Poprvé a naposledy – 20 let od nehody Concordu

25.07.2020

Přesně dvě dekády dnes uběhly od první a jediné tragické události, která nadobro zpečetila osud neuvěřitelného Concordu. Stroje, který by i dnes působil nadčasově.

Jen málokterý letoun dokázal způsobit ve světě letectví takový rozruch jako britsko-francouzský symbol spolupráce. A to na počátku, kdy proti němu na mnoha místech světa protestovali kvůli hluku, i v závěru jeho éry, kdy všem došlo, o jak ušlechtilý letoun svět přichází. A co víc, s koncem jeho provozu prozatím odešla také éra nadzvukové letecké dopravy.

S ohledem na vysoké náklady bylo brzy jasné, že spíše než o finanční stránku projektu půjde o hrdost a prestiž zemí, které jeho vývoj iniciovaly, tedy Francie a Velké Británie. Malá kapacita, nízký počet destinací, kde mohl přistávat, vysoká spotřeba (a do toho rostoucí cena paliva), menší dolet či nechuť létat po událostech „11. září“ se však staly hlavními jmenovateli jeho konce. Konce, který odstartovala první a zároveň jediná tragická nehoda v jeho nakonec 27leté kariéře. A to i přesto, že byl Concorde považován za jedno z nejbezpečnějších dopravních letadel vůbec.

Krásné křivky neuvěřitelného stroje / Foto Qz.com
Krásné křivky neuvěřitelného stroje / Foto Qz.com

Concordem na vysněnou dovolenou

V roce 2000 se v Londýně i v Paříži potichu uvažovalo o ukončení prestižního projektu Concorde. Concordy v tu dobu standardně přepravovaly cestující na pravidelných letech do New Yorku, čas od času našly využití i na charterových letech. A právě jeden takový se nakonec stal katalyzátorem britsko-francouzských úvah.

Úterý 25. července 2000 byl den, kdy měla asi stočlenná skupina německých turistů odletět na vysněnou dovolenou, přičemž celý zážitek umocňoval fakt, že nepoletí jen tak běžnou linkou, ale do destinace je přepraví nadzvukový letoun Air France. Tedy během pár hodin a v luxusu. Let AF4590, který si objednala německá kancelář Peter Deilmann Cruises, měl vést z pařížského letiště Charlese de Gaulla na newyorské mezinárodní Kennedyho letiště. Odtud měli turisté pokračovat na palubě zaoceánské lodi MS Deutschland do Karibiku a dále.

Concorde v barvách British Airways / Foto Airlineratings.com
Concorde v barvách British Airways / Foto Airlineratings.com

Na osudový let byl připraven stroj registrace F-BTSC sériového čísla 203. Šlo o 25 let starý Concorde, který několik dní předtím absolvoval pravidelnou technickou prohlídku. Ta neodhalila žádný problém. Předletová příprava probíhala podle předpisů a 54letý kapitán Christian Marty se svými kolegy v kokpitu čekali, až jim řízení letového provozu vydá příslušná povolení. Není jistě bez zajímavosti, že zmínění tři muži v kokpitu byli opravdu zkušenými letci – dohromady nalétali takřka 36 000 hodin, z toho skoro 4 000 na ikonickém supersoniku.

Pět minut před vzletem Concordu odstartoval z dráhy 26R pařížského letiště letoun Douglas DC-10 společnosti Continental Airlines, shodou okolností letící do stejného města, jen na letiště Newark. Odlet DC-10 vypadal zcela normálně, ale na ranveji zbyla po americkém letounu titanová lamela, která během rozjezdu odpadla z krytu jednoho ze tří motorů.

Necelých pět minut poté najel na dráhu 26R Concorde. V tu chvíli vanoucí zadní vítr o síle osmi uzlů neměl činit posádce ani letounu žádný potíž, a tak nadzvukový stroj začal brzy ukrajovat metry vzletové dráhy jako již tolikrát předtím.

Jaká je asi pravděpodobnost, že na ploše o šířce padesáti metrů najede kolo o šířce 40 centimetrů na kus o velikosti cca 40centimetrového pravítka? Přesně to se nicméně stalo, následkem čehož se roztrhla jedna z pneumatik hlavního podvozku. Asi 4,5 kilogramu těžký kus gumy pak narazil do spodní části křídla a vyvolal tlakovou vlnu. Ta měla za následek roztržení palivové nádrže číslo 5 a mohutné vzplanutí paliva.

