Prvním na seznamu je letiště v Mostě, kde se zřízená ochranná pásma dotknou jednadvaceti obcí. Celý areál a přilehlé okolí je rozdělen do pěti základních pásem. Jedním z nich je pásmo se zákazem staveb, které kopíruje osu s místní přistávací dráhou. Stavba tak dle vyhlášky nesmí vzniknout v celkové šířce 150 metrů a v délce přesahující oba konce dráhy o 100 metrů. Stavbami se rozumí jakékoli pozemní stavby (budovy, zdi, ploty, komíny, stožáry), jakékoli vzdušné vedení či komunikace. Výjimku mají stavby sloužící leteckému provozu. V blízkém okolí letiště je také zřízeno vnitřní ornitologické ochranné pásmo, které limituje skládky, stohy, siláže, vodní plochy, ale také krmelce nebo hnojiště. Zbývajícími pásmy jsou provozní plochy, proti nebezpečným a klamavým světlům a s výškovým omezením staveb.
Dalším z objektů s ochrannými pásmy je letiště ve Zlíně. Pásma jsou vždy stejně pojmenovaná a samozřejmě uzpůsobena celkové velikosti přistávacích drah a areálů. Zde se opatření dotknou celkem devíti obcí. Letiště stojí od roku 1930 a aktivně se na jeho vybudování podílela firma Baťa.
Heliporty narozdíl od letišť disponují pouze třemi ochrannými pásmy – vzletových a přibližovacích, přechodových a provozních ploch.
Prvním ze dvou je heliport Slezské nemocnice v Opavě. Ten díky své lokaci nezasáhne ochrannými pásmy velkou skupinu obyvatel. Dva ze tří vzletových a přibližovacích prostorů jsou totiž vedeny severně, respektive severovýchodně přes přilehlé pole. Letecký provoz vrtulníků slouží k přepravě pacientů, léků nebo transplantátů. Heliport vyhovuje provozu strojů o maximální hmotnosti 6 400 kg.
Stejných opatření dozná také heliport nemocnice Vyškov. Dokument vydaný ÚCL upřesňuje, které stroje zde mohou přistávat: "Vzhledem k fyzikálním parametrům provozních ploch bude na heliportu možný provoz vrtulníků do velikosti odpovídající vrtulníkům např. PZL W-3A Sokol, A 109, BELL 429, BELL 412, BK 117, EC 135, atp."
