a instruktorech přístrojového výcviku (FI s právy IR) letos neporovnáváme, protože ty tuzemské dle slov tiskového mluvčího ÚCL Vítězslava Hezkého nebylo možné aktuálně dostupnými nástroji zjistit.
Počty instruktorů
| ČR 2017 | SR 2017 | ČR 2022 | SR 2022 | podíl SR vůči ČR 2017 | podíl SR vůči ČR 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| FI(A) | 580 | 146 | 626 | 178 | 25% | 28% |
| FI(H) | 31 | 27 | 76 | 37 | 87% | 49% |
| FI(S), FI(GLD) | 913 | 174 | 752 | 143 | 19% | 19% |
| FI(B) | 63 | 11 | 56 | 8 | 17% | 14% |
| CRI | 14 | 10 | 10 | 71% | ||
| FI s právy IR | 73 | 20 | 35 | 27% |
Ultralehké létání
Na Slovensku stále spravují segment SLZ hned tři organizace. LAA SR se stará o provoz padákových a závěsných kluzáků včetně jejich motorových modifikací. Ultralehké letouny (ULL), vírníky (ULV), helikoptéry (ULH) a kluzáky (ULK) spadají do gesce dvou organizací – Slovenské letecké federace (SLF) a Slovenské ligy aviatiků (SLA). První jmenovaná vystupovala dříve jako Slovenská federace ultralehkého létání (SFUL). Za změnou názvu stojí dle prezidenta SLF Mariána Sluka větší podíl evidovaných strojů s maximální vzletovou hmotností 600 kg.
Od našeho minulého sčítání v tuzemsku přibylo v kategoriích ULL, ULV, ULH a ULK celkem 578 strojů. Na Slovensku pouze 36. V množství této techniky se už tak značný rozdíl ještě zvětšil. Po přepočtu na obyvatele disponuje Slovensko v porovnání s Českou republikou pouze čtvrtinou strojů.
Opačný trend lze – podobně jako u PPL(A) – pozorovat u jejich pilotů. Zde Slovensko ztrátu stahuje a po přepočtu na obyvatele se počet pilotů ULL, ULV, ULH a ULK blíží v porovnání s Českou republikou polovině.
Motorových padákových kluzáků (MPK), závěsných kluzáků (ZK) a motorových závěsných kluzáků (MZK) přibylo na Slovensku jen 18 (v tuzemsku 467). V celkovém součtu a přepočtu na počet obyvatel tak mají slovenští piloti v porovnání s českými k dispozici méně než čtvrtinu těchto létajících aparátů.
Počet pilotů padákových kluzáků (PK), MPK, ZK a MZK se příliš nezměnil. Na Slovensku jich ve všech kategoriích trochu ubylo. V tuzemsku se o něco málo zvýšil počet bezmotorových paraglidistů a pilotů MPK. Naopak poměrně výrazný propad vidíme u rogalistů. Zejména v kategorii pilotů ZK, kde jejich počet v České republice klesl z 286 na 199.
Počty SLZ a jejich pilotů
| ČR 2017 | SR 2017 | SR (SFUL) 2017 | SR (SLA) 2017 | ČR 2022 | SR 2022 | SR (SLF) 2022 | SR (SLA) 2022 | podíl SR vůči ČR 2017 | podíl SR vůči ČR 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ULL + ULV + ULH + ULK | 3 213 | 455 | 414 | 41 | 3 791 | 491 | 420 | 71 | 14% | 13% |
| piloti ULL + ULV + ULH + ULK |
4 732 | 751 | 616 | 98 | 5 349 | 1 287 | 1 031 | 256 | 16% | 24% |
| MPK + ZK + MZK | 3 312 | 428 | 3 779 | 446 | 13% | 12% | ||||
| piloti PK | 6 651 | 1025 | 6 776 | 980 | 15% | 14% | ||||
| piloti MPK | 1 087 | 247 | 1 131 | 227 | 23% | 20% | ||||
| piloti ZK | 286 | 63 | 199 | 57 | 22% | 29% | ||||
| piloti MZK | 435 | 105 | 393 | 102 | 24% | 26% |
Blýskání nad Tatrami
Před pěti lety čísla i odpovědi respondentů ukazovaly na nerovnoměrný vývoj letectví v tuzemsku a na Slovensku. Ve většině oblastí hrála prim Česká republika. Výjimku tvořilo komerční vrtulníkové létání. V něm mělo Slovensko při přepočtu na obyvatele navrch. Zároveň však zaznívaly z různých stran hlasy o vzestupné tendenci slovenského letectví v posledních letech.
