Jistě, už delší dobu je jasné, že válka mezi velmocemi jako jsou USA, Čína či Rusko začne v kosmu. Jak známo, bez spojení není velení a spojové, GPS a tzv. špionážní satelity by byly první na řadě. Faktem je, že dnešní satelitní systémy jako je například Starlink od SpaceX, čítající až stovky relativně malých družic, by se těžko likvidovaly jejich fyzickou destrukcí, tj. sestřelením. Ale jsou i jiné metody, jak je oslepit, například lasery, rušičkami rádiových frekvencí apod. Zatím se to zkouší se země a testovacím polygonem jen třeba Ukrajina.
A americké Space Force (Vesmírné síly) představily letos v červnu svůj první oficiální pozemní zbraňový systém, mobilní rušičku satelitů nazvanou Meadowlands. Jde o zbraňový systém vyvinutý společností L3Harris Technologies, který slouží (zatím!) k dočasnému a vratnému rušení nepřátelské satelitní komunikace. Vysílá cílené elektromagnetické paprsky proti přijímacím anténám nepřátelských satelitů. Jakmile systém vysílání ukončí, satelit může okamžitě obnovit běžný provoz bez jakéhokoliv trvalého hardwarového poškození…
Victoria Samsonová, ředitelka pro bezpečnost a stabilitu vesmíru v think-tanku Secure World Foundation proto spekulovala, že "zbraně pro řízení vesmíru", které Meink v pondělí oznámil, by mohly být rušičky umístěné na oběžné dráze pro tzv. elektromagnetický boj ve vesmíru.
„Předpokládá se, že Čína i Rusko už své rušičky ve vesmíru mají," dodává Samsonové.
„Hvězdné války“ trvají
Představitelé Vesmírných projevili zájem o získání zbraní umístěných ve vesmíru sil už dříve a vedení Pentagonu se v posledních letech více otevřelo diskusi o válce v kosmu. Proto nebylo Meinkovo oznámení na každoroční konferenci Air and Space Forces Association poblíž Washingtonu, DC, zcela překvapivé.
„Hodně času trávíme tím, jak a kdy o těchto věcech budeme mluvit“ řekl ministr Meink. „Je to důležité z hlediska odstrašení. Ale na druhou stranu, kdybych mluvil o detailech toho, co děláme, by odstrašení neprospělo, takže nebudu mluvit o konkrétních detailech toho, zda jsme to testovali, netestovali, nebo cokoli jiného. Vesmírné prostředí je klíčové pro vojenskou a ekonomickou bezpečnost a musíme zajistit, aby tam USA mohly svobodně operovat."
Meink také neuvedl, kdy Vesmírné síly zbraně v kosmu nasadily. Vývoj vesmírné technologie často trvá roky, takže je pravděpodobné, že zbrojní program, ať už je jakýkoli, zahrnoval období několika prezidentských administrativ. A možná se táhne už od Reaganových „Star Wars“.
Přiznání Pentagonu přichází poté, co američtí představitelé začali upozorňovat na ruské testování zjevné protisatelitní zbraně na oběžné dráze v roce 2020. Úředníci Bidenovy administrativy v roce 2024 pak obvinili Rusko z nasazení operačních protisatelitních zbraní.
Poslanec Mike Turner (R-Ohio), bývalý předseda Výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, téhož roku zveřejnil hodnocení americké vlády, že by Rusko mohlo vypustit do vesmíru jadernou zbraň. Ani Rusové asi nejsou tak úplně tupí, jak si Turner zřejmě myslí. Jaderný výbuch na nízké oběžné dráze Země by zlikvidoval tisíce nepřátelských i vlastních komerčních a vojenských družic, včetně Starlinků, amerických a čínských špionážních družic, čínských družic a jejich trosky by zřejmě smetly i Mezinárodní kosmickou stanici.
Ovšem vojenská velitelství běžně používají satelity pro komunikaci, navigaci a varování před raketami po desítky let. Obě strany vyvinuly i tzv. „inspekční satelity,“ které se přiblíží na pár metrů k cizímu tělesu a „studuje“ jej či odposlouchává. Případně by je mohl i zneškodnit. Začátkem letošního února vyšlo například podle BBC najevo, že dvě ruské družice od začátku války na Ukrajině zachytily komunikaci nejméně dvanácti evropských družic. To mohlo ruským zpravodajcům umožnit přístup k citlivým informacím.
Dnes se seznam aplikací rozšiřuje i o využití vesmírných snímacích a zaměřovacích dat, širokopásmovým připojením přes sítě jako Starshield, odvozený od Starlinku, a možná i na vesmírné interceptory, ničící z oběžné dráhy balistické rakety za letu.
