Rozbor bezpečnosti ÚZPLN za 2. čtvrtletí 2023

30.07.2023

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) vydal rozbor bezpečnosti za 2. čtvrtletí 2023, ve kterém se zabýval statistikami leteckých nehod a incidentů za uplynulé čtvrtletí. Konkrétní případy pak přibližuje ve zprávě veřejnosti.

Ultralighty tvořily největší podíl incidentů
Ultralighty tvořily největší podíl incidentů (Zdroj: ÚCL)

Ve druhém čtvrtletí ústav zaznamenal v systému pro podávání hlášení celkem 405 událostí, což oproti stejnému období v předchozím roce představuje meziroční pokles o 4,9 %. Za posledních pět let jde ale o druhé největší číslo, více událostí bylo hlášeno pouze ve druhém čtvrtletí 2022, konkrétně 426.

Meziročně došlo k nárůstu událostí, které neměly vliv na bezpečnost, naopak u vážných incidentů došlo k poměrně výraznému poklesu. Úřad evidoval 33 vážných incidentů včetně paraglidingu, tedy oproti minulému roku o 15 méně. 

ÚZPLN incidenty dělí do kategorií podle hmotnosti letadel. Nejpočetněji zastoupenou kategorii dlouhodobě představují letadla s hmotností do 2 250 kilogramů. Jde o nejlehčí kategorii. Dokument uvádí počet událostí na území České republiky (306). Zmiňuje ale také incidenty v zahraničí s českými provozovateli letadel. K nejvíce událostem došlo v cestovní hladině. Početně jsou zastoupeny také incidenty při přistání nebo při vzletu. Celkem došlo ke dvěma fatálním nehodám, které si vyžádaly tři oběti. 

Pilotky a piloti ÚZPLN nahlásili 10 oznámení o útoku laserovým paprskem při přiblížení a přistání. K 8 případům došlo na tuzemských letištích. Ke zbylým dvěma incidentům došlo při přiblížení na Djerbě a v Tel Avivu. Úřad také přijal oznámení týkající se střetu s ptactvem (64) a zvěří (9). 

Ilustrační foto

 

Konkrétní případy

Zpráva uvádí konkrétní případy událostí. V oblasti obchodní letecké dopravy jako první zmiňuje let tuzemského dopravce s Boeingem 737-800 provedený 8. dubna. Při letu z Prahy do Berlína během stoupání zaznamenali piloti chybnou indikaci záložního horizontu v podélném sklonu, kdy se indikovaná hodnota ukazatele měnila nesprávně. Posádka se rozhodla k návratu do Prahy. Přístroj byl vyměněn, otestován a letoun uvolněn zpět do provozu. 

Další incident úřad zaznamenal 6. dubna, kdy z Prahy vzlétla Cessna 560XL. Posádce se nepodařilo zasunout podvozek, s ovládací pákou podvozku totiž nebylo možné manipulovat. Letoun se tak vrátil na letiště, kde byla zjištěna chybná poloha koncového spínače. 

S nepříjemnostmi se potýkala i posádka zahraničního dopravce Airbusu A320-200 při letu z Vídně do Hamburku. V hladině FL360 musela vyhlásit stav nouze a na odpovídači nastavit kód 7700 kvůli problému s přetlakem. Airbus sestoupal do výšky 10 000 stop, ve které pak pokračoval do cíle. Dodatečně bylo ověřeno, že let na FL100 proběhl bez problému. Příčinou se ukázala být závada na řídící jednotce systému přetlaku a klimatizace. 

Problému s tlakem se nevyhnul ani let tuzemského dopravce s Boeingem 737-800 při letu z Kréty do Prahy. Během spouštění motorů posádka zaznamenala nízký tlak v pravém motoru. Po konzultaci se rozhodla zahájit pojíždění na vzletovou dráhu. Při stoupání na letovou hladinu se v kabině rozeznělo varování kabinové výšky. Dokument uvádí, že si posádka nasadila kyslíkové masky a zahájila úkony pro okamžité klesání do bezpečné hladiny. Byl vyhlášen stav nouze a posádka se nakonec rozhodla pro odklon na LGIR (Heraklion). Následné přistání proběhlo bez komplikací. Při inspekci bylo zjištěno, že na Krétě došlo místní servisní organizací k nesprávné manipulaci s ventily ovládajícími přetlakový systém letounu. 

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář