Planeta s označením Elias 2-24 b se stala nejmladší známou potvrzenou planetou. Nachází se přibližně 450 světelných let od Země a její hmotnost je přibližně srovnatelná s Jupiterem. Na rozdíl od většiny známých exoplanet je přitom stále v prostředí, kde planetární soustava teprve vzniká.
Astronomové její existenci potvrdili díky archivním pozorováním z observatoře W. M. Keck na Havaji. Výsledky studie vedené Andreou Bernardi z Universidad Diego Portales v Chile byly publikovány v časopise The Astrophysical Journal Letters.
Planeta ukrytá v mezeře disku
Elias 2-24 b obíhá svou hvězdu uvnitř rozsáhlého disku plynu a prachu. Právě takové disky vznikají kolem mladých hvězd a představují materiál, z něhož se postupně formují planety.
Astronomové si už dříve všimli výrazné mezery v disku kolem hvězdy Elias 2-24. Pozorování pomocí radioteleskopické soustavy ALMA před zhruba deseti lety odhalila strukturu, která naznačovala přítomnost vznikající planety. Následně Evropská jižní observatoř pomocí Very Large Telescope zachytila v této oblasti slabý světelný bod. Nebylo však jasné, zda jde skutečně o planetu.
Nový výzkum využil archivní data z observatoře Keck z let 2018 a 2020. Porovnáním pozorování v čase se podařilo sledovat pohyb objektu a potvrdit, že se chová jako planeta, nikoli jako optický artefakt nebo vzdálená hvězda v pozadí.
Podle astronomů navíc přesně odpovídá očekávanému místu. Obří planety při svém vzniku mohou materiál v okolním disku odčerpávat a vytvářet v něm mezery. Elias 2-24 b se nachází právě v jedné z nich.
Proč je objev důležitý?
Věk planety je zásadní. Dosavadní nejmladší známé planety byly starší než pět milionů let. Elias 2-24 b je oproti nim výrazně mladší a astronomové ji mohou pozorovat v době, kdy samotný proces jejího vzniku ještě probíhá.
Současné modely vzniku planet mají přitom s podobným objektem problém. Podle dosavadních představ by vytvoření planety o hmotnosti srovnatelné s Jupiterem v takové vzdálenosti od hvězdy mělo trvat přibližně pět milionů let, případně ještě déle. Elias 2-24 b je přitom od své hvězdy asi 55krát dále než Země od Slunce.
Právě proto může nový objev přinést důležité informace o procesech, které při vzniku obřích planet probíhají. Astronomové zatím nemají dostatek pozorování velmi mladých planet, protože jsou většinou skryté v hustých discích prachu a plynu.
„Elias 2-24 b nám ukazuje, že i naše nejlepší modely vzniku planet stále postrádají některé důležité procesy,“ uvedl Lucas Cieza z Instituto de Estudios Astrofísicos v Chile, spoluautor studie.
Pomoci může i nový teleskop
Elias 2-24 b se podle NASA nachází na hranici toho, co jsou současné přístroje schopné přímo pozorovat. Situaci by však měl změnit nový vesmírný teleskop Nancy Grace Roman Space Telescope, který byl vypuštěn 30. srpna 2026.
Roman je vybaven výkonnějším koronografem, který umožňuje odstínit jasné světlo mateřské hvězdy a hledat slabší objekty v jejím okolí. Astronomové očekávají, že podobná technika umožní objevovat další mladé planety, včetně objektů, které jsou dnes pro přímé pozorování příliš slabé.
Nově objevený svět tak není zajímavý pouze jako rekordman. Astronomům nabízí vzácný pohled na planetární soustavu v době, kdy její vývoj ještě zdaleka není dokončen. Elias 2-24 b může být jedním z prvních objektů, na kterém lze proces vzniku obří planety sledovat prakticky v přímém přenosu.
Zdroje: NASA, W. M. Keck Observatory, The Astrophysical Journal Letters