A skutečně. Při porovnání starších dat s údaji z prosince 2021 až července 2022 vidíme v řadě oblastí zlepšení poměru ve prospěch Slovenska. Oranžových kroužků (SR 2022) je v grafech ve vyšší pozici o něco více než těch žlutých (SR 2017). Zůstávají však v průměru stále docela hluboko pod modrou čarou, která ukazuje rovnovážný stav vůči České republice po přepočtu na množství obyvatel.
Nad tuto hodnotu se Slovensko vyšvihlo pouze v počtu držitelů licence PPL(A). Naopak o lepší bilanci přišlo v komerčním vrtulníkovém létání. Hluboko pod 100 procenty setrvává i v počtu držitelů plachtařských průkazů SPL a pilotů ultralehkých letounů, vírníků, helikoptér a kluzáků. Nicméně v obou těchto oblastech se posouvá výrazně vzhůru.
Oproti tomu Slovensko kleslo ještě o trochu níže v poměru počtu letadel na obyvatele. Marketingový a obchodní manažer společnosti F AIR Karol Novák tento vývoj potvrzuje: „Od roku 1996 jsme prodali víc jak 190 letadel značky Tecnam na území České republiky, Slovenska a Polska. Za posledních pět let jsme jednali se spoustou zájemců, situace se však nijak dramaticky nezměnila a skutečné prodeje našich letadel na Slovensku do konce roku 2021 zaostávaly za tuzemským prodejem.“ Zároveň však dodává, že v poslední době se situace mění: „Díky našim aktivitám jsme však letos zaznamenali mnohem více poptávek nejenom z České republiky, ale také ze Slovenska. Vzrůstající trend zájmu je poměrově přibližně 2 : 1 ve prospěch České republiky.“
Na nástup zlepšování nepříznivého stavu může ukazovat i zkušenost společnosti Aerospool prezentovaná jejím ředitelem Jánem Hrabovským: „Celkem jsme vyrobili téměř 900 letadel. Z nich bylo 75 exportovaných do České republiky a 46 bylo původně registrovaných na Slovensku. Od ledna 2018 putovalo z tohoto počtu 10 strojů do České republiky a na Slovensku jich bylo registrovaných 9. Čísla zahrnují také stavebnice letounů Advantic.“
Podobně vyznívá také čerstvá zkušenost marketingového manažera společnosti Tomark Daniela Vargy: „V současnosti vnímáme stoupající trend zájmu o letadla právě od leteckých škol na úvodní i pokračovací výcvik. Trend je viditelný nejen u ultralehkých letounů, ale také v certifikovaném prostředí. Modely Viper SD4 RTC, Night-VFR, Air Force Trainer, luxusně orientovaná verze Attack nebo hornoplošník Skyper GT9 nacházejí uplatnění pro široké spektrum pilotů. Jsme rádi, že se na cestu do kokpitu přes stále ne zcela vyhovující prostředí vydává čím dál tím více zájemců o létání.“
Nechme se překvapit, zda se slovenské blýskání na lepší časy projeví v tabulkách a grafech za dalších pět let.
Za poskytnutí podkladů pro článek patří poděkování Úřadu pro civilní letectví ČR, Letecké amatérské asociaci ČR, Aeroklubu ČR, Dopravnímu úřadu SR, Slovenské letecké federaci, Slovenské lize aviatiků, Letecké amatérské asociaci SR, Slovenskému národnímu aeroklubu a společnostem Aerospool, Tomark a F AIR.
