Otevřený překryt kabiny a ztráta řízení. ÚZPLN popsal příčinu smrtelné nehody Eurostaru v Chebu

28.09.2026

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod zveřejnil závěrečnou zprávu k tragické nehodě ultralehkého EV-97 Eurostar SL, který se 2. března 2025 zřítil krátce po vzletu z letiště Cheb. Pilot při nehodě zahynul. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se během stoupání samovolně otevřel překryt kabiny. Pilot se jej pravděpodobně pokusil zavřít, přestal věnovat plnou pozornost řízení a letoun po ztrátě rychlosti přešel do strmého pádu. Vyšetřování navíc odhalilo, že Eurostar více než deset let létal bez provedení povinného servisního bulletinu týkajícího se právě zámku kabiny.

Otevřený překryt kabiny a ztráta řízení. ÚZPLN popsal příčinu smrtelné nehody Eurostaru v Chebu
Otevřený překryt kabiny a ztráta řízení. ÚZPLN popsal příčinu smrtelné nehody Eurostaru v Chebu (Zdroj: ÚZPLN)

Nehoda Eurostaru poznávací značky OK-SUR 88 se stala 2. března 2025 na východním okraji letiště Cheb. Pilot toho dne prováděl kondiční lety po letištním okruhu.

Po vzletu z travnaté dráhy 05 absolvoval levý okruh a následně provedl letmé přistání s opětovným vzletem. Kritická situace nastala během následného stoupání přibližně ve výšce 100 metrů nad zemí.

UL letoun EV–97 Eurostar SL, registrace OK-SUR 88 před zničením (Zdroj: ÚZPLN)
UL letoun EV–97 Eurostar SL, registrace OK-SUR 88, před nehodou (Zdroj: ÚZPLN)

Eurostar náhle zvedl příď a přešel do strmého klesání

Podle závěrečné zprávy letoun po touch-and-go nejprve normálně stoupal ve směru dráhy. Poté ale náhle výrazně zvětšil úhel podélného sklonu, následoval náklon doprava a přechod do strmého klesání.

Eurostar narazil do pole poblíž pískovny Dřenice asi 700 metrů severovýchodně od prahových značek dráhy 23. Letoun byl při nárazu zcela zničen a pilot na místě zemřel.

Vyšetřování následně ukázalo, že klíčovou roli v celé události sehrál překryt kabiny.

Podle ÚZPLN se při letmém přistání a následném rozjezdu po travnaté dráze uvolnil jednopolohový zámek překrytu. Rám kabiny tak už nebyl mechanicky zajištěn k rámu kokpitu. Samotný problém se naplno projevil až po vzletu, kdy aerodynamické síly způsobily samovolné otevření překrytu.

 Pohled na prostor před vrakem UL letounu (Zdroj: ÚZPLN)
 Pohled na prostor před vrakem UL letounu (Zdroj: ÚZPLN)

Pilot se pravděpodobně snažil kabinu znovu zavřít

Otevřený překryt výrazně změnil letové vlastnosti Eurostaru. ÚZPLN předpokládá, že situace představovala pro pilota značnou stresovou zátěž a že se překryt pokusil za letu znovu zavřít.

Vyšetřovatelé se domnívají, že kvůli omezenému dosahu rukou v kabině si pilot pravděpodobně úmyslně rozepnul bezpečnostní pásy. Při manipulaci s překrytem pak nevěnoval plnou pozornost pilotáži.

Situaci dále komplikovalo proudění za otevřenou kabinou. Podle rozboru ÚZPLN může úplav za otevřeným překrytem vyvolávat vibrace vodorovných ocasních ploch a v krajním případě vést ke ztrátě podélné stability. Letoun následně přešel do neřízeného strmého klesání s mírným vybočením doprava.

Z otevřeného kokpitu během pádu vypadávaly volné předměty, které vyšetřovatelé později nalezli za místem dopadu.

Kvůli deformaci překrytu působením aerodynamických sil už jej podle závěrečné zprávy nebylo možné zcela zavřít a zajistit. V malé výšce zároveň pilot neměl dostatek prostoru k vybrání pádu. ÚZPLN uvádí, že výškové kormidlo se nacházelo v aerodynamickém stínu a nereagovalo dostatečně na snahu pilota letoun ovládat.

