Galileo SAR Meet 2025: technika a organizace

Každá posádka se musela vypořádat s náročnou a precizně stanovenou sérií úkonů, které testovaly pilotáž, schopnost spolupráce i komunikace posádky a koordinaci v prostoru. Úkony byly následující:

1. Přesné přistání – stroj musel přistát co nejblíže vyznačenému bodu.

2. Rychlý přesun – přelet k místu zásahu, kde následoval výsadek záchranáře navijákem.

3. Manipulace s břemenem – pomocí navijáku musela posádka přesunout zavěšený předmět mezi dvěma sudy a přesně jej položit bez dotyku se zemí.

4. Přesnost na laně – posádka vrtulníku měla pomocí navijáku z palubního jeřábu umístit kruhový objekt (obruč) na sud bez svržení na zem.

5. Hod na cíl – posléze zavěšený záchranář musel hodit těžký medicinbal do připraveného koše.

6. Záchyt na hák – poslední úkol vyžadoval pomocí navijáku zachytit předmět na zemi opatřený okem. Šlo o vysoce precizní zakončení, kde záleželo na milimetrech.

Tyto úkony simulují kombinaci reálných SAR scénářů, jako je evakuace, převoz materiálu či manipulace s nákladem ve složitém prostředí nebo záchrana osob.

Účastníci a technika – přehledný průlet zásahy

Níže přinášíme podrobný popis zásahů jednotlivých posádek ve správném pořadí, včetně typů vrtulníků, technické výbavy a záchranných prvků.

PZL W-3A Sokol (ČR – Letecká záchranná služba, trupové č. 0714)

Lehký stroj polské výroby se osvědčil ve vysoké manévrovatelnosti a výtečné práci s navijákem při spuštění záchranáře na zem. Posádka využila letitých zkušeností z civilních zásahů s tímto spolehlivým a dobře ovladatelným strojem. Vrtulník PZL W-3A Sokol ve verzi SAR/LZS je plně vybavený pro poskytování urgentní lékařské pomoci i v nejnáročnějším terénu a klimatických podmínkách. Disponuje palubním jeřábem Lucas s nosným lanem o délce 80 metrů a maximální nosností podvěsu 270 kg, což umožňuje bezpečné vyzvednutí osob ze země i z nepřístupných míst. Pro operace za snížené viditelnosti nebo v noci je na palubě instalován xenonový pátrací světlomet Nightsun s výkonem 1600 W, který výrazně usnadňuje lokalizaci zraněných osob a koordinaci záchranných prací ve tmě.

Zdravotnické vybavení obsahuje kromě jiného následující: EKG, odsávačku, monitory, resuscitační brašnu, vakuové dlahy, pohotovostní ruksak, defibrilátor, nosítka, ventilátor a další nezbytné přístroje pro přednemocniční péči.

Mil Mi-17 (ČR – ZDL Kbely, č. 0849)

Těžký armádní vrtulník zvládl výsadek záchranáře, přesné navedení břemene i jeho přenos a finální záchyt. Síla motorů umožnila stabilního zavisení v menším poryvu větru i při vyšší zátěži. Konkrétně tento vrtulník je jeden ze dvou (spolu s č. 0848), který nahradí poslední dosluhující Mi-8S v rámci vládní letky, neboť je možno jej zastavět kabinou se sedačkami obdobně jako v autobuse. Mělo by se tak stát na přelomu října a listopadu tohoto roku.

Mil Mi-17 (ČR – CLV Pardubice, č. 0825)

Tréninková verze zvládla soutěžní úkoly překvapivě přesně – posádka efektivně zvládla navádění břemene a koordinaci s podvěšeným záchranářem a na konci ukázky předvedli piloti nízký „nálet“ na přihlížející a následný obrat vrtulníku o 180 stupňů s výrazným podélným náklonem.

