Dnes je 21. listopadu 2018

7:25 16:10

Viper SD-4 – pohodlí na dvou křídlech

11. 3. 2012 9 příspěvků

Firma TomarkAero z Prešova nás, národ letecký, obdařila krásným celokovovým dolnoplošníkem Viper SD-4 kategorie UL se sedadly vedle sebe. Letadlo vypadá velmi elegantně a podle mého názoru je dílensky kvalitně zpracováno.

Technickými údaji vás nebudu příliš zdržovat, jsou spolu s dalšími informacemi uvedeny na domovské stránce www.tomarkaero.com. Stará poučka praví: Jak letadlo vypadá, tak také létá. V případě Viperu toto platí na 110 %.

Kabina se odklápí dozadu, nastupování je tudíž velmi pohodlné. Palubní deska, v našem případě „Glasskokpit“ se záložními analogovými přístroji, je velmi přehledná. Ovládací prvky jsou umístěny v přirozeném dosahu pilota a tam, kde mají být. Ovšem výrobce nabízí různé varianty a úrovně avioniky, tudíž si každý vybere podle svého gusta.

Velice zdařilé je také umístění a tvar plynové připusti, na zvýšeném podstavci uprostřed palubní desky. Pod ovladačem plynu je stejně dobře udělaná brzda a elektrické ovládání vztlakových klapek. A protože jsem obdivovatelem celokovových letadel, neváhal jsem ani vteřinu a využil jsem nabídku pana Miroslava Rakušana si s tímto krasavcem zalétat.

Vzhůru vzhůru

Po provedení důležitých úkonů před vzletem dávám na dráze 21 na letišti v Kroměříži povel koním Rotaxe 912, kterým je Viper vybaven. Rozjezd letounu je překvapivě krátký, letoun po chvilce reaguje na výškovku. Nadzvednutí příďového kola, trošku pravé nohy na udržení směru a letíme.

Provádím výdrž pro získání správné rychlosti pro stoupání, ale to už mi můj instruktor Mirek Rakušan ukazuje prstem na rychloměr, kde ručička překračuje optimální rychlost stoupání 120 km/h a zvolna se posunuje k 140 km/h – maximální povolené rychlosti pro let s vysunutými klapkami. Mírně přitahuji řídicí páku a upravuji rychlost na 120 km/h. Otáčky motoru 4 900 za minutu a Viper krásně stoupá skoro 4 m/s.

Zavírám klapky, mírně opravuji trim a stoupáme do 3 000 ft. Mírné a ostré zatáčky, pády – prostě klasické seznámení s letadlem. Při pádech povoluji řídicí páku již při prvním náznaku poklesu nosu letounu pod horizont. Vedle sedící instruktor však zakroutí hlavou a s poznámkou „to je zbytečně brzo“ dotahuje pozvolna řídicí páku nadoraz. Cítím napřed mírné vibrace a potom se letoun prosedá a kývá se z křídla na křídlo. Mirek sedí a tváří se, že je vše v nejlepším pořádku. Já jsem už dostatečně přesvědčen o tom, že letadlo letí skoro pořád, a tak raději povoluji knipl – okamžitě reaguje a už máme zase pro mě příjemnějších 90 km/h a rychlost narůstá.

To jsem si odbyl část toho nutného v rámci osnovy pro přeškolení a konečně se dostáváme k létání. Na radu instruktora rovnám letoun do horizontu a nastavuji 4 600 ot./min. Vrtule Peszke rozbíhá Vipera na příjemnou cestovní rychlost 180 km/h. Mírně trim, se kterým stále bojuji – z předchozích letadel jsem zvyklý na mechanické vyvážení. Důvod odhaluji pohledem na palivoměry. Letoun má možnost létat na obě křídelní nádrže současně, ale já jsem při vzletu volil nádrž levou, nyní po 1,20 hodinách létání již z velké části prázdnou.

Končím s jednoduchostí a na pokyn instruktora ve smyslu „nahoře to umí každý, to si můžeš potom létat sám“ začíná příprava na přistání. Z výšky 2 500 ft klesáme na zvýšeném plynu rychlostí 200 km/h do polohy po větru pravého 03. Úkony po větru, baseleg, odbrzďuji Vipera na rychlost pro vysunutí klapek, malé klapky, trim a točíme na finále 03. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne – je to můj první dolnoplošník v pilotní kariéře.

Velké klapky, trim rychlost 110 km/h – všechno jde zatím jako po másle. Viper si pěkně „sednul“ na osu dráhy 03, ani instruktor nic nenamítá. Blíží se práh dráhy, výška zhruba 30 m a začíná jít do tuhého. Přivádím Vipera k zemi, podrovnám a následuje krásné dosednutí na hlavní podvozek. Vpravo Mirek pouze zvedne palec, že tak nějak si to představoval.