Povinná úprava zámku nebyla provedena více než deset let

Vyšetřování ale přineslo ještě jedno zásadní zjištění. Na havarovaném Eurostaru nebyl proveden povinný servisní bulletin EV97-027a SR, který výrobce vydal už 16. června 2014.

Bulletin požadoval nahrazení původního jednopolohového zámku laminátového překrytu kabiny dvoupolohovým zámkem. Havarovaný OK-SUR 88 však podle ÚZPLN dál používal původní řešení.

Vyšetřovací komise proto konstatovala, že vlastník/provozovatel provozoval letoun více než deset let bez provedení povinného servisního bulletinu, a přesto měl stroj technický průkaz platný až do 1. září 2025.

Právě tato skutečnost vedla také k jednomu z bezpečnostních doporučení, která ÚZPLN po nehodě vydal.

Detail otevřeného jednopolohového zámku (Zdroj: ÚZPLN)
Detail otevřeného jednopolohového zámku (Zdroj: ÚZPLN)

Motor fungoval normálně, počasí nehrálo roli

Vyšetřování naopak nenašlo známky poruchy pohonné jednotky. Odborná expertiza podle závěrečné zprávy prokázala, že motor byl bez závady a během kritického letu pracoval normálně.

Negativní vliv nemělo ani počasí. Letoun měl potřebné množství provozních kapalin a jeho hmotnost se nacházela v předepsaných limitech. Pilot měl platný průkaz způsobilosti pro lety VFR, byl zdravotně způsobilý a disponoval dostatečnými celkovými leteckými zkušenostmi, přestože na konkrétním typu měl nalétáno relativně málo hodin.

ÚZPLN současně zjistil, že na palubě nebyla letová příručka, a letoun proto z tohoto důvodu označil za nezpůsobilý k letu.

Právě příručka měla obsahovat postup pro případ samovolného otevření překrytu. Komisi se však podle závěrečné zprávy nepodařilo určit, zda konkrétní příručka používaná k tomuto letounu požadovaný postup skutečně obsahovala.

Snímek z webové kamery umístěné severozápadně od města Cheb (Zdroj: ÚZPLN)
Snímek z webové kamery umístěné severozápadně od města Cheb (Zdroj: ÚZPLN)

ÚZPLN: příčinou bylo otevření překrytu a následná ztráta kontroly

Závěr vyšetřování je poměrně jednoznačný. ÚZPLN stanovil jako příčinu nehody náhlé nekontrolované otevření překrytu kabiny během stoupání po vzletu.

Pilot se jej podle vyšetřovatelů při snaze o zavření pokusil zvládnout, přičemž ztratil kontrolu nad letounem. Eurostar následně ztratil rychlost, přešel do strmého klesání a narazil do země.

Případ je tak zároveň připomínkou významu zdánlivě jednoduchých technických úprav. V tomto případě existoval povinný servisní bulletin požadující změnu konstrukce zámku překrytu více než deset let před nehodou, na konkrétním stroji však realizován nebyl.

Místo nehody (Zdroj: ÚZPLN)
Místo nehody (Zdroj: ÚZPLN)

ÚZPLN vydal dvě bezpečnostní doporučení

Na základě zjištění vydal ÚZPLN dvě bezpečnostní doporučení určená Letecké amatérské asociaci ČR.

První se týká půjčování sportovních létajících zařízení. Ústav doporučuje připravit jednoduchý vzor smlouvy, ve které by vlastník nebo provozovatel mimo jiné výslovně deklaroval, že předává letadlo v plně letuschopném stavu a že na něm byly provedeny všechny povinné servisní bulletiny výrobce i LAA ČR.

Druhé doporučení míří přímo na systém prodlužování letové způsobilosti. Vzhledem k tomu, že OK-SUR 88 mohl více než deset let létat bez provedení povinného bulletinu a přesto měl platný technický průkaz, doporučil ÚZPLN Letecké amatérské asociaci zvážit revizi současných postupů při prodlužování letové způsobilosti.

Celou zprávu ÚZPLN naleznete ZDE.

 

Zdroj: Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod – závěrečná zpráva CZ-25-021

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář