Tragická nehoda v Táboře

22.03.2006

Po vysazení motoru krátce po startu se pilot pokusil nouzově přistát zpět na dráze. Při tomto manévru došlo ke ztrátě rychlosti a následnému pádu letadla.

Tragická nehoda v Táboře
Tragická nehoda v Táboře (Zdroj: Aeroweb.cz)

Dne 16.7.2005 v odpoledních hodinách došlo k tragické letecké nehodě v blízkosti  letiště Tábor - kopec Svatá Anna.

Z letiště Tábor (RWY30) odstartoval pilot s jedním pasažérem v kluzáku německé výroby Ka-4 "Šumák" s přídavným motorem Rotax na pylonu. Po vzletu, během stoupání, provedl zatáčku doprava a ve výšce cca 70 m nad zemí proletěl nad letištěm. Po průletu, asi na úrovni konce RWY30 ohlásil do rádia vysazení motoru a úmysl provést nouzové přistání.

Podle výpovědi přímých svědků LN se pilot pravděpodobně rozhodl přistát zpět na letiště, šikmo na RWY12. Pilot převedl letoun do pravé zatáčky při níž pravděpodobně došlo ke ztrátě rychlosti, což mělo za následek pád. Vzhledem k malé výšce letu nedokázal pilot pád SLZ vybrat, přešel do strmé pravotočivé spirály a narazil do země.

Letoun byl po nárazu do země zcela zničen. Nejvíce byla deformována přední část trupu včetně prostoru kabiny. Pravá polovina křídla byla vytržena z hlavního závěsu a pootočena o 90° náběžnou hranou nahoru. Pylon s pohonnou jednotkou byl vychýlen ve směru působení setrvačných sil doleva a dopředu. Ocasní plochy byly zdeformované vlivem setrvačnosti při nárazu.

V době nehody byl celkový počet nalétaných hodin draku pravděpodobně 1330 hodin a počet odpracovaných hodin motorem pravděpodobně 80-90 hodin.   Palubní deska v přední kabině byla silně poškozena. Rychloměr ukazoval hodnotu 120 km/h, variometr stoupání 1 m/s. Výškoměr ukazoval 550 m, ručička otáčkoměru motoru byla zaseknutá na hodnotě 1400 ot/min. Na radiostanici byla naladěna frekvence 122,6 MHz. Ostatní přístroje byly rozbité a jejich údaje nečitelné. Pilot zemřel krátce po nárazu do země. V průběhu letu byl pod vlivem alkoholu, přítomnost dalších psychotropních látek nebyla indikována. Pasažér byl těžce zraněn.

Rozebírkou motoru bylo zjištěno rozsáhlé poškození pracovních ploch obou pístů a stěn válců motoru. Uvolněním dvou neoriginálních zajišťovacích kroužků pístních čepů došlo k poškození plochy pístů a stěny válců, které vedlo k zastavení motoru. Dřecí stopy zjištěné na povrchu obou pístů a stěnách válců a zbytky zajišťovacích kroužků ve skříni motoru potvrzují výše popsaný mechanismus poškození motoru. K zajištění pístních čepů byl použit jeden originální a tři neoriginální zajišťovací kroužky. Ostatní systémy motoru a jejich funkčnost po nehodě odpovídaly normálním provozním hodnotám - k vysazení motoru došlo po uvolnění zajišťovacích kroužků pístních čepů v obou válcích.

Dalším nepříznivým faktorem bylo uložení pohonné jednotky na pylonu nad křídlem (nad těžištěm), po vysazení motoru vyvolá v podélné ose vzrůst vektoru sil odporu vůči těžišti, což má za následek vznik klopivého aerodynamického momentu a nestabilitu SLZ podle úhlu náběhu.

Příčinou letecké nehody bylo nesprávné rozhodnutí pilota při výběru místa nouzového přistání a chybná technika pilotáže SLZ po vysazení motoru.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář