Dnes je 21. listopadu 2018

7:25 16:10

Setkání kosmonautů v Praze

4. 6. 2009

V Praze dnes končí setkání kosmonautů a astronautů z Evropy, Ruska a USA

Kanadský astronaut Chris Hadfield, Alexej Leonov, Viktor Savinych a Jurij Usačov z Ruska, Charlie Walker, Richard Richards a Bo Bobko z USA, Reinhold Ewald z Německa  a konečně i Vladimír Remek z ČR. Sešlost devíti kosmonautů a astronautů (někteří pro nemoc nedorazili) v Praze signalizuje, že se blíží XXII.celosvětový kongres ASE(ASE Association of Space Explorers) v Praze a jmenovaní jsou členy výkonného výboru.


A. Turnage, Reinholds Ewald

Jak ve středu jmenovaní sdělili novinářům na tiskové konferenci v pražském hotelu Praha, ve dnech 4. až 10.října se tedy v našem hlavním městě sejde nejvíce „účastníků kosmických letů“ v historii – na 50 kosmonautů z Ruska, USA, Evropy a dalších zemí světa a pozor - včetně Číny – s doprovodem.
Členem Mezinárodní asociace účastníků kosmických letů se totiž může stát každý, kdo alespoň jednou obletí v kosmickém plavidle Zeměkouli. Kdyby tito lidé, kterých už je málem 500 všichni navštívili říjnovou Prahu,  hotely by měly co dělat, aby je všechny ubytovaly.

Jde o exkluzivní dobrovolnou organizaci kosmonautů a astronautů z celého světa, která vznikla už v r. 1985 ve francouzském Cernay z americko-sovětské iniciativy. Významnou roli v tom sehrála i Francie. Už prvního zasedání ASE se zúčastnil i náš kosmonaut Vladimír Remek, který je hlavním organizátorem a tedy „hostitelem“ pražského kongresu.
Význam existence ASE na tiskové konferenci zdůvodnili přítomní kosmonauti a tajemník výkonného výboru  Andy Turnage.


Bo Bobko, R. Richards

Kanaďan Chris Hadfield, který přijel do Prahy rovnou z kosmodromu Bajkonur, kde byl členem záložní posádky Sojuzu 15, jenž minulý týden odlétl na mezinárodní kosmickou stanici, zdůraznil, že hlavním posláním asociace je m.j. sjednotit úsilí astronautů a kosmonautů v hledání nových cest k řešení globálních problémů za výrazné pomocí kosmonautiky, či ovlivňování národních kosmických agentur ve smyslu užší spolupráce na kosmických programech.
Alexej Leonov, který jako zakládající člen asociace vzpomínal i na začátky a důvody vzniku ASE,  a Bo Bobko, se rovněž shodli v tom, že je jejich úkolem i podporovat zájem nejširší veřejnosti o kosmonautiku, vědění a tedy rozvoj lidského ducha a poznávání fyzikálních a společenských zákonitostí.
Základním nástrojem výše uvedeného poslání ASE jsou proto celosvětové kongresy ASE, které v hostitelské zemi slouží mimo jiné i jako místo vzájemného setkání astronautů s předními osobnostmi veřejného života, politiky, vědci, lékaři, průmyslníky, učiteli, studenty i dětmi a také jako místo k diskuzím o klíčových kosmických, vědecko technických či celospolečenských tématech.

Historie dosavadních 21 celosvětových kongresů ASE potvrzuje, že jde o významnou událost v životě hostitelské země, o čemž svědčí i to, že se koná nejen za finanční podpory velkých firem, ale i za politické a finanční podpory nejvyšších ústavních činitelů na úrovni premiérů, prezidentů či královských rodin.
Škoda, že to zatím v České republice nedolehlo k místům nejvyšším. Škoda i proto, že například v případě kongresu v Belgii byla hlavním sponzorem královská rodina a ta také kosmonauty s jejich doprovodem přijala. Podobně jsou tito vyslanci planety Země přijímáni  na nejvyšší úrovni i v dalších státech. Do třetice by byla škoda, kdyby se pořádání kongresu ASE u nás zadrhlo i proto, že pro takovou akci v České republice hovoří nesporné úspěchy české vědy v kosmonautice, zájmy českého průmyslu, hi-tech firem a v neposlední řadě čerstvé členství v Evropské kosmické agentuře či ambice umístit sídlo GSA Galileo na našem území. Plnoprávným členem ESA (Evropská komická agentura) jsme (i díky podpoře minulé vlády) jen krátkou chvíli a asi by nebylo dobré pošramotit si zde zatím výbornou pověst.


Trojice Leonov, Remek a Savinych

Jak ukazuje právě dvaadvacetileté úspěšné fungování Asociace účastníků kosmických letů, přes dřívější antagonismy do devadesátého roku soupeřících mocností, když se chce, všechno jde. Na tiskové konferenci v Praze jak Viktor Savinych (tři kosmické lety na orbitální stanice) tak třeba Richard Richards (čtyři starty na raketoplánech) zdůrazňovali význam oboustranné americko-ruské, ale i široké mezinárodní spolupráce při výstavbě a provozu Mezinárodní kosmické stanice. Američani dnes berou jako zcela normální, že až v příštím roce odstaví raketoplány, budou využívat k letům na ISS ruské kosmické lodě Sojuz (počítá se minimálně se čtyřmi starty ročně). Rusové jsou si zase vědomi toho, že nebýt amerických finančních injekcí v devadesátých létech minulého století na výrobu prvních modulů ISS, nebyla by ruská kosmonautika tak rychle opět na pozicích kosmické velmoci.
Pokud takovouto spolupráci a šíření poznatků o možnostech či výsledcích kosmických výzkumů v pravém slova smyslu podporují právě kosmonauti, dejme jim šanci, ať probudí zájem o vesmír také u nás.
Jak se svěřil Alexej Leonov po návštěvě Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, nadchli ho naši studenti svým zájmem o kosmonautiku a fundovanými dotazy. „Nemusíte se bát budoucnosti,“ vzkazuje.

V říjnu  by takových besed mohly být desítky…


Leonov

Mohlo by vás zajímat

Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář