Jak jsme již informovali, evropské aerolinky se s podobnými hrozbami potýkají od začátku týdne. Zatímco první případy zasáhly především společnosti Ryanair, Wizz Air, LOT a SAS, čtvrteční vlna se rozšířila také na další dopravce a letiště napříč kontinentem.
Mezi nejvýraznější incidenty patřilo odklonění Airbusu A320 společnosti Aer Lingus, který mířil z Dublinu do Říma. Letoun s 151 cestujícími a šesti členy posádky přistál na francouzské vojenské základně Évreux, kam jej doprovodily stíhací letouny. Podle francouzských úřadů k nasazení stíhaček přispěla také skutečnost, že posádka při řešení situace nespolupracovala s úřady očekávaným způsobem.
V Itálii doprovázely Eurofightery let společnosti Finnair z Helsinek do Říma. Bulharské letectvo zase vyslalo MiGy-29 ke třem letounům Ryanairu mířícím do Sofie. Jeden z nich nakonec přistál v Plovdivu.
Výhrůžky se nevyhnuly ani České republice. Policie prověřovala čtyři letadla přilétající na pražské Letiště Václava Havla. Přestože věrohodnost oznámení vyhodnotila jako nízkou, všechny stroje prošly bezpečnostní kontrolou. Žádný nebezpečný předmět nalezen nebyl.
Kdo za výhrůžkami stojí?
Právě otázka původu anonymních oznámení nyní zaměstnává evropské bezpečnostní složky. Podle agentur AP a AFP obsahovaly některé e-maily zaslané evropským letištím antifeministická prohlášení. Jejich autoři se označovali za bojovníky organizace Male State.
Stejnojmenné krajně pravicové hnutí vzniklo v Rusku a tamní soudy jej v roce 2021 označily za extremistickou organizaci. Samotné použití jeho názvu však nedokazuje, že zprávy skutečně pocházely od členů tohoto hnutí. Stejně tak nelze vyloučit, že se někdo za organizaci pouze vydává.
V souvislosti s incidenty se objevují také úvahy o možné hybridní operaci. Evropské bezpečnostní instituce v posledních letech opakovaně upozorňují na sabotáže, kybernetické útoky a další aktivity připisované Rusku. Anonymní bombové výhrůžky by teoreticky mohly představovat další způsob, jak s relativně malými náklady způsobit rozsáhlé narušení provozu.
Pro spojení současné vlny výhrůžek s konkrétním státem nebo organizací však zatím neexistují veřejně doložené důkazy. Vyšetřovatelé dosud nepotvrdili ani to, zda všechny incidenty mají společného původce.
Podobné metody nejsou novinkou
Falešné bombové výhrůžky nejsou v letectví ničím novým. Neobvyklý je především jejich současný počet, geografický rozsah a časová koncentrace.
Určitou paralelu lze najít v roce 2024, kdy evropské bezpečnostní složky vyšetřovaly případy zápalných zásilek v logistických centrech. Podle tehdejších zjištění vyšetřovatelů mohlo jít o testování možností sabotáže nákladní letecké dopravy. Podezření směřovalo k ruským operativcům, Moskva však zapojení odmítla.
Ačkoli se tehdy jednalo o skutečná zápalná zařízení, nikoli anonymní výhrůžky, oba případy ukazují zranitelnost letecké dopravy vůči cílenému narušování jejího provozu.
Současné incidenty navíc nemusí mít jediného organizátora. Bezpečnostní experti upozorňují, že vedle koordinované kampaně mohou připadat v úvahu také jednotlivci, internetové skupiny nebo napodobitelé, kteří reagují na medializaci předchozích případů.
I falešný poplach může způsobit značné škody
Pro letecké společnosti představují podobné incidenty značnou provozní i finanční zátěž. Každá věrohodná hrozba vyžaduje vyhodnocení rizika a podle okolností také mimořádné přistání, evakuaci cestujících, kontrolu zavazadel nebo prohlídku celého letadla.
Následné zpoždění se přitom nemusí týkat pouze jednoho spoje. Vyřazení letounu z plánovaného provozu může ovlivnit jeho další rotace, dostupnost posádek i návazné lety. Nasazení vojenského letectva navíc znamená další náklady pro příslušné státy.
Podle analytiků může být právě tento efekt jedním z možných cílů pachatelů. K narušení letecké dopravy totiž není nutné umístit na palubu skutečnou výbušninu. Stačí vyvolat situaci, při níž musí bezpečnostní složky postupovat podle zavedených protokolů.
Evropská komise již v reakci na události aktivovala mechanismus sdílení informací o bezpečnosti letectví mezi členskými státy. Do koordinace je zapojena také Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).
Přestože dosavadní kontroly žádnou výbušninu neodhalily a dotčené lety skončily bezpečně, události posledních dnů ukazují, jak snadno lze anonymními hrozbami narušit provoz napříč několika státy současně. Zda jde o sérii jednotlivých incidentů, nebo o promyšlenou destabilizační kampaň, bude muset objasnit až další vyšetřování.
Zdroje: AeroTime, AFP, Associated Press, Reuters