Leonardo AW101 Merlin (Norsko, č. 0265)

Tento 23 metrů dlouhý třímotorový hřmotný gigant si poradil s přesností navzdory své velikosti. Záchranář prokázal sílu i šikovnost – hod medicinbalem byl jeden z nejpřesnějších. Vrtulník je poháněn trojicí turbohřídelových motorů značky Rolls-Royce Turbomeca a uveze až 5 tun zátěže (osob, nákladu, nebo v podvěsu). Jeho pestré zbarvení se dokonale hodí pro mise SAR.

Během soutěže předvedly posádky i dalších cizích států špičkové výkony v práci s vrtulníky. Nejlépe se umístil německý Airbus H145 LUH SAR, který zaujal precizní pilotáží a dokonalou manipulací s duálním navijákem – německý tým zaslouženě získal první místo. Výrazně se prosadil i slovenský Sikorsky UH-60M Black Hawk, jenž exceloval v přenosech předmětů a navijákových operacích, s vynikající týmovou koordinací a standardní nosností jeřábu 270 kg.

Belgický NH90 TTH zaujal vyrovnaným výkonem bez penalizací, přičemž moderní avionika posádce pomáhala při přesném zakončení. Španělská varianta NH90 vynikla při technických disciplínách, jako byl přenos objektu mezi sudy. Z lehčích strojů překvapil AS365N Dauphin v litevských barvách, který i přes menší nosnost zvládl všechny úkoly. Německý námořní vrtulník Sea Lynx Mk88A prokázal vynikající stabilitu a brilantní manévry ve visu, zejména při závěsných operacích. Závěr soutěže patřil českému Mi-171Š (Náměšť n/O, č. 9825), jehož posádka zakončila akci profesionálním výkonem, podpořeným bohatými zkušenostmi z domácích i zahraničních misí, i přes lehký déšť. Součástí byl i další W-3A (CZ), který však nesoutěžil, nýbrž dokumentoval a snímkoval zbylé vrtulníky. Přiletěla i rakouská posádka s letounem Cessna C-182 (jediný účastník s fixním křídlem), která však zůstala po celou dobu na zemi.

Satelity Galileo, co zachraňují životy

Galileo je evropský satelitní navigační systém, který slouží jako civilní alternativa k americkému GPS. Je navržený tak, aby poskytoval vysoce přesné lokalizační služby nezávislé na vojenských systémech, přičemž jeho využití sahá od každodenní navigace až po krizové situace. Jednou z klíčových funkcí systému Galileo je služba SAR (Search and Rescue), která je propojena s mezinárodním záchranným systémem Cospas-Sarsat. Tato služba umožňuje nejen rychlé zachycení nouzového signálu z osobních záchranných majáků, ale zároveň poskytuje zpětné potvrzení (tzv. return link), že volání o pomoc bylo přijato a pomoc je na cestě – což je unikátní funkce, kterou jiné GNSS systémy nenabízejí. Součástí jsou atomové hodiny. Zajišťuje celosvětové pokrytí s 27 satelity na nízké, střední i vysoké oběžné dráze.

Na akci Galileo SAR Meet 2025 byl představen nový typ osobního záchranného majáku, který využívá právě technologii Galileo. Tento moderní přístroj je menší, lehčí a zároveň přesnější než jeho předchůdci, což ho činí ideálním pro použití v náročném terénu, při plavbě nebo v letectví. Přesnost zaměření je naprosto bezprecedentní – zhruba 20 cm.

V rámci celé akce probíhaly rozhovory pro média se zástupci posádek, záchranářů, velitelů letky, ale také například se zachráněným norským rybářem, který si na vlastní kůži vyzkoušel zmíněný systém Galileo a následnou záchranu SAR vrtulníkem. ROZHOVORY SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE.

Autor fotografií v textu i samostatné galerii: Ilja Petřík

Zdroje: Galileo SAR Meet 2025, 24. ZDL Praha-Kbely, Czech Air Force