A že nám to, lidstvu, trvalo! Vracíme se k Měsíci po dlouhých 54 letech, neboť poslední stopy v měsíčním prachu zanechal v prosinci 1972 Čechoameričan Eugene Cernan…
Živé vysílání zde
Pravda, mise Artemis 2 ještě na Měsíci nepřistane. Jenom jej oblétne po protáhlé eliptické dráze tzv. volného návratu a proletí nějakých 10–7 tisíc kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany. Posádka bude mít při nejbližším přiblížení asi 3 hodiny na pozorování lunárního povrchu. Na rozdíl od mise Apolla 8 Měsíc oblétat nebude, ale vzdálí se od matičky Země po trajektorii jakési osmičky, která je při desetidenním letu zavede nejhlouběji do vesmíru, kam se kdy člověk dostal – na rekordní vzdálenost více jak 400 tisíc km od Země. To znamená, že čtveřice astronautů překoná dosavadní rekord v největší vzdálenosti lidí od rodné planety, což je 400 171 km. Ten při svém návratu z havarijního letu k Měsíci ustavila 15. dubna 1970 posádka Apolla 13 – Jim Lovell, Fred Haise a Jack Swigert. Vlivem měsíční gravitace se pak loď vydala na zpáteční cestu, což si zopakuje zcela úmyslně i Integrity.
Astronauti zatím na našem souputníku nepřistanou, Měsíc si jen prohlédnou z uctivé vzdálenosti. Nicméně Artemis 2 je první pilotovanou misí programu Artemis NASA, který si dal za úkol vrátit americké astronauty na povrch Měsíce a ve třicátých létech tam vybudovat trvalou základnu. Lidé ovšem v minulém století Měsíc nejen oblétli, ale také na něm pobývali v rámci programu Apollo. Možná se současníkům zdá, že Artemis 2 z opatrnosti jen opakuje to, co jsme už dokázali před osmapadesáti lety. Zdání klame, ale je dobré si připomenout, co se tehdy v prosinci 1968 u Měsíce odehrávalo…
Vzpomínka na Apollo 8
O nějaký ten řádek výše padlo jméno astronauta (rovněž s českými kořeny) Jima Lovella. Muže, který Měsíc obletěl dvakrát, byť podruhé jen kvůli smolnému letu lodě Apollo 13 bez plánovaného přistání. Lovell totiž byl pilotem vůbec první výpravy lidí k Měsíci, kosmické lodě Apollo 8.
Tříčlenné posádce tehdy velel další zkušený astronaut Frank Borman. Oba se spolu dali dohromady už při letu kabiny Gemini 7 v r. 1965. Třetím do mariáše byl pak nováček, William Anders.
Příběh Apolla 8 je velmi zajímavý – původně k Měsíci vůbec letět nemělo.
Plány NASA s ním vůbec nepočítaly. Tím spíše, že šlo teprve o druhý pilotovaný let měsíční lodi programu po Apollu 7, které (11.–22. října 1968) kroužilo pouze kolem Země. Osmička měla původně také létat jen kolem Země a vyzkoušet manévry s lunárním modulem. K rozhodnutí vedení NASA proházet posádky a plánovaný program vedly pak dva důvody: Jednak potřebný lunární modul ještě nebyl k dispozici, zato raketa Saturn 5 ano. A za druhé, což byl možná nejpádnější důvod ke změně programu, byla hrozba, že Sověti se vydají k Měsíci dříve než Američané. Od jara 1968 totiž „bombardují“ Měsíc svými kabinami ZOND, což byly bezpilotní, původně lunární sojuzy LOK-1 (Lunyj Orbitalnyj Korabl - 1), které měly sloužit k dopravě kosmonautů na oběžnou dráhu Měsíce (nikoliv k přistání!). Zdálo se, a nikoliv neoprávněně, že se Sovětům podaří Měsíc obletět dříve, než se tam Američani vypraví. Faktem je, že k takovéto akci se ve Hvězdném městečku připravovaly posádky v tomto složení:
- velitel Alexej Leonov, palubní inženýr Oleg Makarov
- velitel Valerij Bykovský, palubní inženýr Nikolaj Rukavišnikov
- velitel Pavel Popovič, palubní inženýr Georgij Grečko
Sověti navíc dokázali Američany řádně poškádlit. Tak například už v březnu 1968 odborníci NASA zachytili hlas sovětského kosmonauta Pavla Popoviče z paluby kosmické lodi Zond-4, která právě oblétávala Měsíc. V USA byli v šoku – Rusové letí na Měsíc! Byl to první sovětský pokus o oblet lodí LOK-1 po prosté návratové dráze. Zond-4 startoval 2. března a až na to, že při návratu na Zemi mířil zcela mimo sovětské území, a proto řízeně explodoval cca 10 km nad povrchem, provázela jeho let docela zábavná historka.