          Foto: Miloslav Storoška

Výběh po přistání a opuštění dráhy je už rutina. Vypínáme motor. Svůj první křest na dolnoplošníku mám za sebou. Vystupujeme z letadla. Ještě ani nemám obě nohy na zemi a už se těším zpátky do vzduchu. Pro případ méně zdařilého letu je před pilotem pod palubní deskou umístěno ovládání raketového záchranného systému (doufám, že ho nikdy nebudu potřebovat).

Závěrem článku, po mé příjemné zkušenosti i osobních zkušenostech a vyprávění svého instruktora Mirka bych létání na Viperu doporučil každému, kdo si chce létání užít, kdo si chce pohodlně zalétat, kochat se moderním vybavením a utěšeným designem letadla. Pro cestování, rekreační i sportovní létání je letoun Viper SD-4 ideálním řešením, které ocení i vášniví či nároční piloti a fandové.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Pre celkovú bezpečnosť

11. 3. 2012 v 9:17 Alojz

Stojí za pozornosť pre pilotov prečítať si záverečnú správu o nehode SD-4 OM-M702 na adrese http://www.telecom.gov.sk/index/open_file.php?file=doprava/uvlni/ZS_LN_16_2009.pdf Vlastnosti lietadla na plnej hmotnosti vo vývrtke je potrebné mať na pamäti.

Odpovědět

Re: Pre celkovú bezpečnosť

12. 3. 2012 v 11:10 Dag

Tady je ale třeba si zprávu přečíst pořádně. Havarované letadlo bylo upravené. Chystali jej na testy chování ve vývrtkách. A MTOW byla překročena o 110kg. Nechci zlehčovat potřebu neustálé pozornosti, ale tohle nebyl zrovna modelový příklad. Nicméně by mě zajímalo, jak se Viper při dodržené hmotnosti a správné centráži ve vývrtce chová.

Odpovědět

pripomienka

29. 3. 2012 v 10:00 Orság

som pilot a letel som na Viper SD-4..môžem konštatovať,že sa výborne správa počas letu..celkove prevedenie je na vysokej profesionalnej úrovni..hodnotim ho číslom 1

Odpovědět

letová hodina

9. 4. 2012 v 10:22 White

Nakolik yjde letová hodina timhle letadlem? respektive kolik to žere.

Odpovědět

spotřeba

21. 4. 2012 v 11:14 Rak

Moc to nežere.V průběhu letů - nalétal jsem s Viperem 80 HP cca 15 hod a průměr byl 13,5 l/hod.Se 100 Hp je průměr kolem 16 l/hod.Vše je při létání cca š starty na hodinu a cestovní rychlosti 170 - 180 km/h.Když ubereš tak se dá létat i za 10l

Odpovědět

lety Viper

21. 4. 2012 v 11:25 Stréc

Létal jsem s Viperem v Kroměříži s p.Rakušanem.Super letadlo,moderní,továrně provedené,pohodlné,rychlé i pomalé a na první pohled robustní.Mám leteckou školu a už šetřím na koupi.Stručně řečeno,byl jsem z Vipera nadšený.Navíc - umí i pěkně vlekat větroně.Zrovna jsem byl přítomen když p.Rakušan prováděl aerovleky pro získání certifikace.Nemá sice tyto úmysly ale pěkné.Já volím Vipera s 8O Hp Rotaxem.Do školy i na cestování super

Odpovědět

kontakt Viper

26. 4. 2012 v 12:38 flyer Pepa

Zdravím.Sháním kontakt na někoho kdo mi Vipera předvede.Nejlépe v ČR.Máte ho někdo?.děkuji

Odpovědět

kontakt

26. 4. 2012 v 20:30 Stréc

V případě zájmu kontaktujte přímo firmu K-air s.r.o - dealer pro ČR - p.Jordán- tel.602564717 nebo p.Rakušana na letišti v Kroměříži - tel.603259545. Užijte si to.

Odpovědět

lety

4. 5. 2012 v 13:03 flyer Pepa

Včera jsem létal v Kroměříži na Viperu.Musím plně souhlasit s článkem od p.Ligurského.Super letadlo.pěkně jsem se povozil.Navíc jsem viděl fotky nového Vipera - hráškově zelený s doplňky.Moc pěkné retro.To bude asi to co si koupím.Jinak díky za kontaky.Profi přístup při předvedení letadla

Odpovědět

Přidat komentář