Jak obejít Kosmickou smlouvu
Američané konstatují, že své vojenské mise provádějí v souladu s mezinárodním právem, včetně Kosmické smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 1967. Ta zakazuje signatářům umisťovat jaderné zbraně a další zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu. Nestanovuje však žádná omezení pro rozmístění konvenčních zbraní. Tedy ani antisatelitní zbraně odpalované se země či letadel, které ostatně vyzkoušely nejen USA, Rusko a Čína, ale dokonce i Indie.
Je tu ovšem problém kosmického odpadu. Američtí představitelé opakovaně vyjadřovali preferenci "antisatelitních" zbraní, které nevytvářejí kosmické smetí. Kinetická zbraň umístěná ve vesmíru by zanechala za sebou mrak vesmírného odpadu, což by ohrozilo nespočet satelitů na oběžné dráze, včetně vlastních prostředků americké armády, a podle Claytona Swopea, zástupce ředitele projektu letecké bezpečnosti v Centru pro strategická a mezinárodní studia, není veřejně známo, že by Spojené státy takovou zbraň testovaly (americká armáda předvedla pozemní a leteckou protisatelitní zbraň).
"Pak jsou tu nekinetické zbraně, jako jsou rušičky signálu či laserové oslepující zařízení. Z pohledu hardwaru pod kapotou jsou takové zbraně dvojníky technologií, které se již na oběžné dráze vyskytují ve velkém měřítku," řekl Swope. "Každý rádiový vysílač může být rušička. Jakékoli mezisatelitní optické spojení by mohlo být laserovým oslněním. Určitě by mohla být i rušička nebo laser postaveny přímo na zakázku."
Také není jasné, na co by americké vojenské kosmické zbraně mohly cíleně cílit. „Řízení vesmíru“ má širokou definici v americké vojenské doktríně a tento pojem zahrnuje zbraně, které by mohly být použity proti cílům ve vesmíru nebo na Zemi, uvedl Swope.
"Například zničení pozemní stanice satelitu, aby se zabránilo protivníkovi použít satelit, je činností řízení vesmíru," řekl Swope pro web ArsTechnica. "Fakt, že zbraně – v množném čísle – jsou na oběžné dráze, je významný bod zveřejnění. Možná je to poprvé, co americký představitel hovoří o tom, že Spojené státy mají zbraně na oběžné dráze."
Nedostatek podrobností v Meinkově oznámení ovšem vyvolává otázky ohledně motivace Pentagonu k zveřejnění.
Pozor na ně!
Na tiskové konferenci ministr Meink obhajoval nasazení kosmických zbraní americkou armádou s odkazem na pokroky Číny a Ruska v této oblasti. Ruské „inspekční“ satelity se už několikrát nebezpečně přiblížily k americkým – a co kdyby nešlo jen o „inspekci“?
Čína také vypustila satelity, na které američtí vojenské představitelé pohlížejí s podezřením. Otevřená data naznačují, že čínské satelity se rutinně pohybují blízko amerických vojenských prostředků na oběžné dráze, pravděpodobně za účelem sledování, podobně jako se americké satelity někdy usazují vedle čínských nebo ruských sond.
"Čína pokračuje ve vypouštění a provozu vysoce manévrovatelných družic, které prokazují pokročilou úroveň technologické a operační zdatnosti, která, pokud již nejsou nasazeny pro tyto účely, by mohla umožnit impozantní arzenál pro protivesmírné operace na oběžné dráze," napsali analytici z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve svém hodnocení vesmírných hrozeb 2025.
„Více než deset let mluvíme o faktu a vyjadřujeme obavy, že Číňané a Rusové vyvíjejí zbraně pro vesmír. Musíme se zaměřit na to, abychom se při působení v takovém prostředí dokázali chránit,“ argumentoval ministr.
Má to ale rub a líc. Totiž, když Spojené státy oficiálně uznaly, že tyto systémy mají ve vesmíru, otevřely se dveře Číně a Rusku, aby udělaly totéž. Nu, a USA to použijí jako ospravedlnění, proč tyto systémy vůbec potřebovali.
Je jasné, že nyní probíhá závod ve zbrojení i ve vesmíru. Spojené státy a Čína vedou v měřítku objemu a sofistikovanosti, zatímco Rusko se jeví jako nejagresivnější v taktice. Ale méně záleží na tom, kdo závod ve zbrojení začal než na tom, jak skončí.
Zdroje: Space; Arstechnica; USSF, ČTK