Kosmonaut Pavel Popovič, který byl zařazen do jedné z lunárních posádek, vyprávěl: „Vymysleli jsme tehdy takovou malou zlomyslnost – takový fórek – nastavili jsme vysílač na retranslaci a když byl ZOND v dosahu sledovací stanice Jevpatoria na Krymu, řekl jsem pár slov a ty se od Měsíce odvysílaly zpět. V zásadě šlo o měření zpoždění signálů… Za tři sekundy jsme na Zemi uslyšeli můj hlas. Škoda, na Měsíci jsem, bohužel, nebyl…“
Celé to mělo zajímavý dopad – tehdy byl v USA prezidentem Richard Nixon. A jeho poradcem pro otázky kosmonautiky byl jistý Frank Borman. Později, když přiletěl do Moskvy, dostal právě Popovič za úkol ho přivítat. „Když mne uviděl,“ vzpomínal Popovič, „s úsměvem mi pohrozil: Ty kosmický chuligáne! Povídám – Franku, o co jde? - No, sedím takhle v březnu ve své kanceláři a najednou zvoní prezidentský telefon, říká Borman. A Nixon se ptá: Franku, jak to, že Popovič mluví z Měsíce? Byl jsem taky šokován a povídám: Vydržte pár minut, já se zorientuji, zjistím to… Celá situace vznikla tak, že naše sledovací stanice zaslechly tvůj hlas od Měsíce a někdo to hned telefonoval prezidentovi! - Tak jsme se tomu zasmáli a Frank mne proto tituloval kosmickým chuligánem. Pravdou je, že rychle zjistili, že hlas šel nejprve z Jevpatorie a pak teprve zpátky a náš 'kosmický fórek' prokoukli…“
Kdo bude první?
11. října 1968 sice odstartovala záložní posádka Apolla 1 Walter Marty Schirra, Ronnie Walter Cunningham a Don Fulton Eisele k prvnímu pilotovanému letu kabiny Apollo kolem Země pod názvem Apollo 7, ale mezi tím se v září a pak v listopadu připomněli Sověti. Vyslali k Měsíci Zond 5 a Zond 6 – automatické verze LOK, čímž ovšem Američany pěkně nabudili.
Navíc na Bajkonuru už stála připravena další raketa Proton se „Zondem“ v pilotované verzi a CIA pravidelně bombardovala Washington informacemi, že Rusové poletí na Měsíc ještě na podzim. NASA proto přeplánovala další průběh programu Apollo, a tak došlo na první, památný vánoční let Apolla 8 k Měsíci…
Mohli tam být Leonov s Makarovem jako první? Toť otázka. Raketa Proton i loď byly připraveny, alespoň k prostému obletu Měsíce, po tzv. návratové dráze (po které letí i Arttemis 2).
„Raketa byla připravena, ale nikdo se do ní neodvážil posadit lidi. Od Měsíce se totiž vrátily v pořádku na Zem jen tři tzv. Zondy.“
Alexej Leonov, který tehdy vedl tým lunárních kosmonautů mi řekl: „Nevím, čeho se pořád báli. My jsme byli připraveni. Pilotovanou loď bychom dokázali vrátit na Zem. Jenomže byrokrati odkládali start tak dlouho, až byl Borman se svými hochy v prosinci 1968 u Měsíce dřív. My jsme klidně mohli startovat k obletu Měsíce už v létě 1968! Pravda, už tehdy nám bylo jasné, že přistát na Měsíci před Američany asi nedokážeme. Proto jsme potřebovali alespoň ten oblet. Alespoň oblet... A to, na rozdíl od přistání, realizovat šlo.“
Nicméně je faktem, že nebýt sovětského „odstřelování“ Měsíce v průběhu osmašedesátého roku, Apollo 8 by 21. prosince před 58 lety nestartovalo. Na lunární orbitu by se pak vydalo až Apollo 10 s lunárním modulem Snoopy, předcházející přistání Eaglu z Apolla 11 s Armstrongem a Aldrinem půl roku poté.
I v případě vánočního letu Apolla 8 se prokázalo, jakou roli hrála v 60. letech politická prestiž USA a SSSR (dnes jde o závody USA x Čína). Let měl ale nejen propagandistický význam. Astronauti pořídili stovky perfektních snímků lunárního povrchu včetně vybraných ploch pro přistání a navíc, podle nečekaných zhoupnutí oběžné dráhy se podařilo identifikovat lokality, kde měla měsíční hmota větší hustotu, a tudíž i přitažlivost, tzv. mascony. Což se pak výrazně uplatnilo při plánování budoucích výsadků na Měsíci.
Ano, bylo to tehdy úžasné a lidé byli nadšeni. Vánoční četbu z knihy Genesis od Měsíce sledovalo přes miliardu lidí na Zemi. Kolik milionů nadšenců bude s takovým úžasem a nadšením sledovat průlet Orionu mise Artemis kolem Měsíce 58 let poté?
Ještě mám schovanou v plastu zatavenou „flešku“ agentury Reuters s podpisem Franka Bormana: „Apollo 8 zapálilo motory a vzalo kurs k Měsíci…“ Bormanův podpis už téměř vyblednul… Podobně, jako vybledly a na dlouhou dobu zmizely velkolepé plány NASA na kolonizaci Měsíce či na let k Marsu.
Zdá se, že program NASA zvaný po bohyni Měsíce Artemis, dvojčeti boha Apollona, otevírá onu etapu kosmonautiky, na kterou mnozí lidé tak dlouho čekali. Z Měsíce na Mars! A mise Artemis 2 je jen předehrou na cestě ke skutečné kosmické civilizaci lidstva.
P.S.: Misi Artemis 2 budeme na Aerowebu průběžně sledovat.
Zdroje: Space Flight Now, Space, NASA, CMSA, NSF