Vzhledem k rychlosti, v níž se francouzský stroj v té chvíli pohyboval, již nemohl kapitán Marty se svou posádkou start přerušit. Nemožnost zasunout podvozek, prakticky nefungující motory číslo 1 a 2 a poničené křídlo, jehož poškození se vinou požáru zhoršovalo – pro tyto důvody nemohl Concorde nabrat dostatečnou rychlost ani výšku.

Posádka se ještě snažila navést letadlo s desítkami tun paliva na nouzové přistání na nedaleké letiště Le Bourget, avšak bez úspěchu. Concorde minutu a dvacet sekund po startu narazil do země. Pouhý kilometr a půl od vybrané nouzové plochy.

Stroj dopadl přímo na hotel v blízké obci Gonesse, kde si vyžádal další oběti.

Osudový start / Foto Magzter.com
Osudový start / Foto Magzter.com

Mnoho spekulací 

Stejně jako v jiných případech, i tentokrát se vyrojila řada spekulací o příčinách nehody. Názor, že tragédii způsobilo hejno ptáku, který nasál jeden z motorů, vyvrátili očití svědci. Ti uvedli bezprostředně po katastrofě, že spatřili Concorde již v době startu s hořícím levým motorem. Jeden doslova řekl, že se za letounem táhly plameny v délce 200 až 300 metrů, což mimo jiné dokazují i dostupné fotografie.

Vyšetřování ovlivnil fakt, že krátce před nehodou British Airways jeden z Concordů uzemnily kvůli trhlinám v křídle. A podobné problémy prý měly mít i další stroje britských aerolinek. Jiná média pak informovala o tom, že technici před vzletem pracovali na jednom z motorů a právě chybná oprava mohla nehodu způsobit.

Řada odborníků se pak klonila či stále ještě kloní k variantě, že nehodu způsobila samotná společnost Air France, když její mechanici postupovali nesprávně při výměně hřídele na levé noze hlavního podvozku. Vinou opomenutí totiž na zmíněné hřídeli scházela důležitá součástka. Mohlo tak dojít rozkmitání podvozkové hřídele, přehřátí pneumatiky a její následné explozi. Vyšetřovatelé však tento závěr odmítli s tím, že by pouze tento technický nedostatek neměl vést k nehodě letadla.

Titanová lamela, která stála za nehodou / Foto Nbcnews.com
Titanová lamela, která stála za nehodou / Foto Nbcnews.com

Bezmála dvouleté vyšetřování nakonec vyhodnotilo, že za tragédii mohl skutečně odpadnuvší kus z letadla DC-10, které startovalo před Concordem. Nešťastná lamela, protržená palivová nádrž a následný požár představovaly pro posádku kapitána Martyho nerovného soupeře. Za hlavního viníka nehody byla označena společnost Continental Airlines, přičemž před soudem stanul nejen mechanik, který zřejmě zapříčil, že z amerického stroje odpadnul kus kovu, ale i další osoby.

Hluché období směřující k poslednímu letu

„Plně důvěřujeme tomuto letounu,“ uvedla krátce po nehodě tisková mluvčí společnosti British Airways. Nicméně britské i francouzské letecké úřady odebraly strojům po nehodě příslušná osvědčení a Concordy do vzduchu nesměly. I tak na obou stranách Lamanšského průlivu neztráceli naději a do technických vylepšení investovali miliony dolarů.

Inovace se týkaly zejména palivových nádrží a podvozku. A v listopadu 2001 se mohly letouny Concorde znovu vrátit do vzduchu na své pravidelné lety mezi Londýnem, respektive Paříží a New Yorkem. Bohužel, teroristické útoky v New Yorku v kombinaci se ztrátou důvěry v leteckou přepravu i další ekonomické aspekty zapříčinily, že lety Concordů byly definitivně ukončeny v polovině roku 2003.

Poslední komerční let se uskutečnil 24. října 2003 a úplně poslední let vůbec pak v listopadu téhož roku.

Jeden ze dvou památníků vybudovaných k uctění památky obětí nehody / Foto Mapio.net
Jeden ze dvou památníků vybudovaných k uctění památky obětí nehody / Foto Mapio.net

Mohlo by vás zajímat



Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář